Už je to více než deset let, ale budu si to asi pamatovat vždycky. Byl teplý zářijový den, manžel byl ještě v práci, děti už spaly a já jsem se v kuchyni u počítače pokoušela dohnat pracovní resty. Najednou se někde blízko rozštěkal pes. Chvíli trvalo, než mi došlo, že to bude nějaký nesmysl – bydleli jsme ve čtvrtém patře nuselského činžáku, nikdo ze sousedů psa neměl, a tenhle se navíc ozýval hned za zdí. Takže z naší ložnice.
Když jsem otevřela dveře, nebylo pochyb, že štěká mladší ze dvou synů, tehdy mu bylo jen něco přes rok. Krom toho bylo zjevné, že se mu hůře dýchá, vlastně spíš sípal. Pak už to šlo rychle.
Zavolala jsem na pohotovost, doktorka za chvíli přijela (tehdy se to tak ještě dělalo), potvrdila laryngitidu, píchla synovi kortikoidovou injekci. A radši nás odlifrovala do nemocnice. Tam už mu bylo zjevně lépe, a žádná další léčba tak nebyla potřeba.
Ačkoli mě lékaři rovnou varovali, že si s laryngitidou ještě nejspíše užijeme, tenhle syn už ji nikdy nedostal. A i náš rodinný benjamínek si ji užil jen jednou, nedávno, v roce a půl. Zkušenosti mnohých rodičů jsou ale jiné, protože jsou děti, které si typický štěkavý kašel střihnou snad každý měsíc.
„To člověka naučí brát laryngitidu docela stoicky, prostě je potřeba studený a vlhký vzduch, což řeším třeba tím, že kašlajícího syna posadím před otevřený mrazák a za hodinu jdeme zase v klidu spát,“ řekla mi kamarádka Karolína, jejíž tříletý syn už to chápe a neděsí se toho trochu zvláštního postupu. Její manžel často o laryngitidě a nočním vysedávání před ledničkou ani neví, protože ho to ani nevzbudí.
Někdy stačí vyvětrat a dát dítěti napít
Lékařka Barbara Taušová z pražské kliniky Canadian Medical Care považuje takový přístup za rozumný. Protože laryngitidu podle ní skutečně lze většinou bez potíží zvládnout doma, i když její nástup vypadá děsivě a rodiče, kteří s nemocí nemají zkušenosti, může ošklivě kašlající dítě zaskočit. „Jde o běžné dětské onemocnění, které se většinou vyskytuje mezi prvním a pátým rokem života, je způsobeno viry a povětšinou se projeví v noci, ačkoli dítě bylo večer ještě úplně zdravé,“ vysvětluje lékařka.
Někdy se však dá poznat, že by se něco podobného mohlo objevit, podle toho, že dítě trochu chraptí, případně se laryngitida může zkombinovat s již rozběhlou rýmou či nějakým bakteriálním onemocněním dýchacích cest. Objevit se může kdykoli během roku, některé děti jí trpí sice jen v zimě, jiné zase od jara do podzimu.
Příznaky jsou celkem jasné – typický je zejména štěkavý kašel doprovázený sípáním, většinou bez horečky, ale průběh nemoci může být u každého dítěte jiný. Podle Barbary Taušové lze někdy kašel poměrně snadno zastavit tím, že dítěti dáte napít, pustíte do místnosti chladný vzduch nebo ho na chvíli vezmete ven. „Dítě pak často zase v klidu usne,“ dodala lékařka.
V devadesáti devíti procentech případů laryngitidy i přes ošklivý chrapot a štěkavý kašel dítěti nehrozí žádné nebezpečí. Lékaři v souvislosti s laryngitidou používají termín inspirační stridor, kterým označují právě ono namáhavé dýchání, kdy dítě chrčí zejména při nádechu. „Ale život nijak neohrožuje,“ říká lékařka Taušová.
Kdy raději volat záchranku?
Pokud se i přes snahu rodičů stav potomka zhoršuje, je dobré dát dítěti kortikoidový čípek nebo pilulku, které sníží otoky. Výjimečně je potřeba i inhalace adrenalinu nebo další kortikoidy do žíly – proto pokud by dítěti bylo stále hůře, je namístě vyrazit na pohotovost nebo volat záchranku.
Horší průběh má laryngitida někdy u alergiků, protože ti mají sklony reagovat na různé podněty otokem. A u laryngitidy je podrážděná sliznice k takovému chování náchylná sama o sobě, proto alergikům hrozí, že se jim bude při téhle nemoci dýchat hůře než ostatním. Je proto možná rozumné mít zejména u těchto dětí nebo u těch, které trpí častými laryngitidami, doma po ruce jako prevenci zmíněné léky s kortikoidy, které rodičům předepíše jejich dětský lékař. Neměly by se však podávat často či při prvním zakašlání, jsou pomocí tehdy, pokud třeba nezabere samotný studený vzduch.
Dobrou zprávou je, že po pátém roce už se laryngitida většinou neobjevuje. Jen je možná přesnější říci, že se neobjevuje onen štěkavý kašel a problémy s dýcháním. Dítě se totiž může nakazit virem, který by laryngitidu mohl vyvolat, ale díky tomu, že povyrostlo, už má širší dýchací trubici, a tak mu ani případný otok nijak dýchání neztíží, jen třeba trochu chraptí.
Laryngitida versus zánět hrtanové příklopky
Není tomu zase tak dávno, co se budoucí dětští lékaři učili příznaky a průběh laryngitidy nazpaměť hlavně proto, aby ji poznali od mnohem horší choroby, kterou je zánět hrtanové příklopky neboli epiglotiti-da. Dnes už se druhá z nich díky povinnému očkování kojenců mezi dětmi naštěstí prakticky nevyskytuje. Zatímco kašel při laryngitidě sice zní na poslech často stejně jako sípání, avšak většinou pacienta nijak neohrožuje, zánět hrtanové příklopky by jej mohl zabít. Typická pro něj je vysoká horečka, zatuhlý krk a sliny vytékající z úst.
U obou nemocí si přitom dítě stěžuje na špatné dýchání, jenže příčina je jiná:
při laryngitidě jde o virový zánět hrtanu, který případně trochu oteče, dítě obtěžuje především dráždivý kašel
zánět hrtanové příklopky čili epiglotitidu vyvolává bakterie hemofi lus a kvůli oteklé příklopce dítěti hrozí udušení
Co platí na laryngitidu?
- vlhký studený až mrazivý vzduch, obklady krku, podání tekutin
- naopak nemá smysl podávat u rozjeté nemoc v akutní fázi kapky na tlumení kašle, nezaberou tak rychle a mohou působit spíše dráždivé
- pokud se stav zhoršuje, je možné podat kor-tikoidy v čípku nebo pilulkách a případně volat záchranku
- důležité je dítě uklidňovat, aby se neděsilo a neplakalo, protože pak by se mu dýchalo hůř