Epilepsie se bohužel nevyhýbá ani dětem

Epilepsii může „dostat“ kdokoliv a kdykoliv. Je třeba mít stále na paměti, že to není ničí chybou. Je zbytečné se obviňovat a hledat viníka v rodině.
Epilepsie se bohužel nevyhýbá ani dětem

Léčba epilepsie nespočívá jen v dlouhodobém užívání léků, ale také v dodržování doporučené životosprávy. Nejdůležitější je pravidelný a dlouhý spánek.

Epilepsií trpí zhruba jedno procento lidí. U dětí se však vyskytuje častěji, postihuje kolem tří procent dětí a adolescentů. K tomu nepoměru dochází proto, že první záchvaty se u velké části nemocných dostavují právě už v dětství. Ojedinělý epileptický záchvat ještě nutně neznamená začátek epilepsie. Počet dětí, které v kojeneckém nebo batolecím věku prodělají jeden nebo i více záchvatů, aniž se u nich později rozvine epilepsie je bezesporu mnohonásobně vyšší než počet dětí trpících chronickou formou epilepsie.

Stejně jako jiná chronická onemocnění může i epilepsie negativně ovlivnit vývoj dítěte. Jejich nezralý mozek je totiž náchylnější ke vzniku záchvatů a také zranitelnější. Pravděpodobnost, že ho onemocnění poznamená, je na rozdíl od dospělých mnohem větší. Děti mohou postihnout různé formy onemocnění. U předškoláků a školáků se mnohdy samy vyhojí, někdy dokonce bez jakékoli léčby. Jiné lze dobře zvládnout léčbou a vývoji dítěte neuškodí. Naopak jsou takové, které vyvíjející se mozek ničí. Nejkritičtějším obdobím jsou první tři roky života, kdy onemocnění může vážně narušit psychický i tělesný vývoj dítěte.

Základem léčby je dlouhodobé užívání léků a vhodná životospráva. Dítě potřebuje hlavně pravidelný a dostatečný spánek. Některé děti se musí vyhýbat zdrojům přerušovaného světla a teenageři alkoholu. V dospívání vzniká totiž mnoho záchvatů právě díky kombinaci nevyspání, pití alkoholu a třeba stroboskopickým efektům na diskotéce.

Rodiče obvykle špatně snášejí, že nikdy nevědí, kdy dítě záchvat postihne. Tato nejistota u nich vzbuzuje úzkost, která se samozřejmě projeví v životě celé rodiny. Stává se také, že mnohdy trpí zbytečně, protože onemocnění není tak závažné. Psycholog vám v takovém případě může opravdu hodně pomoci a to i v boji se strachem, úzkostí a bezmocí. Žádná nemoc není jen záležitostí dítěte, ale ovlivňuje i jeho nejbližší, proto je nezbytné poskytovat psychologickou podporu celé rodině.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Betynka na Facebooku


Nejčtenější články