[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Je jedno, jestli potomek dojídá poslední dvě sousta, snaží se sám složit kostičky lega nebo namalovat obraz pro maminku, vy byste nikdy neměl hodnotit: Na to nemáš, to nedáš a podobně. Děti potřebují pro zdravý růst a vývoj lásku, respekt a povzbuzení. Dejte jim tolik volnosti, kolik je v rámci jejich bezpečnosti možné, a hlídejte je. Kontrolujte, jestli se neohrožují na životě (ano, i špatně použitá pastelka se v rukou dítěte může stát nebezpečnou zbraní), chvalte za všechny pokusy, omyly taktně přecházejte. Jen tak si získáte nálepku Nejlepší táta na světě.
Nikdy nedávejte najevo převahu a úplně nejhorší jsou věty: Uděláš to proto, že jsem to řekl, já jsem táta. Uplatňovat autoritu jen proto, že jste o sedmdesát kilogramů těžší a sto dvacet centimetrů vyšší… Sám vidíte, jak hloupě to zní. Rozhodně není třeba, abyste ke svému dítěti přistupoval stejně jako scientologové, tedy je považoval za dospělé, je ale dobré vědět, že násilně uplatňovaná autorita nikam nevede. Buď ji máte, nebo nemáte, jiná možnost není. A víte co, přisuzujte dětem vlastnosti, o kterých si skeptici myslí, že je mít nemohou. Jako chytrý táta přece víte, že jsou mnohem chytřejší, než se většinou domníváme.
Co to znamená? Děti musí vědět, že ve vás mají podporu, a velice oceňují, že je nenutíte do něčeho, co se jim nelíbí, co je vysloveně nebaví. Hrál jste jako malý tenis a musí v něm excelovat i vaše dcera? Myslíte si, že váš syn nahradí Jaromíra Jágra v NHL? A co když váš syn sní o tom, že bude malířem, a dcera chce s kamarádkami chodit na břišní tance? Podpořte jejich volbu, žijí přece vlastní život, nikoli ten, ke kterému scénář píšete vy. Koneckonců, vy jste si také jako dospívající prosadil, že medicínu studovat nebudete, a dnes se jako IT specialista docela dobře uživíte. A vzpomínáte, jak v napjatých dobách, kdy jste ostentativně trhal přihlášku na vysokou školu, by pro vás byla bývala důležitá podpora rodičů? Vidíte. Tak zrušte kroužek tenisu a nakupte sukně s cingrlátky. Třeba se vaše dcera stane mistryní tance… A když ne, získá alespoň ladné držení těla.
Je jasné, že přes den musíte do práce, odpoledne máte ale dost času na to, abyste byl se svými dětmi. Pokud jste vytížený dlouho do večera, dopřejte jim alespoň pohádku na dobrou noc, deset minut vašeho zájmu o jejich život, během kterého necháte tablet i superchytrý telefon mimo dosah svých uší i rukou… Děti si podobných maličkostí velice váží a vnímavě poznají, jestli jste doopravdy s nimi, nebo jen vedle nich. Věnujte jim čtvrthodinu svého volného času, který bude naplněn povídáním o tom, co dnes dělaly, jak jste se měl vy, jak moc jste se na společné chvíle všichni těšili… Jak se chcete dozvědět, že vaše dítě poprvé experimentovalo s drogou, že si zapálilo cigaretu nebo že ho o dvě hlavy větší spolužák soustavně okrádá o kapesné, když s ním nebudete mluvit? Rada pro vás: Povídejte si, dokud to jde, kolem šestnáctého roku věku vašeho potomka debata na chvíli ustane. Pokud ale na ni bude zvyklý, rád se k ní vrátí jako k oblíbenému rituálu. Chtít ale v pubertě ratolest učit něčemu, co považujete za přínosné pro vás i pro ni, je nesmysl. Proto si musíte povídat i o batolecích starostech s dinosaury a podobně a nikdy nedávat najevo nudu. Vrátí se vám to.
Stejně jako u předchozího bodu platí, že děti poznají hraný a opravdový zájem, dokážou si vaši pozornost zkontrolovat všetečnou otázkou. A nevědět, jak se jmenuje nejlepší kamarádka vašeho dítěte, je opravdu trapné. Jenom tehdy můžete na své dítko nenásilně působit a vysvětlovat mu výhody a nevýhody jednotlivých rozhodnutí, pokud budete mít přehled.
Předveďte dětem noblesní příklad integrity. Vždy dělejte to, co slíbíte, nevykrucujte se z povinností, jednejte čestně a přímo. Děti jsou naším odrazem, budou se chovat stejně. Jednou zjistí, že lhaní a vytáčky fungují, budou dělat totéž. A vy máte po statusu perfektního otce (budete v očích dítěte za lháře). Navíc se už nikdy nedozvíte, co se vašemu potomkovi honí hlavou. Bude totiž umět předstírat a bude považovat za samozřejmé se tak chovat.
Není ostudou být dětinský, smát se kresleným pohádkám, vtipům, které byste jako bezdětný nepochopil, nebo je dokonce považoval za trapné. Teď trochu statistiky. Zdravé dítě se do věku sedmi let směje průměrně 700x za den. A dospělý? Jen 4x. Sám uznejte, že nepoměr je dost hrozivý. Zkuste tedy se svou ratolestí vyhledávat situace, při kterých se budete smát, až se budete za břicho popadat. Společný smích je osvobozující, relaxující, léčivý. A pokud se ještě jednou podíváte na výše uvedená čísla, máte opravdu hodně co dohánět. Život je krátký a děti vyrostou mnohem rychleji, než si stačíte uvědomit, že už je vlastně nemáte. Proto byste si společně měli užívat legrace, co to jen jde. V práci můžete být za suchara, tenhle kostým ale nechávejte v kanceláři. Vaše dítko nechce za tatínka morouse, ale někoho, komu může co nejčastěji počítat zuby, někoho, s kým se směje, až ho bolí bříško. Budete-li na svět koukat dětskýma očima, budete se mladě cítit. A to je silný argument, že!
Hodnotu vaši a hodnotu toho, co je důležité pro vaši rodinu. Jedna z největších věcí, které můžete svou ratolest naučit, je rozpoznání toho, co je správné a co ne. Vysvětlete jí pravidla morálky, co je vhodné, co nikoli, ukažte jí, podle jakých pravidel žijete vy a vaše rodina. Važte si sám sebe, svého úspěchu, svých dětí. Nepodkopávejte sebevědomí sobě ani své rodině, protože si to nikdo z vás nezaslouží. Jako člověk jste každý jedinečnou bytostí, která v životě uspěje podle toho, co si o sobě bude myslet. Ať se vám to líbí, nebo ne, vaše dítko bude jednou samostatné a vy ho nebudete moci koučovat a chránit stejně, jako to děláte dnes.
Proto byste měl svého potomka především napumpovat láskou a sebevědomím tak, aby měl z čeho čerpat nejen u přijímacích pohovorů a zkoušek na vysokou školu, ale i během doby, kdy se na něj přisaje citový upír, který podobné zázemí a dokonalého otce v dětství neměl, a bude se snažit srazit jeho sebevědomí pod bod mrazu. Platí to především pro holčičky, kterým jejich noví partneři často vtlučou do hlavy, že jako ženy za nic nestojí… Pokud ale bude mít vaše dcera sebevědomí a vědomí vlastní hodnoty na rozdávání, nikdy s takovým člověkem dlouho nebude a vy se pro ni nebudete muset trápit. Vidíte, vlastním příkladným chováním můžete už dnes zajistit svým dětem klidné manželství.
To ale neznamená, že svou lásku budete podmiňovat slovy: Milovat tě budu jen za samé jedničky, správně zvládnutou výslovnost nebo první krůčky učiněné dřív, než je udělá sousedův Toník. Vy musíte své dítě motivovat vlastním příkladem, touhou po vědění, snahou nezaostávat v oboru, který jste si pro život vybral. Stejně jako od vás ratolest odkouká, co jíte, a bude se snažit od určité doby tomu přizpůsobit vlastní jídelníček, bude okukovat, jestli sportujete a jestli cvičíte mozek a vzděláváte se. Platí, že co chcete, aby dělal váš potomek, dělejte i vy. Pozor ale, neznamená to, že mu budete stát za zády a k učení ho nutit. Touhu po vzdělání a úspěchu musí brát jako samozřejmost. Kromě toho, jakýkoli tlak, který na něj vyvíjíte, může být ve svém konečném důsledku kontraproduktivní, ale to přece víte. Snaha o vědomosti by měla být pro dítě samozřejmostí. Jako dýchání. Každý úspěch náležitě oceňte, ale nepřeceňujte.
Bez lásky nejde nic a vaše ratolest pozná už odmalička, jestli city jenom přehráváte, nebo jste studený psí čumák, který se sice mazlit neumí a projevy lásky jsou mu cizí, ale přitom svého potomka vroucně miluje. Ať už jste jakýkoli, nebojte se svému dítěti dát najevo, že je pro vás tím nejdůležitějším v životě, že si vážíte jeho názoru, že mu nejen nasloucháte, ale umíte mu občas dát za pravdu, uznat svůj omyl, změnit plány podle jeho přání. Psychologové tvrdí, že večer, když se setmí, potřebují děti víc ujištění o lásce rodičů než během dne. Což zní skvěle, protože vy jste celý den v práci a večer, večer přichází váš čas. Nepromarněte ho.