Dětská obezita: Pouhá kila navíc, nebo vážný problém?

Nárůst nadváhy a obezity u dětí je podložen mnoha studiemi a markantní je zejména v dlouhodobém srovnání.
Dětská obezita: Pouhá kila navíc, nebo vážný problém?


Poslední seriózní studie na české populaci byla provedena v roce 2005. Dle jejích výsledků mělo v té době 20 % dětí v mladším školním věku a 10 % dětí staršího školního věku nadváhu nebo bylo obézních. Od té doby uplynulo 7 let, během kterých se celý problém ještě prohloubil a počet obézních dětí u nás stejně jako na celém světě nadále roste. Proč tedy obezitu rodiče neberou stále příliš vážně? Jedná se opravdu o problém nebo jen o „pár kilo“ navíc?

Není obézní jako obézní
Obezita je metabolické onemocnění spojené s celou řadou dalších chorob a významný rizikový faktor, který se podílí na vzniku a rozvoji mnoha civilizačních onemocnění. Ačkoli u některých dětí je viditelná na první pohled, pro potvrzení diagnózy a zmapování její závažnosti je třeba použít upravený BMI (Body Mass Index). Ten na základě hraničních hodnot v jednotlivých letech dítěte vymezuje tři stupně obezity – mírnou, střední a těžkou. „Kromě tabulek a výpočtů může být signifikantní celá řada dalších skutečností – porodní parametry, kolísání váhy, rozložení tuků, růst, rodinná situace, sociální podmínky apod.,“ vysvětluje pediatr Martin Gregora a dodává: „V neposlední řadě je důležité znát subjektivní pohled samotného dítěte a stěžení by měl být i názor pediatra.“

Co za to může
Odborníci se shodují, že mezi zásadní příčiny nárůstu dětské obezity patří rozpor mezi nabídkou energeticky bohaté stravy a nedostatkem pohybu. Děti přijímají v jídle daleko více energie, než vydávají při pohybu. Kromě jídla se o růst výskytu dětské obezity zasluhuje také nadměrná konzumace sladkých nápojů. „Vypije-li dítě 1 litr sladkého nápoje denně jaksi „navíc“ nad svůj denní energetický limit, může to za cca 14 dnů činit 1 kg hmotnostního přírůstku,“ zdůrazňuje terapeutka. Statistiky ukazují, že svou roli může hrát také dědičnost, (v rodině s oběma obézními rodiči má dítě šanci stát se obézním 70 %, u dětí, kteří mají rodiče s normální hmotností, je to 14 %). Avšak tato čísla rozhodně neodrážejí pouze dědičnost, nýbrž spíše stravovací návyky a společnou rodinnou kuchařku, které se dědí z generace na generaci.

Rodiče by měli jít příkladem
Odpověď na otázku, proč se stále nedaří tento problém úspěšně řešit a počet obézních evropských dětí vytrvale roste, vidí odborníci v rodině, potažmo rodičích, oněch nemocí postižených dětí. „Rodiče by si měli v každém případě uvědomit, že jsou pro děti mocným vzorem, a pokud oni budou mít vhodné stravovací a pohybové návyky, je více než pravděpodobné, že je předají svým dětem,“ nabádá Jana Divoká. Pokud si toto rodiče neuvědomí a zřeknou se navíc posléze odpovědnosti za řešení problémů svých dětí, je to vůbec ta nejhorší možná varianta. „Někteří rodiče opravdu žijí v přesvědčení, že za nadváhu jejich dítěte může společnost a na její léčbě by se měl podílet stát, respektive zdravotní pojišťovny. Není však sporu o tom, že za osvojení stravovacích zvyklostí dítěte jsou zodpovědní především rodiče,“ upozorňuje terapeutka.   

Zákazy nefungují
Rodiče, kteří se snaží problém obezity u svých dětí řešit, často přistupují i k zákazům konkrétních potravin a nápojů. To se však bohužel ve výsledku může proti dětem obrátit. Těžko můžeme totiž čekat, že by děti pily pouze vodu. Zákaz sladkých nápojů má tak za následek snížení vypitého množství tekutin, což je samozřejmě špatně. „Zákazy nevedou k cíli. Není pro dítě zakázaná potravina či nápoj – jen se ji musí naučit do svého jídelníčku zařazovat s rozmyslem, tedy občas a v přiměřeném množství,“ doporučuje terapeutka Jana Divoká.

Kouzelná stévie
Z hlediska nápojů je zřejmě nejlepším řešením této situace volba pestrého pitného režimu, který bude pro děti mnohem více motivující. Základem takového pitného režimu by samozřejmě měla být voda, ale děti si v rámci něho mohou dopřát i chuťově zajímavější nápoje, aniž by jim to nějak škodilo. „Při výběru těchto nápojů volte takové, které mají na 100 ml co nejnižší energetickou hodnotu a co nejméně jednoduchých cukrů,“ radí Jana Divoká. Ideální volbou jsou tak dětské nápoje, které jsou slazeny stévií (např. nový ovocný Jupík). Stévie je totiž jedním ze sladidel, které lze obecně doporučit i pro jídelníček dětí od 3 let. „Je to vhodná volba zvláště pro děti, které jsou zvyklé na sladkou chuť a nesladké nápoje odmítají,“ doporučuje Martin Gregora, pediatr a autor populárně-naučných knih pro rodiče.

Jen pár kilo navíc
Postoj rodičů a velmi často také prarodičů, kteří zlehčují problém dětské obezity, vysvětlují ho přirozeným vývojem a označují ho maximálně za pár kilo navíc, je nejnebezpečnější pro samotné děti a jejich budoucnost. „Pokud se nezačne obezita u dítěte řešit, komplikace s ní spojené se v dospělosti ještě prohlubují a mohou významně ovlivnit kvalitu a tím i délku života jedince,“ varuje terapeutka dětské obezity Jana Divoká. Zdravotní komplikace může přitom obezita znamenat už v samotném dětství - vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cukru v krvi, vysoký LDL cholesterol, kožní problémy, problémy s pohybovým aparátem a také psychické potíže. Právě prokazatelná přenositelnost důsledků dětské obezity do dospělosti je tím nepádnějším důvodem, proč by tento problém neměl být brán na lehkou váhu. „Někteří rodiče se snaží tento problém řešit, když jsou v ambulanci u lékaře. Často ale zapomínají na to, že jde o každodenní práci celé rodiny, kde dospělí mají jít dítěti příkladem,“ uzavírá MUDr. Martin Gregora.

Více informací o problematice dětské obezity naleznete na www.hravezijzdrave.cz či www.stob.cz.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Betynka na Facebooku


Nejčtenější články