Dělá pohyby

Škoda, že některé pocity nejdou zavařit na horší časy jako třeba meruňky. Jeden z nejemotivnějších zážitků je, když cítíme, jak se v nás dítě hýbe.
Dělá pohyby
Přesněji řečeno – když to začneme cítit. Embryo totiž vede bouřlivý život dávno před tím.
A jak se pozná nadšený prvotatínek? Po oznámení radostné noviny začne ženě poněkud iracionálně hladit břicho v domnění, že se tam už cosi hýbe. Poněkud předběhl událostem – miminko se zmobilizuje až mezi sedmým a osmým týdnem. Maminka jeho pohyby s jistotou pocítí ovšem až kolem pátého měsíce.
 
Kručí mi v břiše?
V šestém týdnu začne naší holčičce nebo chlapečkovi pravidelně a rychle bušit srdíčko (asi 110–150 tepů za minutu podle maminčiny fyzické námahy). Ve dvou měsících to už plod začne rozbalovat v plné parádě. První jeho pohyby jsou zatím spontánní. Dítě se v plodové vodě otáčí a ohýbá celé tělo.
 
Postupně se koordinace pohybů zlepšuje a zjemňuje, ve třetím měsíci už hýbe rukama a nohama. „Myslela jsem si, že mi kručí v břiše,“ prozradila nám naše poprvé těhotná kolegyně Andrea Votrubová. „Když to zvláštní lechtání neustávalo ani po obědě u našich, maminka mi se smíchem řekla, že to nejspíš začala řádit Emička.“ Dnes už by si dceru s kručením nespletla...
 
Škytání, kopání, šťouchání
V patnáctém týdnu se u miminka objevují první pohyby, které připomínají dýchání – rozpínání a smršťování hrudního koše. Jsou nepravidelné a přerušované, střídají je vzdechy a škytání. Vy ovšem budete jeho škytání vnímat jako pravidelné rytmické záškuby. Frekvence škytání se zvyšuje v posledním trimestru a trvá až třicet minut a nedivte se, když se bude opakovat až šestkrát denně. Je to normální. Od čtvrtého měsíce navíc děťátko reaguje na hlazení bříška. Ne, to není výmysl – zkuste si na břicho zaťukat a dítě odpoví. Některý plodík se dokonce snaží trefit do míst, kde budete mít položenou ruku.
 
Mami, nech toho
Miminko je osobnost od první chvilky, a také vám to dá najevo. Vytvořit nějakou statistiku, kdy sebou mele nejvíce a kdy nejméně, není šance, protože jde o ryze individuální záležitost. Už teď má své vlastní biorytmy, které se ovšem vůbec nemusejí shodovat s vaším režimem. Přitom ovlivňují množství a intenzitu jeho pohybů. V průběhu dne plod střídá období spánku a klidu asi tak po třiceti minutách.
 
„Zjistila jsem, že malá nejvíc řádí, když si v klidu sednu nebo lehnu, a naopak když pobíhám, ani se nehne,“ svěřuje se opět nastávající maminka Andrea. Má to svoji logiku. Naše tělo funguje, něco jako koráb – mírné pohyby ukolébávají, když jsme v klidu, dítě má prostor pro své rejdy. A aby toho nebylo málo, dítě se v děloze nepohybuje pouze proto, aby si procvičilo svalstvo. Občas je vrcholně nespokojené s polohou, kterou zaujímáte, nevyhovuje mu, jak sedíte nebo ležíte, cítí se utlačované a kopáním to dává najevo.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Bezdrátové spojení
Samostatnou kapitolou jsou pohybové reakce na naše nálady a nenálady. Příroda zařídila „blízká setkání vyššího druhu“, kdy se svým nenarozeným dítětem komunikujete skrz emoce. Vy i plod máte svůj vlastní mozek, svůj vlastní nervový systém a svůj krevní oběh, takže dialog začíná následovně:
 
Například se leknete psa. Mozek zachytí tento vnější podnět a zpracuje jej na emoci. Mozková kůra dá zprávu do hypotalamu – jakési ústředny pro zpracování citu ve vaší hlavě. Odtud běží pokyn k nervovému systému a dá se do pohybu celý mechanizmus. Zvýší se vám frekvence srdečních tepů, rozšíří zorničky, zvýší krevní tlak a pokyn dostane i štítná žláza. Dochází ke změně chemie v matčině těle a díky vašemu propojení placentou jde úlek nebo hněv do krevního oběhu mimina. Tento proces, který zabral při popisování několik řádků, pochopitelně trvá zlomek sekundy…
 
Blíží se finále
Nejvíc o sobě dává dítě vědět v období mezi sedmým a osmým měsícem, jak narůstá jeho svalová hmota. Naopak plodové vody v děloze ubývá, aby se tam vešlo. Po pouhých čtyřiceti týdnech je zázrak dokončen a jediná mikroskopická oplodněná buňka se proměnila v dokonalé lidské tělíčko tvořené šesti tisíci miliardami buněk. To dokonalé stvoření teď zaplňuje v podstatě celou dělohu a zklidňuje se. Aby ne, ve stísněných prostorech je jeho aktivita značně omezená. Tedy ne že byste byla víc v klidu – díky tomu, že vytížená děloha tlačí močový měchýř na pánevní kosti, čímž snižuje jeho kapacitu, budete poslední chvíle do porodu trávit na trase, kde jsou ozkoušená WC…
 
Pozorujte se
Ke konci těhotenství sledujte, jestli vaše dítě v průběhu dvanácti hodin několikrát kope. Když nic necítíte, nebo se naopak hýbe až moc – dvacet až třicet minut bez přestávky –, děje se něco, co by nemělo… V tom případě vyhledejte lékaře.
 
Text: Jana Trnková
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře