Endometrióza a její vliv na psychiku ženy

Všechna onemocnění ženských pohlavních orgánů zasahují více či méně do osobnosti ženy, do jejího sexuálního i partnerského života i do celkové kvality jejího života. Jedním z těchto chronických onemocnění je endometrióza, která je spojena s řadou tělesných i psychických obtíží.
Endometrióza a její vliv na psychiku ženy

Psychosomatika se zabývá souvislostmi mezi psychikou člověka, konkrétně mezi různými zátěžovými situacemi a reakcemi na ně (chorobnými příznaky). Zabývá se ale i opačnými somatopsychickými souvislostmi, tedy psychickými reakcemi na tělesná onemocnění, zvláště chronického rázu, například na endometriózu. Tyto projevy se označují jako somatopsychické poruchy, jinak též nazývané jako neurotická nadstavba nebo sekundární neurotické poruchy, a výrazně ovlivňují průběh nemoci i její léčení.

Boj se strachy
Pacientky s endometriózou musejí kromě náročné a dlouhodobé léčby zvládnout především změny na vlastním těle a následná tělesná omezení. Musejí přijmout změny vlastního ženského sebepojetí i celkové znejistění v sociálních (především partnerských) rolích. Někdy se musejí vyrovnat i se ztrátou dosavadního smyslu života (rodičovství), emocionálním znejistěním (vlastní sebehodnocení), strachem ze ztráty partnera, zaměstnání či finanční jistoty. Celkově se musí vyrovnávat i s řadou sociálních i osobních omezení (např. snížení kvality života a omezení v sexuálním životě). V průběhu léčby prožívají nemocné ženy řadu strachů i úzkostí, především strach z neotěhotnění, který sám o sobě může být další psychosomatickou komplikací při následné léčbě plodnosti. Objevuje se i strach z progrese onemocnění a sílení bolestí.

Depresivní porucha
Nejčastější psychickou reakcí žen na náročnou léčbu je deprese. Přitom až 90 % depresivních stavů je v ambulancích praktického lékaře a u somatických lékařů nediagnostikováno. Deprese se může projevovat řadou vegetativních symptomů. Mezi ně řadíme poruchy spánku, změnu chuti k jídlu, pocity vyčerpání, poruchy sexuálního života: frigiditu, anorgasmii (neschopnost dosáhnout orgasmu), dyspareunii (bolestivý pohlavní styk), výjimečně i vaginismus (křečovité stažení poševního svalstva). Mezi vegetativní symptomy onemocnění se řadí i nejrůznější poruchy chování, např. agresivita, opozice, vzdor a nespolupráce nebo naopak apatie. Depresivní porucha je somatickými odborníky často zaměňována za negativní charakterové vlastnosti, například lenost, nedostatek vůle či neochotu spolupracovat. V nemalé míře komplikuje léčbu deprese i obava nemocných z psychiatrické nálepky, někdy i rozpaky samotných lékařů pacientky na toto vyšetření posílat.

Proto je dobré upozornit somatické lékaře na vypracovaný screening deprese SASA, podle kterého lékař během několika minut zjistí, zda pacient trpí depresivní poruchou či nikoliv. Při screeningu se zjišťuje přítomnost čtyř okruhů: poruchy spánku (S), anhendonie (neschopnost se radovat A), sebehodnocení (S) a poruchy apetitu (chuti k jídlu A). V případě přítomnosti tří okruhů je 95% pravděpodobnost přítomnosti chorobné deprese.

Podmínkou je přijetí
Cílem komplexní léčby endometriózy je u nemocných uchování optimálního zvládání nemoci (coping) a uchování maxima možných faktorů, jež slouží ke zdraví, respektive k dobrému životnímu pocitu. Další podmínkou úspěšné léčby endometriózy je přijetí tohoto onemocnění a zajištění optimálního psychického i fyzického stavu nemocné. K tomu je třeba úzké spolupráce gynekologů s psychology, psychoterapeuty i psychiatry.
       
doc. PhDr. Marcela Bendová, Ph.D.
LF MU, Gynekologicko-porodnická klinika FN Brno

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře