Dobrá duše z Dobříše

Snad proto, že je z města s tak poeticky dobrotivým názvem, má Petra Štěpová z Mateřského centra Dobříšek tolik dobrých nápadů...
Dobrá duše z Dobříše
Spoluzakladatelka a koordinátorka Mateřského centra Dobříšek působí jako křehká žena, ale duší a srdcem je „drvoštěp“. Máma dvou malých kluků už čtyři roky šéfuje úspěšně fungující neziskové organizaci, která nabízí alternativu maminkám, tatínkům a prarodičům s malými dětmi z Dobříše a okolí, a kromě toho aktivně ovlivňuje komunitní život města i regionu. Což je Petře zřejmě málo, a tak se spolu s kolegyněmi z Dobříšku dívá kolem sebe, a když se najde projekt nebo neziskovka, jež potřebují pomoc, tak si vyhrne rukávy a jde do toho. Ne proto, že by byla posedlá „pácháním“ dobra, ale protože se za ty roky, co se v sociální sféře pohybuje, hodně naučila.
 
Pod pokličkou
Z Petry srší energie a je těžké představit si ji smutnou. Ale jako máma poznala i ty nejhorší chvilky, když jejímu staršímu synovi překřížila cestu vážná nemoc a on bojoval na JIPce o život... Dnes devítiletý Matěj začal tehdy chodit do školy a poprvé onemocněl. Na běžné bakteriální onemocnění tehdy jeho tělo zareagovalo závažnou autoimunitní reakcí, která poškodila ledviny a vyvolala trombózu v mozku a epileptický záchvat. Teprve za deset měsíců se Matěj vrátil do školy, a i když vypadá na první pohled jako jiné zdravé děti, ještě není „za vodou“. „Na mojí práci je skvělé, že se dá dobře sladit s rodinným životem i s péčí o Matěje,“ říká Petra. Připouští také, že za poslední dva roky dost přehodnotila své priority a v době, kdy Matěj onemocněl, se vzdala i některých veřejných aktivit. Má teď víc času jak na rodinu, tak na své třetí dítě Dobříšek.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Korálková relaxace
Petra strašně ráda tvoří krásné věci z korálků, dokonce vedla i kurz a byla spoluautorkou knížky „Pružné náramky“. „Poslední dobou na ně ale vůbec nemám čas, protože jsem pořád mezi papíry,“ stýská si. „A tak si dvakrát za rok vezmu dva dny dovolené – před Vánoci a o Velikonocích – a jdu za odměnu do Hornického domku muzea na Březových horách v Příbrami, kde dva dny čelím návalům dětí ze školních zájezdů a navlékám s nimi korálky a ony odcházejí šťastné, protože si osahaly nějaké řemeslo a něco si samy vyrobily.“ Práce pro mateřské centrum a pro lidi kolem však zvítězila nad láskou k tvoření. A co je hlavní, Petra se v neziskové sféře doslova našla.
 
Výtvarná benefice
„Pomoc tady na Dobříši má minimálně tříletou tradici,“ vysvětluje Petra Štěpová a vzpomíná na první benefiční akci Dobříšku, kterou v roce 2007 inspiroval nápad dlouhodobé spolupracovnice mateřského centra výtvarnice Zuzany Hutňanové. „Přišla s myšlenkou pomoci občanskému sdružení Stéblo z Borotic, které potřebovalo zařídit chráněné dílny denního stacionáře pro zdravotně handicapované, a my jsme její ideu rozvinuli a organizačně pomohli. Nabídla jsem jen to, co umím. Já neumím udělat ty úžasné keramické a výtvarné objekty, které ona pak na akci dražila, ale zase umím napsat žádost o peníze. Tak jsme spojily síly a byl to úspěch, protože jsme získaly 40 000 Kč, které Nadace Divoké husy zdvojnásobila.“
 
Jedna velká rodina
„Poslední tři roky tady na Dobříši zažíváme něco jako zlatý věk spolupráce,“ libuje si Petra Štěpová a zdá se, že si ani neuvědomuje, jak moc k téhle atmosféře pomohla i ona a „její“ mateřské centrum. To centrum, které sice stále nabízí všechno, co si od takového místa slibují zejména maminky na rodičovské dovolené, ale zároveň se pomalu a jistě stává jakýmsi komunitním centrem obce. „Sešli se prostě ti správní lidé v tu správnou chvíli,“ skromně shrnuje situaci usměvavá paní Petra, která má to štěstí, že žije ve městě, jež v roce 2008 zvítězilo ve své kategorii v celostátní soutěži Obec přátelská rodině. Anebo je to naopak?
 
Text: Johanka Barvínková
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře