Jak jíst zdravě a ještě ušetřit?

Zkuste sama uvařit živý jogurt nebo čaj z jablek. Vypěstovat si doma řeřichu je snadné a v kuchyni se vám bude hodit. A víte, jak zařídit, aby vám vejce při vaření nepopraskala?
Jak jíst zdravě a ještě ušetřit?
Živý biojogurt
Zaručeně živý biojogurt si připravíme doma za poloviční cenu. Litr bio mléka necháme v nerezovém hrnci 3x projít varem a pak ochladíme na 42 až 45 °C (teplotu pečlivě změříme kuchyňským teploměrem). Pak do mléka zašleháme 2 lžičky sušeného mléka, 2 polévkové lžíce živého jogurtu (z obchodu nebo při další várce použijeme náš domácí), vše prošleháme, nalijeme do 6 čistých skleniček od jogurtu (nebo podobných) a uzavřeme čistými víčky. Postupujeme rychle, aby se mléko zbytečně neochladilo na teplotu nižší než 40 °C. Skleničky vložíme do igelitové tašky, kterou jsme vyložili čistou utěrkou, a na 3 až 4 hodiny dáme zrát do peřin nebo do izolační krabice z pěnového polystyrenu. Pak vše rozbalíme − jogurt by měl mít pěkně tuhou konzistenci. Necháme zchladnout na pokojovou teplotu a dáme do chladničky.
 
Řeřicha
Zelenou řeřichu nekupujeme v obchodě – malé množství za drahé peníze – ale vypěstujeme si ji doma za oknem. V semenářství koupíme semena řeřichy seté. Misku např. od pomazánkového nebo rostlinného másla dobře vymyjeme jarem, vypláchneme a na dno rozprostřeme chomáček obyčejné obvazové vaty, který dobře navlhčíme. Posypeme třetinou až polovinou semen ze sáčku, misku dáme do mikrotenového sáčku, který neutěsňujeme, aby mohl k semínkům vzduch. Při pokojové teplotě začnou po 1 až 2 dnech semínka klíčit. Jemně je kropíme, misku necháme volně v mikrotenovém sáčku. Když rostlinky narostou do 1 cm, můžeme sáček odstranit. Denně kropíme vodou, vata nesmí vyschnout. Řeřicha je ke sklizni, jakmile rostlinky dorostou po okraj misky. Stříháme nůžkami do polévek, salátů, do pomazánek. Ke konci zimy si řeřichu vysazujeme znovu do nových misek po 2 až 3 dnech, aby byla stále k dispozici.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Čaj z jablek
Slupky z jablek použijeme na skvělý domácí čaj, zvláště v zimě. Jablíčka z chemicky neošetřované zahrádky nebo z bioprodukce strouháme do přesnídávek, kaší, salátu, závinů a podobně šetrněji. Jablíčko omyjeme, překrojíme na poloviny, odstraníme jádřinec, okvětí a místo u stopky. Pak vezmeme půlku jablíčka do dlaně, přiložíme ke struhadlu a strouháme, dokud nám nezůstane v dlani slupka. Tu opláchneme od zbytků dužiny, vodu oklepeme a slupky usušíme, např. na pečícím papíru na ústředním topení nebo v troubě do 50 °C, třeba po upečení moučníku. Šest slupek krátce povaříme v litrové konvici z varného skla, můžeme přidat nakonec pár lístků sušené máty nebo pytlíček jakéhokoliv bylinného či ovocného čaje. Z toho, co bychom vyhodili do odpadu, máme výborný zdravý domácí čaj obsahující navíc blahodárné pektiny a minerální látky. 
 
Vejce
Čerstvá kvalitní vejce v přiměřeném množství (2–4 kusy za týden) jsou zdrojem nejkvalitnějších bílkovin a dalších hodnotných látek při relativně nízké ceně. Čerstvé vejce poznáme tak, že je ponoříme do misky se studenou vodou. Čerstvé zůstává ležet „na plocho“. Zůstane-li vejce ve vodě „na výšku“, není již čerstvé a je možno je použít jen např. do pečiva.

Vařené vejce se pozná od syrového tak, že je na rovné ploše roztočíme. Točí-li se rychle, je vejce již uvařené. Čerstvé vejce se nám nepodaří úspěšně roztočit.

Než dáme syrové vejce do nějakého těsta atd., každé rozklepneme zvlášť do hrnečku nebo misky a prověříme zrakem a čichem, zda je v pořádku. Nepokazíme tak rovnou celý pokrm.

Tuhý sníh se nám podaří ušlehat tehdy, použijeme-li vejce přímo z chladničky a ke každému bílku přidáme pár zrnek soli.

Zbylé žloutky dáme hned do polévky nebo do těsta či pudinku. Neskladujeme je, vystavovali bychom se tak ohrožení závažnou infekcí – salmonelózou.

Aby vejce při vaření nepopraskala, aspoň hodinku před vařením je vyjmeme z chladničky. Každé vejce na obou vrcholech napíchneme jemnou jehlou nebo k tomu určeným „udělátkem“. Vejce se nám pak i lépe po zchlazení ve studené vodě loupou.
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře