Není na škodu si občas u filmu poplakat. Jeden z nejdojemnějších příběhů, co znám, je Vlak dětství a naděje (1985, režie Karel Kachyňa). Pamatujete na bodrou „Amazonku“ Helenu Růžičkovou, která by dýchala za svou nevlastní dceru, kdyby mohla?
Ohromovala mě svou laskavostí, obřím srdcem, optimismem a odvahou: „Na krutej život jsem já pes,“ říkává odhodlaně. Další film, u kterého se neobejdu bez kapesníku, je Život je krásný (La Vita e bella, Itálie, 1997, režie: Roberto Benigni). Synek v domnění, že se v koncentračním táboře hraje soutěžní hra o opravdický tank, přežije koncentrační tábor. Jen díky statečnosti a kreativitě svého táty.
Rozbrečí vás i film Druhá, nebo první? (Stepmom, USA, 1998, režie Chris Columbus). Matka dvou dětí Susan Sarandon umírá na rakovinu a chce zodpovědně „předat“ potomky plus bývalého manžela do rukou jeho nové přítelkyně (Julia Roberts).
Rozveselí a dojme zároveň slavný Forrest Gump (USA, 1994, režie: Robert Zemeckis), jehož matka se svému zaostalému synkovi snaží zařídit štěstí někdy trochu svérázně a typicky žensky. Nemáte chuť si připomenout její něžná moudra jako „život je jako bonboniéra“?
Příběhy k zasmání
Když si budete chtít připomenout prázdniny, pusťte si film Jak dostat tatínka do polepšovny (1978, režie Marie Poledňáková). Jana Preissová to nemá se svým partnerem jednoduché. Nejenže ji místo k moři vyveze na chalupu, kde neteče teplá voda, ale i jako táta je na zabití. A co vám naskočí, když uslyšíte slova „tátové“, „chalupa“ a „sníh“?
Samozřejmě klasika S tebou mě baví svět (1982, režie Marie Poledňáková). Legendární věta „maminka mi před koupáním sundává bačkůrky“ nebo improvizace Pavla Nového s větvičkou jehličnanu neomrzí ani po dvacáté.
I když nemusíte americké komedie a herce Bena Stillera, u filmu Jeho fotr, to je lotr! (Meet the Fockers, USA, 2010, režie Paul Weitz) vám budou koutky úst samy cukat do úsměvu. Třeba když Robert De Niro komunikuje se svým vnukem Jackem znakovou řečí nebo když se seznamuje s Benovými rodiči – jeho matka (Barbra Streisand) zrovna vede sexuální terapii pro seniory...
Odlehčeným kurzem rodičovství je seriál Deník zasloužilé matky (Reba, USA, 2001, režie: např. Gail Mancuso). Ve dvacetiminutových lekcích se naučíte zvládat tři děti, lehce natvrdlého zetě, vnučku, bývalého muže i jeho hysterickou ženu.
Lekce pro život
Napadá mě, že by mělo být skoro až povinné rodičům a dětem pravidelně pouštět Karlíka a továrnu na čokoládu (Charlie and the Chocolate Factory, USA, 2005, režie: Tim Burton). Je to výborná karikatura rozmazlených dětí a rozmazlujících rodičů – třeba odstrašující scéna, kdy se Verunka, která si svého tatínka omotala kolem prstu, ocitne ve spárech veverek vyřazujících zkažené ořechy a Oompa-Loompové zpívají „je zkažená-á-á“.
Film natočený podle románu Averyho Cormana Kramerová versus Kramer (Kramer vs. Kramer, USA, 1979, režie Robert Benton) zase ukazuje, jak ožehavé je rozhodnout, s kým by dítě mělo zůstat po rozvodu rodičů. Meryl Streep sice o syna bojuje, a taky ho vybojuje, ale na samý závěr filmu svým rozhodnutím bývalého manžela Dustina Hoffmana překvapí: vybavujete si, jak se ho ve výtahu zeptá, jestli je špatná matka, když mu syna nechá? Odpoví jí: „Ta nejlepší.“
Otevřené konce
Rozchody, nevěry, do toho děti. V tom všem plavou hrdinové filmu Medvídek (2007, režie: Jan Hřebejk). Jeden pár dítě má, ale rozchází se, druhý pár se o dítě pokouší a nejde jim to, třetí dvojice křtí jedno dítě za druhým, ale ukáže se, že pyšný táta Ivan Trojan není jejich biologickým otcem.
Potrpíte-li si na happy endy, bude se vám líbit příběh Lež má rozbité auto z cyklu Nevinné lži (2013, režie: Vojtěch Kotek). Táňa Vilhelmová v něm hraje svobodnou matku nemocného kluka, kterou okouzlí sympaťák Vojta Dyk.
A poslední tip na jeden z podzimních večerů: určitě se podívejte na film Jako malé děti (Little Children, USA, 2006, režie: Todd Field) s Kate Winslet. Má manžela, hodně náročnou dcerku a milence. Ten je, aby to nebylo moc jednoduché, ženatý.