Každý měsíc se objeví nové zaručené výchovné školy, které se dušují, že našly ten správný recept, jak vést dítě. Na jedné straně spektra stojí zastánci volné výchovy, kdy děti mají na všechno přijít samy a neměli bychom jim nic diktovat. Na druhém konci smýšlení výchovných stylů je vedení dětí jako při drezúře plné samých příkazů a zákazů. Jak se v tom má ale normální rodič vyznat?
Už novorozenci zkoušejí, co si mohou a nemohou dovolit. Jen si vzpomeňte na pláč, když jste své miminko ukládali do postýlky, a přitom mu evidentně nic nescházelo. Již takto malá stvoření zkoušejí, jak budou nejbližší reagovat na volání. Na nás pak je, jak vážně námi nastavené hranice myslíme a jak důslední umíme být.
V 5 letech je pozdě
Začneme-li dítěti nastavovat hranice třeba až okolo pěti let (protože jeho výchova selhává), je to pozdě. Zásadní pro další vedení dítěte jsou jeho první tři roky života.
Více si přečtěte v článku Psycholožka radí, jak dětem stanovit hranice, které potřebují.