Hrátky se jmény

Hledáte inspiraci? Oslovili jsme rodiče, kteří nám vyprávěli příběhy jmen svých chlapečků a holčiček.
Hrátky se jmény
Oslovili jsme rodiče, kteří se vyhnuli statistice, podle které v roce 2009 odcházelo z porodnic nejvíc Aniček, Emiček a Honzíčků. Při psaní tohoto článku bylo nejhezčí zjišťování minipříběhů, které se za jmény skrývaly. Rázem nám některá jména přestala připadat legrační.

Samuel Zubák – to má prostě zvuk!
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Samuel Zubák (v době focení 1,5 roku)
Samuel je původně hebrejského původu, znamená jméno Boží, ale to jsme předem netušili, ani nezjišťovali. Mimochodem, Samuel mohl být taky klidně Sára, protože jsme předem nevěděli, jestli to bude holčička, nebo kluk. Ale jména pro děti jsme měli vybraná už v době „chození“, dlouho před svatbou. Jména Sára i Samuel se nám prostě líbila, na dalších jsme se nějak nedokázali dohodnout. Samuelovi říkáme nejčastěji Samuel nebo Samko – převzaté ze Slovenska, případně Samík, Sam. Na Slovensku, odkud je manžel, je jméno Samuel vcelku běžné a Samuel Zubák – to má prostě zvuk.

Za jméno vděčí mému dědečkovi
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Nikodém Lorek (v době focení 2 měsíce)
Jméno Nikodém jsme měli s manželem vybrané již v době, kdy jsme spolu chodili, a to už je nějakých deset let. Jmenoval se tak můj dědeček ze Slovenska. Jméno se nám natolik zalíbilo, že jsme se rozhodli je dát našemu synovi. A když se nám narodilo první děťátko a byl to chlapeček, jsme svůj plán zrealizovali. Mnozí nás sice odrazovali, ale teď, když jsou Nikodémkovi 3 měsíce, už si každý našel svou variantu oslovení. Někdo Niko, Niky, anebo kolegové z práce vymysleli Koudy. Samozřejmě nás zajímal i význam a původ. Ten je řecký a znamená vítěz nad lidem. Svátek na Slovensku Nikodémové slavili 1. 6., ale jakmile se na toto datum ustanovil Den dětí, vymizeli i ze slovenského kalendáře. My jsme se ale rozhodli, že ho budeme slavit tak, jako kdysi můj dědeček – čili 1. června.

Ve hře byla Ema, ale už je jich moc
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Meda Slabihoudková (v době focení 6 měsíců)
Proč jméno Meda? Hledali jsme něco krátkého k příjmení Slabihoudková. Ve hře byla třeba taky Ema, ale to je teď docela populární jméno. Na jméno Meda jsme narazili náhodou. Posvatební hostinu jsme měli v secesní Vile Primavesi. Restauraci zdobily obrazy od Gustava Klimta, který kdysi u rodiny Primavesi pobýval a portrétoval jednu z jejich dcer, Mädu Primavesi. Když jsme tohle jméno uviděli, tak bylo hned rozhodnuto, jen jsme ho počeštili na Meda. Zjistili jsme, že to je indiánské jméno a znamená věštkyně, prorokyně. Další verze tvrdí, že je to odvozeno od řeckého Medea. Ale pro nás je to Meduňka.

Náhlý blesk inspirace
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Romeo Havránek (v době focení 9 měsíců)
S manželem Jiřím jsme dlouho vedli spoustu nekonečných debat o jménu pro našeho syna. Na užším seznamu byl Bibian, Denis, Dominik a několik dalších. Večer před mým porodem Jiří otevřel knihu, kterou měl po ruce, našel první jméno, které v ní stálo a rozhodl: „Syn bude Romeo!“

Vyprovokovalo nás zcela české příjmení
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Victoria (7 roků), Virginia a Beatrice (2,5 roku) Novákovy
Na naši nejstarší dceru jsem čekala 11 let a už to vypadalo, že mít žádné děti nebudu. Když mi paní doktorka řekla, že jsem těhotná, tak jsem do pátého měsíce čekala Benjamina. Tatínek se jmenuje Novák, tak jsem nechtěla žádné české jméno, ani jména, co už v rodině jsou. A to, že jsem vůbec otěhotněla, beru jako vítězství, a proto jsme dceru pojmenovali po britské královně Victorii.
 
U dvojčat jsem si řekla, že taky nedostanou česká jména. Chtěla jsem všechny na V: proto Virginia a druhou z dvojčat jsem chtěla Valerii, ale těch bylo kolem plno, tak jsem dala Beatrice. Když jsem v porodnici nahlašovala jména, tak se sestra spletla a napsala Veatrice – všichni se ptali, co je to za jméno, samozřejmě jsem to uvedla na pravou míru... Myslím, že jsou ve světě tato jména běžná a nikdo je tam komolit nebude tak jako u nás.

Jedeme na samá D
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
David (13,5), Denis (10,5), Dustin (6) a Dylan (1,5) Hrůzovi
Přišlo mi praktické kvůli školce a škole mít děti začínající na stejná písmena, vše co po sobě podědí mají rovnou podepsané. Děti jsem chtěla čtyři jako naše babička, ale myslela jsem, že budu mít kluky i holky. Nejprve přišli David a Denis, a pak už jsem čekala nějakou holčičku. Byl to opět kluk, nechtěli jsme porušit styl a žádné jméno jako Dan, Dalibor nebo Diviš se nám už nelíbilo a jednou jsme seděli u koncertu U2 a v závěru proběhlo jméno Dustin a okamžitě jsme si ho zamilovali. U čtvrtého těhotenství jsem si myslela, že to bude určitě holčička, několika známým to vyšlo, a ta naše by měla tři ochránce, ale byl to opět kluk jako buk. Aby měl někoho Dustinek k sobě, našli jsme na internetu stránky všech existujících jmen a prošli jsme písmeno D pro kluky a jediné použitelné bylo Dylan. Taky jsme při výběru jmen chtěli splnit podmínku, že se nebudeme opakovat, takže jeden začíná na Da, druhý De, třetí na Du a čtvrtý na Dy. Kdyby ještě chtělo nějaké miminko k nám, zbývá pořád Do a Di. Babička měla v pátém těhotenství dvojčata, takže kdyby se holčička povedla hned dvakrát, tak máme Di a Do k dispozici...
 
Akorát jsme museli na matrice s Dustinkem žádat o ověření původu jména, byl totiž první v republice. Naopak Dylan už v republice někde byl, takže ten byl bez problémů.

Naši kluci „z klobouku“
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Pavel (6 měsíců) a Kryštof (4 roky) Bobkovi
Výběr jména k příjmení Bobek nebyl zrovna velký oříšek, protože ať vyberete křestní jméno pro typicky českého Bobka, nebo se pustíte do výběru jména zajímavějšího, stejně se najdou lidé dvojí, jedni, co se jim naše jméno líbí, a druzí, co se jim zkrátka nelíbí – a s těmi jsme se setkali s Kryštůfkem hned v porodnici. Když jsme jen procházeli na vážení a u tabule se jmény novorozených z našeho Kryštofa Bobka! A náš druhý malý králíček z klobouku Pavel se nejmenuje Pavel Bobek proto, že bychom denně poslouchali mistra Pavla Bobka, ale z jednoduchého důvodu – jméno Pavel se nám prostě líbilo, pěkně se skloňuje, a hlavně je to jméno už „zažité“, takže se mu nebude v porodnici nikdo smát a všichni se tam na našeho malého jmenovce spíš chodili dívat. Jinak jsou kluci zatím úplně jako králíci Bob a Bobek, starší Kryštof to je energizer a nejraději by Pavlíka od narození tahal z vyhřátého klobouku ven…

Chtěli jsme kytičkové a staročeské jméno
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Jasmína (5) a Doubravka (4) Suchánkovy
Maminka s tatínkem byli rozhodnuti ještě před narozením první dcerky, že bude nositelkou jména, které bude nějak spojeno s květinami, bude netypické a netradiční , ale rozhodně české. Bylo poměrně rychle rozhodnuto a na světě je malá Jasmínka, která je nositelkou jména, které sice zatím nemá své jmeniny v kalendáři, ale to ani trochu nevadí. Pro sestřičku vybrali rodiče jméno Doubravka, neboť krásně zní a je nádherně české a navíc se skvěle hodí k Jasmínce . Tohle jméno pomalu mizí a to je velká škoda, jelikož je nádherné. Navíc holky mají doma malinkého dvouletého brášku, který má jméno Vítek, a to proto, aby se mu mohlo říkat Kvítek. A opravdu, jméno Vítek má zatím jen v rodném listě. Je jeden rozdíl mezi jmény a to ten, že jméno Jasmína zdrobňujeme a Doubravka je zkrátka zdrobněle Doubravka. Je vidět, že obě vnímají nepoměr mezi Doubravkou, která má zdrobnělé jméno oficiálně, a Jasmínou. Doubravka sestřičku nazývá Jasmínou, jen když se na ni zlobí nebo ji chce poškádlit. S věkem se to pak asi obrátí.

Jména vybíral manžel
 
Klepněte pro větší obrázek
 
Zorka a Čestmír Veselí (v době focení 3 měsíce)
Jména dětí jsem nevybírala já, ale můj manžel. Chlapeček byl jasný. Manžel chtěl zarytě Čestmíra po svém zesnulém dědovi. Jelikož jeho rodina Čestmíry, Čestmírami a navrch Kamily a Kamilami přímo hýří, hledali jsme pro holčičku takové, aby se lišilo. Zároveň aby bylo blízko svátku Čestmír. Nakonec v kalendáři objevil Zoru. Ihned se mu zalíbila a už nechtěl žádnou jinou. Čestmírovi říkáme Čestmírek, Čestík, Čestíček, Čestmík a nejvíc Česťulka. Zoru oslovujeme nejvíce Zorinka, Zorunka – korunka, Zorka, Zorinečka, Zori....
 
Tatínek je Němec, Maruška by neuspěla
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Nicole Jacqueline Součková
Lékař mi řekl, že se mi narodí chlapeček. Já a moje rodina jsme tudíž vymýšleli a hledali to nejhezčí chlapecké jméno. Za několik týdnů, kdy jsem byla na další sonografické kontrole, se mi můj lékař omlouval, že neví, jak se to mohlo stát, ale že místo chlapečka budu mít holčičku. Holčičku? Tu jsem si vždycky přála, začalo tedy další vybírání jména, tentokrát dívčího. Bydlím a žiju v Německu, a tak jak jsem dostávala od mé rodiny spousty smsek se jmény jako Maruška, Martinka, Renatka, Zuzanka a Janička, některá jsem se svým přítelem postupně vyřazovali. Přítel a otec ještě nenarozené holčičky pocházel z Německa, a tak navrhoval typická německá jména, která se pro změnu nelíbila mně. Nakonec jsme se rozhodli, že nebude mít ani české, ani německé jméno. U mě nakonec vyhrálo Nicole, mému příteli a jeho rodině se líbilo jméno Jacqueline. A tak se mi 22. 1. 2009 narodila krásná a zdravá holčička Nicole Jaqueline.
 
Nový kalendář
Tobiáš i Andělín najdou svůj svátek v kalendáři v roce 2011.
 
Hradec Králové – Rodiče dětí, jejichž jména nemají místo v kalendáři, byli vyslyšeni. Vydavatelé kalendářů zařadí Tobiáše, Andělína, Leu a Dominiku do kalendářů pro rok 2011. Na problém neexistence některých jmen v dnešních kalendářích upozornili letos v létě dva otcové z Královéhradecka. Počet nespokojených rodičů poté začal velmi rychle narůstat a tlak na vydavatele sílil. „K zařazení jmen přispělo nejen zapojení známých osobností do naší iniciativy, ale i fakt, že roste obliba těchto dříve velmi frekventovaných jmen,“ shrnul příčiny úspěchu Tomáš Zdechovský. V době renesance patřil Tobiáš k nejpoužívanějším jménům v českých zemích. Dnes mu patří 28. příčka oblíbenosti u nově narozených chlapců, což značí silný nárůst popularity...
 
Text: Jana Trnková
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře