Děti potřebují lásku a péči, přehnané rozmazlování ne…

Milujte své dítě a chcete mu určitě dopřát to nejlepší. Ovšem hranice mezi láskou, respektem k osobnosti dítěte a přílišným rozmazlováním je někdy velká tenká a neprospěje ani jedné straně. Rodičům a už vůbec jejich dětem.
Děti potřebují lásku a péči, přehnané rozmazlování ne…
Nebojte se, nebudeme vám radit, abyste se dětem nevěnovali a nechali jen tak být. Naopak u nás dlouho uplatňovaný dril a odmítání jakýchkoli projevů něžností stran rodičů pod mottem „Nech ho vyřvat, ať si zvyká“, aby j) miminko náhodou nebylo rozmazlené, rozhodně nikomu neprospívá. Psychologické studie už dávno prokázaly, že lásku, něhu a projevy náklonnosti stejně jako slovní povzbuzení děti potřebují určitě více než nevšímavost nebo dokonce zbytečné fyzické tresty. Ale vše má mít své hranice a jde jen o to, je najít.
 
„Odmalinka jsem se Barborce věnovala. Byla vymodlené dítě, které jsem měla na prahu čtyřicítky, takže jsme se s manželem jaksepatří snažili, aby jí nic nechybělo. Dokud byla malá, bylo vše v pohodě, Ale kolem čtyř let se vše trochu zlomilo. Z naší roztomilé holčičky byl doslova fracek. Jakmile nebylo po jejím, následovala hysterická scéna, všechno si vymiňovala křikem, pláčem, válela se po zemi. Dokonce nám i nadávala. Co bylo horší, že podobně se chovala i ve školce. Neměly jí rády děti a moc v lásce jí určitě neměla ani paní učitelka. A tehdy jsem si uvědomila, jakou chybu jsme udělali. Že jsme Barču prostě hrozně rozmazlili. Náprava pak nebyla vůbec snadná. Dítě, které nebylo zvyklé na žádné mantinely a vždycky si dělalo, co chce, nebylo ochotné poslouchat a dodržovat nějaká pravidla. Nakonec nám musel pomoci dokonce dětský psycholog. Ale naštěstí jsme to zvládli a z Báry je dnes normální milá třeťacka, co má své kamarádky a zlobí jen občas,“ vypráví svůj příběh čtenářka Kateřina z Prahy (příjmení nechtěla z pochopitelných důvodů uvést).
 
Láska zmůže vše
„Láskyplné projevy za rozmazlování určitě považovat nelze. Mazlením, pusinkováním a chováním z našeho potomka rozmazlence určitě nevychováme. Naopak mu dáme citovou jistotu sebevědomí,“ říká dětský psycholog Radim Opatrný a pokračuje: „Co už ale není v pořádku je, pokud mu dáváme najevo, že si může dovolit co chce. Pokud nejsme důslední, dopřejeme dítěti vše, co chce, necháme ho chovat se neslušně k sobě i ostatním, nedáme mu mantinely, kam až může zajít. To už není láskyplná výchova, ale skutečné rozmazlování.“
 
Nedejte mu vše, po čem touží
Samozřejmě, že děti pořád něco chtějí, to je normální. Což pro ně samotné není dobré, je pokud jim vše hned poskytnete. Říkáte si, že to děláte proto, že dětství má být bezstarostné a že si vaše zlatíčko užije ještě dost starostí jako dospělák? Do jisté míry pravdu máte. Ale všechno musí mít svou mez! Věřte, že když bude vaše dítě toužit delší dobu po určité hračce, kterou mu neposkytnete hned, určitě mu tím nijak neublížíte. Naopak! Posílíte jeho kladný vztah k věcem. Dítě (ale i dospělák ☺) si dokáže mnohem více vážit toho, na co se těšilo delší dobu. Dostane-li vše hned, tento kladný vztah k věcem se u něj nevyvine. Proto se mu tak často rozbíjejí nebo ztrácejí hračky!
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Jak poznám, jestli je nerozmazluji
Docela snadno, existuje několik dotazů, tak si na ně zkuste popravdě odpovědět: Koupím svému dítěti vše, co požaduje? Dovolím mu dělat, co si zamane? Nechám ho být vzhůru, když už mělo jít spát, ale ještě se mu nechce? Kupuji mu stále hračky, i když doma jich má spoustu? Pokud byly vaše odpovědi kladné, je načase trochu „zostřit“ výchovu. Není to složité. Stačí si stát za svým. Když něco nedovolíte nebo zakážete, tak to musíte dodržet. A ani s „uplácením“ svých zlatíček to nepřehánějte, opravdu nemusí mít všechno, i kdyby to měl Jirka a Evička. ☺
 
Šťastné stejně nebudou
Možná děláte pro své děti vše, co chtějí, aby byly šťastné. Jenže rozmazlované děti mají postupně vyšší a vyšší nároky. Běžné věci, které jiným dětem dělají radost, je přestávají uspokojovat a stávají se z nich sebestřední sobci. Ani v budoucím životě to nemají rozmazlení jedinci jednoduché! Jsou zvyklí mít vše podle sebe a najednou tu není nikdo, kdo by jejich rozmary uspokojoval. Tito lidé jsou pak většinou nešťastní. Také často v životě doplatí na to, že vidí jen sami sebe, své potřeby a nedokáží se ohlížet na ostatní. Takže jestli máte pocit, že své děti rozmazlujete příliš, v jejich vlastním zájmu, to nedělejte. Dopřejte jim hodně lásky, citu, ale zbytečně neplňte každé jejich přání ještě dřív než je vysloví…

Studie prokázaly, že západní matky jsou přebornice v rozmazlování
Britští sociologové tvrdí, že soudobé moderní mámy skutečně hýčkají a rozmazlují své potomky více než kdykoli v minulosti. Za všechno prý může soutěživost moderních matek a neustálý boj, jak zároveň zvládnout kariéru i mateřství. Podle britských sociologů hojnost možností mění rodičovství v soutěž a narušuje sebejistotu u žen při rozhodování o tom, co je pro jejich dítě nejlepší. Svou roli hrají také prarodiče, kteří se dnes až příliš úzkostně zajímají o to, jak jejich dcery vychovávají své potomky. Podle profesorky Rachel Thomsonové to prostě mámy z poloviny dvacátého století měly snazší.
 
„Nepoznaly tlak moderní společnosti a nutkání rodičů neustále být v pohybu a společenský, brát dítě do každého možného kroužku, neustále splňovat závěry nekonečného množství výzkumů od vývojových mezníků dítěte až po výživu, zatímco musejí také zvládat práci a péči o rodinu,“ vysvětluje Thomsonová.

Text: Anna Berková
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře