I miminko má své chutě aneb Začínáme s příkrmy

Zlobíte se, když dítě ne a ne papat? Zkuste ochutnat neslanou, nesladkou „hmotu“, kterou do něj mermomocí cpete. A pochopíte…
I miminko má své chutě aneb Začínáme s příkrmy
Po mrkvičce by se utloukl, zato brokolice mu nejede. Zasunete miminu vydatnou krmi lžičkou do pusy, on její obsah párkrát převalí sem tam a pak ho buď vyprskne, nebo nechá volně vytéct koutkem z pusy. A nic nepomáhá. Žádné domlouvání, doprošování. Když svůj „problém“ předestřete doktorovi, snaží se vás uchlácholit. Dítě je váhově i růstově v normě, hlady rozhodně netrpí. Jen má prostě svoje chutě. Není divu. Byl zvyklý na mámino nasládlé mléko, a teď má najednou pozřít nesladkou neslanou hmotu, která ani bůhvíjak nevypadá. Pokud do něj budete rvát za každou cenu pořád to samé, i když to vehementně odmítá, jen mu určitou potravinu zošklivíte. Pozor na alergii – na některé druhy potravin může dítě zareagovat nevolností, bolením bříška, nebo dokonce vyrážkou. Vyplatí se postupovat pomalu. Když si vymyslíme nové jídlo, dáme dítěti jednu dvě lžičky a dva tři dny počkáme, jestli nebude mít zdravotní problém a zda ho přijme. Když je vše v pořádku, můžeme svůj pokus zopakovat. Některé děti nejlépe snášejí mrkvičku, jiné dají přednost jakékoli jiné zelenině. Do některého mrněte nedostanete maso, ani kdybyste zapřáhli čtyři páry koní, jiné se po něm může utlouct.
 
Pomaloučku, polehoučku...
Kdy začít s příkrmy? U kojených dětí na konci na začátku 7. měsíce. Jiné je to u nekojených, ty mohou příkrmy zhruba o měsíc dříve. Máte-li však v rodině alergika, je lepší nějaký ten týden počkat.
 
S kousky nebo bez kousků? Z lahvičky nebo lžičkou? Odpověď je sice na první pohled jednoduchá, ale jaksi nepočítá s individualitou dítěte. Že není mimino osobnost? To byste se divili. Vy se mu „škrábete“ s banánem? Výsledek: nula. Dáte mu polévku s kousky zeleniny? Zbaští ji na to šup. Říká se, že pravidla jsou postavena na výjimkách. Pokud jde o výživu dětí do jednoho roku, samozřejmě jen do určité míry. Takovým tím „já jsem také vyrostl na sádle, a co?!“ nemá smysl argumentovat. Pokud nedostanete do dítěte brambůrky, nahraďte je rýží. Když odmítá mrkvičku, zkuste ovoce nebo zeleninu, kde je také dost „céčka“. Nechce maso, dejte mu vývar... Trápit dítě tím, že budeme dodržovat tabulky, nemá cenu. Stejně moc nepochodíme. Na to ostatně brzy přijdeme sami. Každé z dětí, i kdyby jich bylo pět, si bude pochutnávat na něčem jiném. Ani dvojčata nebudou třeba jíst to samé a bude se u vás vařit nadvakrát. Že je rozmazlovat nebudete? Těžko necháte miminko vyhladovět. To, že odmítá určitý druh jídla, není schválnost, ale fakt, s nímž nic nenaděláte. Vám také leccos nejede…
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Ovoce, zeleninka, kaše, maso...
S ovocným pyré začínáme během pátého měsíce u nekojených dětí, u kojených od ukončeného šestého měsíce. Zkoušíme nejprve naškrábaný banán, pak třeba jablíčko. Pozor na alergie a na chemicky ošetřené slupky. Ovoce dítěti dobře omyjte a pak ho ještě raději oloupejte. Od 7. měsíce můžete ovoce kombinovat s neslazeným živým bílým jogurtem.
 
Mrkvička je pro většinu mrňat velmi dobře stravitelná. Dítěti nabídneme dvě tři lžičky. Když do tří dnů nebude mít potíže, můžeme stejným způsobem zkoušet další druhy zeleniny. Ale co „jede“ vám, nemusí mrňousek přijímat se stejným nadšením. Nenutíme ho, raději vymyslíme jinou variantu a k původní se časem vrátíme.
 
Brambory se vyznačují dobrou snášenlivostí a navíc zasytí. Snesou se prakticky s jakoukoli zeleninou. Pozor na ty zelené a na plísně!
 
Maso? Na začátek je nejlepší vývar z drůbežího, králičího aj. masíčka. Pak přijde na řadu pár soust masa 2x, 3x týdně. Když to nejde jinak, rozmixujeme je s brambůrkem nebo s mrkvičkou.
 
Tradiční krupicová kaše už se „nenosí“. Výborné jsou mléčné či nemléčné kaše rýžové, kukuřičné atd. Doma připravované obilninové uvaříme ve vodě a pak rozmixujeme s náhradním mlékem.
 
Bez řepného cukru se miminka obejdou do té doby, dokud je na něj nenaučíme. Zatěžuje zažívací systém a škodí zoubkům. A med? Může způsobit těžkou alergii. Minimálně do 1 roku mu ho nedávejte.
 
Bez soli prý se nic jíst nedá. Možná to platí pro tatínky, ale miminům nic nesolíme. Trávicí systém na to připravený není.
 
Dokud je mimi plně kojené, jiný nápoj nepotřebuje. Po půl roce může kojeneckou vodu, bylinkové čaje, černý moc vhodný není. Šťávičky jenom určené pro jeho věk.
 
Se smetanovými pochoutkami a tvarohem počkejte. V těch prvních je hodně tuku a cukru, v tvarohu vysoký obsah živočišných bílkovin.
 
Ani odbornice na výživu na tom někdy není lépe...
 
Klepněte pro větší obrázekMUDr. Lenka Smetanová, děti Martin, Tomáš a Terezka
 
Moje osobní zkušenosti s přechodem na pevnou stravu byly u kluků zdrcující. Starší Martin, plně kojený do 6 měsíců, si zvykal velmi obtížně. Snědl s „bojem“ jen pár lžiček a půlku ještě vyprskal. O něco ochotnější byl, když jsem zpočátku do zeleninového příkrmu přidala odstříkané mléko. Z ovoce mu nejvíc chutnal banán rozmixovaný s čajem. Když odmítal vše a nechtěl ani moc mléko, tohle zabralo. Mladší, osvojený Tomáš, byl z kojeneckého ústavu zvyklý na přesně definované složení maso-zeleninového příkrmu. To jsem neznala, a tak bylo krmení mou noční můrou. Přestože jsme vždycky oba končili vyčerpaní a kuchyň vypadala, jako by tam explodoval plný hrnec, snědl jen trošičku. A tak jsem zkoušela a zkoušela, až jsem se celkem trefila. Složení jsem moc měnit nemohla, jinak nejedl nic. Také jsem zjistila, že jsou-li v jídle kousky, nemám šanci. Proto jsme dlouho mixovali. U dětí s psychomotorickou retardací se to často stává. Změny mnohdy nesnášejí ještě víc, než děti zdravé a s normálním vývojem. Třetí dítě bylo za odměnu. Terezka jedla prakticky cokoli, co jsem jí nabídla. Bez protestů a v normálním množství. Prostě se ukázalo, že je třeba hledat nejvhodnější variantu.
 
Text: Vlasta Adamcová
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Betynka na Facebooku


Nejčtenější články