Důležitou složkou mateřského mléka jsou oligosacharidy, které jsou rozpustnou vlákninou, tzn. nestravitelnou součástí kojenecké výživy. Tento druh vlákniny posiluje imunitu, optimalizuje střevní pasáž a snižuje plynatost. Vlákninu sice trávicí systém člověka nedokáže strávit, a tělo z ní proto ani nezískává žádnou energii, i tak je ale její úloha v organismu nezastupitelná, zejména v prevenci civilizačních nemocí.
Kytičky vedou
Vláknina se nachází převážně v potravinách rostlinného původu - v zelenině, ovoci, luštěninách, celozrnných obilovinách a cereáliích, bramborách, semínkách a klíčcích rostlin. V poslední době se ale stále častěji do potravin přidává, takže ji můžeme najít i v potravinách živočišného původu, např. v jogurtech. Vlákninu také obsahuje řada potravních doplňků.
Odborníci často upozorňují, že denní množství vlákniny v jídelníčku dospělých i dětí v České republice stále není dostačující. U malých dětí to velký problém nebývá, ale zato u starších dětí a dospívajících pak už vláknina v jídelníčku chybí poměrně často. Poznat to není těžké - v jídelníčku téměř nenajdeme celozrnné potraviny, zeleniny je v něm minimum a ani s konzumací ovoce na tom nejsou o mnoho lépe.
Jednoduché počty
Průměrný denní příjem vlákniny v české populaci činí okolo 20 gramů, přičemž je doporučováno 35-50 gramů. Množství vlákniny v gramech, které by měly děti za den přijmout v potravě, lze orientačně vypočítat pomocí vzorce - věk dítěte + 5 g. Vláknina by kojencům měla být v podobě ovocných a zeleninových příkrmů zaváděna nejdříve 17. týden a nejpozději 26. týden života.