Děti a zvířata

Není hezčí pohled, než když si spolu hrají „dvě mláďata“ – psí a lidské. Je to kouzelné dovádění, a tak přirozené...
Děti a zvířata
Jako dnes si vzpomínám, jak kamarádka tvrdila, že zvíře do její domácnosti vstoupí jen přes její mrtvolu. Pak se jim ale na parkovišti připletl do cesty zatoulaný, opuštěný pejsek a bylo po zásadách. Začala málem žárlit na manžela, když mu Beník po příchodu domů projevil více náklonnosti než jí. Jiná kamarádka vždy závěrem líčení o příhodách svého domácího mazlíčka podotkne, že by chtěla být v příštím životě kočkou u nich doma, protože ta se má ze všech nejlépe...

Přirozené soužití
I v dnešní přetechnizované době, kdy se zdá, že každý druhý člověk na ulici má k uchu přirostlý mobilní telefon a druhá polovina lidí surfuje po internetu, však zvířata od lidí nezmizela, a to je dobře. Zvířata byla člověku vždy nablízku, byla jeho pomocníky, postupně se stala jeho přáteli. Výchova psů pro doprovod nevidomých je všeobecně známá. Jízda na koni pomáhá lidem s pohybovými i psychickými obtížemi.

Radost i starost
Máme-li zvíře doma, můžeme si být jisti, že kladně ovlivňuje rozvoj citového života našich dětí, starost a péče o ně je nenásilně vede k odpovědnosti, každodenní soužití s ním přináší mnoho informací, které by sotva vyčetly z nějaké encyklopedie, a přirozenou formou je také seznamuje s tím, co je nevyhnutelné pro každého, to je se smrtí. Pro rozvoj dítěte předškolního věku je nejvýznamnější činností hra. Hrou se zvířátkem, živou bytostí, má možnost zažívat podobné situace, jaké zažívá samo. Vidí, že zvíře jí, spí, hraje si, brání se apod. Dítě mladšího školního věku získává soužitím se zvířaty další výbavu vlastností, které se osvědčí v dospělém životě. Je to zejména ohleduplnost, umění pečovat, obětavost i něha.
 
Někdy jsou dospělí nezodpovědní, vyplní dítěti přání mít domácího mazlíčka a nezváží dobře změnu, která tím pro rodinu nastane. Atmosféru pěkně naruší, když se pak v rodině hádají, proč někdo nevyčistil klec křečkům nebo že ten pes už zase chce jít ven. Když vím, že nemá kdo chodit se psem na procházky, zvolím zvíře, které to nevyžaduje. Pro někoho je úžasnou relaxací pozorování akvária s rybičkami, někdo zažívá legraci s andulkami nebo s králíčkem, jiný se odreagovává péčí o kočičky. Pokud o zvířeti teprve uvažujeme, měli bychom mít jasno, že hlavní starost a zodpovědnost bude spočívat na nás rodičích, teprve děti v pubertě můžeme pověřit větší zodpovědností. Soužití se zvířátkem by mělo být oběma stranám příjemné. Mělo by přinášet radost, pohodu, a také bránit napětí a odplavovat stres. Jen tak budeme vyrůstat v harmonii s přírodou.

Patří k sobě?
„Ano, ke zdravému dítěti zvířátko v každém případě patří. Jen je třeba zvolit správný typ zvířete,“ odpovídá dětský lékař MUDr. Petr Kopecký. „Nejméně rizikový je pejsek, naopak nebezpečný pro malé děti je králík s pěkně ostrými zuby, které mohou znamenat úraz, ba dokonce amputaci článku prstu. U zdravých dětí se rodiče v žádném případě nemusí bát, že se dítě stane alergikem vzhledem k tomu, že je pejsek doma. Opačná situace nastává, když víme, že je v rodině alergik. Pak je zbytečným rizikem pořizovat jakékoliv chlupaté zvířátko včetně třeba myšek a křečků. Do třetice se může stát, že máme doma zvířátko, na které jsme zvyklí, a narodí se děťátko, u něhož se začnou objevovat příznaky alergie. Zde doporučuji provést v rámci alergologického vyšetření test na konkrétní zvířátko, které máme doma. Pokud je test negativní a kontakt se zvířátkem dítěti nevadí, je nesmysl zbavovat se chlupatého kamaráda. Co zvířátko dítěti přináší? Především citovou vazbu, pocit zodpovědnosti a v neposlední řadě i pohyb. S pejskem je nutné chodit na procházky ven do přírody, a to je samozřejmě důležité pro zdraví dítěte.“

Rada lékaře
Naučte své děti, že zvíře není hračka a nepatří do postýlky. To znamená, žádné velké mazlení nebo společné spaní. Ač se dnes velmi dbá na zdraví a čistotu zvířete, přesto může být zdrojem rizika parazitóz jak kožních, tak střevních. Nebezpečnější v tomto směru jsou kočky než psi. Současně je dobré naučit dítě to, že se nemá vrhat po každém pejskovi, kterého vidí, a chtít ho hladit, protože tady hrozí pokousání.

Jak to vidí pejsek?
Vedle pověstné oddanosti se u psa může vůči člověku projevit i žárlivost, ba dokonce nenávist, a to i v rámci jeho vlastní „lidské smečky“. Takový případ může nastat, když se do rodiny narodí miminko a pejskovi se chtě nechtě změní život.

Láska i nenávist
„Vztah člověka a psa, to je vztah člověka a šelmy, která je zvyklá žít ve smečce, ve společnosti jiných zvířat. Podívejme se na to jejíma očima… Když se do rodiny narodí nový tvoreček, tak ho může brát i jako velkého konkurenta, o kterého se rodiče zajímají a díky němuž už se mu nedostává tolik pozornosti jako dříve. Nechápe, že je to lidské mládě, bere ho čistě jako vetřelce. Navíc mu byl zakázán vstup do prostor, do kterých dříve mohl, například do ložnice. Do rodiny prostě přibyl někdo, kdo mu omezil kontakt s lidmi, čímž ho degradoval v rámci hierarchie smečky zase o stupínek níž. Ašak on to vidí logicky tak, že by měl být výš než to miminko,“ vysvětluje veterinární lékař MVDr. Jan Bartoněk a pokračuje: „Tento pohled je ale velmi individuální. Jsou psi, kteří miminka nesmírně milují, a jsou psi, kteří jsou vůči dětem více méně zaujatí. Je to dáno povahovými vlastnostmi psa, které jsou zase dány především jeho původním určením. Je třeba rozlišovat, zda se například jedná o psa loveckého nebo služebního, který je ostřejší, přísnější, zatímco společenská plemena bývají přívětivější. Samozřejmě velmi záleží i na výchově psa, pokud je veden důsledně a přesně, tak dítě lépe toleruje. Problémy mohou nastat se starším psem, který je nervóznější, potřebuje mít svůj klid a vadí mu častý křik dítěte, později ho obtěžuje jeho pozornost. Obdobně reakce mladých psů mohou být přehnané, protože se za každou cenu snaží mít navrch. Asi úplně nejlepší variantou je, když dvě mláďata, tedy štěně a miminko, vyrůstají spolu.“

RADY
Jestliže máte doma pejska a narodilo se vám dítě, snažte se, aby to pes pocítil co nejméně. Jestliže se o něj dosud starala převážně maminka, měl by její povinnosti ke zvířeti na čas převzít tatínek a dopřát pejskovi dostatek pohybu a her. Spokojený pes lépe přijímá různá omezení a změny, které kvůli miminu nastaly.

Doporučení veterináře
Po narození dítěte je dobré zvýšit hygienická opatření – psa častěji odčervovat (1x měsíčně), pravidelně ho očkovat a samozřejmě udržovat jeho srst čistou. Dále je nutné vhodnými prostředky předejít možnému napadení klíštětem.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře