I tzv. oplácané dítě může být podvyživené. V poslední době jich přibývá, a to dokonce i mezi sportovci. Nejde o podvýživu, jak si ji obvykle představujeme, tedy váhovou, ale o nedostatek vyvážených živin v organismu. „Sportující dítě má tak vysokou energetickou spotřebu, že začne při nedostatečném množství kvalitní stravy ujíždět do sladkostí, tučných jídel, do rychle stravitelných náhražek. Tímto způsobem si rádoby vyrovnává deficit plnohodnotných živin,“ říká Ing. Petr Havlíček, specialista na výživu. „S tím se pak může objevit určitý stupeň podvýživy některými živinami, vývoj a růst se brzdí, zhoršuje se schopnost koordinace, koncentrace učení.“
Dominik a spousta dalších
Na hranici takové podvýživy byl i fotbalista Dominik, který paradoxně trpěl mindrákem, že je tlustý, a proto se v televizním pořadu Jste to, co jíte učil stravovat tak, aby zvládal sportovní zátěž a přitom zdravě rostl, přibývaly mu svaly a netloustl. Odborníci na výživu objevili v jeho jídelníčku a celkovém stravovacím režimu chyby, kterých se v poslední době dopouští spousta školáků – vysoký přísun cukru v nezdravé podobě (ve sladkých nápojích, sušenkách) a nedostatek ovoce a zeleniny, luštěnin, rybího masa. Zcela zásadní chybou mnoha malých sportovců je nedostatek kvalitního jídla před tréninkem i po něm.
Nášup pro svaly a kosti
Intenzivně trénující děti potřebují k vyvážené dětské stravě přidat energii a především bílkoviny pro tvorbu a regeneraci svalů. Ale ani s bílkovinami se to nesmí přehánět, aby příliš nezatížily ledviny. Optimální denní dávka se u sportujícího školáka pohybuje mezi 1,2 až 1,5 g bílkovin na kilogram tělesné váhy, např. fotbalista vážící 40 kg, který trénuje 3–4krát týdně a potřebuje přibližně 2 200 až 2 500 kcal, by měl denně dostat 48 až 60 g kvalitních bílkovin. Ty malému sportovci přidejte především v mléčných výrobcích – jogurtech s živou kulturou, přírodním tvarohu, přírodním a tvrdém sýru, jogurtových nápojích, zákysech apod. V těch je totiž vedle bílkovin navíc potřebný vápník a v zakysaných výrobcích i blahodárné bakterie, které posilují obranyschopnost organismu.
Sváča na trénink
Dítě by mělo jíst 5–6krát denně, ale jak nesportovat s plným žaludkem, když tréninky bývají právě v době odpolední svačiny? K tomu odborníci doporučují, aby dítě snědlo banán či jiné ovoce a műsli tyčinku bez polevy hodinu před tréninkem a po něm doplnilo energii například malým sendvičem s tvarohovou pomazánkou a čerstvou zeleninou. Petr Havlíček doporučuje i ochucený sójový nápoj, který podle něj skvěle poslouží jako první dodání energie a trochy kvalitních bílkovin právě krátce po tréninku. „Sója je zdrojem bílkovin, již biologická hodnota je srovnatelná s hovězím masem, a vlastně i vápník, který je v ní obsažen, je stejně využitelný jako z kravského mléka. Proto jsou sójové nápoje skvělou alternativou mléčných výrobků.“
Nikdy však nezapomeňte na dostatek tekutin po sportu, nejprve se dítě musí napít a pak teprve řešit hlad. Ideální je obyčejná voda bez bublinek nebo ředěná přírodní ovocná šťáva. Dítě se obejde i bez iontového nápoje. Minerály a energii mu místo něj doplní jedna porce ovoce navíc.
Biftek před zápasem?
Traduje se, že červené maso zvyšuje u sportovců dravost, proto se nedivte, když vás malý hokejista či fotbalista (poučen svým trenérem) požádá, abyste mu v neděli udělala k obědu pořádný hovězí steak, protože jej čeká zápas s těžkým soupeřem. S koupí pravé svíčkové si však rozhodně nedělejte starosti, protože není vědecky dokázáno, že by bílé maso v tomto směru za červeným pokulhávalo. Ale zapomeňte i na omáčku s knedlíkem. Mohlo by se stát, že více než soupeř by vašeho šampiona zatížil právě těžko stravitelný tučný oběd. Dvě až dvě a půl hodiny před utkáním či závodem by specialista na stravu sportovců Mgr. Pavel Suchánek naservíroval dítěti zeleninový vývar a například dušené nebo pečené kuře či rybu s těstovinami nebo rýží.
Převzato z časopisu Betynka.