Ivana Bednaříková-Chvátalová: Manžel chce ještě dvojčata...

Moderovala Branky, body, vteřiny v České televizi, což vyměnila za péči o dceru Karolínku a s manželem se přestěhovala do Vídně...
Ivana Bednaříková-Chvátalová: Manžel chce ještě dvojčata...
Jak se změnilo počítání času od narození vaší dcery? Co počítáte na branky, co na body a co na vteřiny?
Čas teď počítám ve tříhodinových intervalech, podle toho, jak Karolínka jí. Branky ani body se mi teď momentálně nikam nevejdou. Ale nemrzí mě to, přišel čas na jiné – krásné zážitky.
 
Nechybí vám práce v televizi a pravidelné moderování?
Když budu počítat i dobu, kdy jsem pracovala jako externistka, byla jsem v televizi 15 let. Přišel čas na odpočinek od televizní práce. Rozhodně doma neležím, nerelaxuji a nemám čas číst ani knížky. Ale to zná každá maminka. Poprvé jsem si na práci vzpomněla a přiznám, že se mi i trochu zastesklo, až tři měsíce po porodu, kdy jsem u rodičů náhodou viděla Branky, body, vteřiny. Obvykle v tu dobu Karolínku koupu, takže sledování televize nezvládám.
 
Je mateřství takové, jak jste si to představovala? V čem jsou největší rozdíly?
Žádná přehnaná očekávání a představy jsem neměla, takže beru situaci tak, jak je. Někdy je to prostě klidnější a jindy méně.
 
Od kolika let jste si přála dítě?
Docela dlouho, ale toho nejlepšího tatínka jsem našla relativně nedávno. Nechtěla jsem dítě za každou cenu jen proto, že už jsem na to měla věk. Karolínka se mi narodila ve 34 letech a nemyslím, že by to bylo nějak pozdě.
 
Má to své výhody i nevýhody si s miminkem počkat. Každopádně pokud budete chtít Karolínce pořídit sourozence, nebudete moct dlouho otálet… Uvažovala jste už i o takových věcech, nebo je ještě příliš brzo?
O sourozenci teď uvažuje a mluví spíš můj muž. Myslím, že by měl nejradši hned dvojčata. Já bych ještě nějakou tu chvíli počkala. Tak uvidíme…
 
Proč jste svoji dceři vybrala právě jméno Karolína?
Byl to celkem rychlý výběr, žádné boje doma neprobíhaly. Docela vtipné je, že máme kamarády, také Chvátalovy a jejich dcera je také Karolína. Tak budou dvě.
 
Záleželo vám i na tom, co třeba toto jméno znamená, odkud pochází?
O tom jsme nepřemýšleli, ale velkou radost z našeho výběru měla Robertova maminka, protože její tatínek byl Karel.
 
Nastaly takové ty okamžiky, kdy se jednomu z vás jméno líbilo a druhý si pod ním někoho představil a už to nešlo?
Ne ne, ale nejdřív jsme si mysleli, že budeme mít chlapečka. Trošku jsme podlehli „zaručeným“ indiciím, jako například, že jsem měla malé bříško a nechutnalo mi sladké. Dodnes má Robert první fotky z ultrazvuku uložené v počítači pod názvem Kubík. Paní doktorka nás brzy poté vyvedla z omylu.
 
Váš manžel byl s vámi u porodu, čím vám jeho přítomnost nejvíce pomáhala?
Docela dlouho jsme o tom doma diskutovali a já rozhodně netrvala na tom, aby Robert u porodu byl. Přijde mi, že poslední dobou se chlapi přítomností u porodu vychloubají, je to něco jako dřív vojna. Chápu ale, že to každý nemusí zvládnout. Třeba já bych do nemocnice dobrovolně nešla, stačí projít vrátnicí a je mi zle (smích). Manžel se rozhodl sám a přiznávám, že jsem byla moc ráda, a když se na 20 minut odešel najíst, přišla mi ta doba nekonečná. Asi ani nemusím říkat, jak neskutečný zážitek pro něj narození naší holčičky byl.
 
Navštěvovala jste předporodní kurzy?
Ano, v čekání na miminko jsem byla hodně precizní. Chodila jsem na cvičení a vždy po hodině následovala přednáška. Díky tomu jsem tušila, co mě čeká, a to nejen v porodnici, ale i doma s miminkem.
 
Uvažovala jste o nějaké alternativní metodě porodu?
Od začátku jsem spoléhala na lékaře a personál v nemocnici v Podolí.
 
Měla jste nějakou kamarádku, s kterou jste mohla těhotenství prožívat a porovnávat?
Několik mých kamarádek bylo v tu dobu těhotných. Jedna dokonce měla termín na den stejně – 2. 6. – a nakonec je v narození našich dětí rozdíl víc než měsíc. Já rodila o tři týdny dřív a ona téměř o dva později.
 
Byla jste ta šťastná maminka, co odchází z porodnice bez kil navíc nebo jste je musela shazovat pracněji?
Chtěla bych vidět maminku, která odchází z porodnice se stejnou váhou, jako měla před těhotenstvím (smích). To snad ani není fyziologicky možné. Během těhotenství jsem přibrala 13,5 kg, což je, myslím, celkem v normě. Pár kilo mi ještě zůstalo, ale začala jsem cvičit, tak to půjde dolů.
 
Slibovala jste si, že už dlouho porod nechcete zažít nebo to šlo tak hladce, že jste si říkala: zítra klidně znovu?
Zítra úplně ne, ale je pravda, že jsem měla docela rychlý porod. Pan doktor Drahonovský se smál, že to byla rychlost, jako když někdo zaběhne stovku za devět vteřin. Ani mi nestihli dát epidurál. A to mě připravovali na to, že můžu rodit i 3 dny. Karolínka se narodila v pátek, a tak měli všichni zúčastnění dlouhý víkend (smích).
 
Jste známá tím, že jste v televizi o sportu jenom nemluvila, ale také jste ho hodně provozovala. Cvičila jste nějak i v těhotenství?
První tři měsíce jsem na radu paní doktorky cvičení vynechala, ale dovolila mi procházky, tak jsem denně chodila ze Smíchova na Kavčí Hory pěšky. Ve
4. měsíci jsem začala cvičit jógu pro těhotné. Pohybu jsem měla v těhotenství dost. Hodiny vedla zkušená porodní asistentka Lucie Marková, tak jsem cvičila opravdu bez obav.
 
A co teď, zvládáte cvičení?
Z počátku jsem na cvičení moc síly neměla. Kromě narození holčičky jsme se s manželem kvůli jeho práci stěhovali do Vídně. Teď, když malá odpoledne usne, cvičím podle DVD pravidelně powerjogu.
 
Už jste přemýšlela o bruslení na kolečkových bruslích se speciálním 3kolečkovým kočárkem nebo plavání miminek?
Nemáme vhodný kočárek, ale vyřešíme to tak, že manžel bude hlídat a já se pojedu projet a vyčistit si hlavu. Už se moc těším. A na plavání se těší Karolínka, vodu miluje.
 
S manželem teď žijete v Rakousku. Je to pro vás velká změna?
Pro mě je to obrovská změna, která je ztížena tím, že nemluvím německy. Mám sice učitelku, ale je velmi obtížné spojit učení s péčí o miminko.
 
Myslíte si, že jsou tam lepší podmínky pro maminky než u nás?
Upřímně, zatím jsem moc neměla čas to zkoumat, ale první zkušenost mám z cestování metrem. Všude jsou výtahy či eskalátory, takže to není s kočárkem problém.
 
Nestýská se vám po kamarádkách a známých?
Stýská a raději se ani neptejte na účty za telefon (smích). Skoro všichni mi ale slíbili, že přijedou do Vídně na návštěvu. Tak doufám, že dodrží slovo.
 
Porovnáváte vývoj dcery s „chytrými“ knihami? A už jste se stihla jako většina maminek vyděsit, že něco není tak, jak popisuje kniha?
Mám Velkou knihu o mateřství, kterou jsem „studovala“ už v těhotenství, a pár dalších knížek, ale nijak dogmaticky informace neberu.
Každé dítě je ojedinělá osobnost a podle toho se také musí brát. Navíc chodíme přece pravidelně k pediatrovi, a ten by nějaké nedostatky určitě odhalil (smích).
 
Je vaše dcera hodně fotografované a natáčené dítě nebo tyto záznamy zanedbáváte?
První fotku má Karolínka, když jí byly dvě minuty. Tatínek je velmi pečlivý a fotí hodně. Fotkami zásobujeme babičky a dědečky, když jsme teď poněkud „z ruky“.
 
Zůstávájí fotky z digitálního fotoaparátu v počítači nebo je nechává-te poctivě vyvolávat a zásobujete jimi babičky a vyrábíte alba?
Přiznávám, fotky jsou stále v počítači, ale dali jsme si úkol, že alba pro prarodiče připravíme. Doufám, že to nedopadne jako s naším svatebním albem, které už plánujeme udělat rok.
 
S čím vám pomáhá manžel? Dokáže malou i přebalit nebo jako většina tatínků spíš dítě ve chvíli, kdy je nutné vyměnit plenu, předá vám?
Robert nejen přebaluje, ale také koupe a teď, když malou občas přikrmujeme, také krmí. Říká tomu vznešeně „feeding time“, a to ty dva nesmím rušit.
 
Většina lidí často pozoruje miminko, jak je komu podobné…kdo zatím v podobnosti vede? Manžel nebo vy?
Když se Karolínka narodila, všichni tvrdili, že je podobná Robertovi. Teď se nám ale zdá, že už se objevují i moje rysy. Určitě se ještě všechno hodně změní, tak uvidíme…
 
A porovnávali jste svoje fotky z dětství s Karolínkou? Jaký byl výsledek?
Na porovnávání fotek ještě nebyl čas. Ale je to dobrý nápad pro dlouhé zimní večery (smích).
 
V čem jste se jako máma nejvíc změnila?
To musí asi posoudit jiný, ale jsem teď doopravdy šťastná. Jsme rodina. 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Betynka na Facebooku


Nejčtenější články