Zřejmě neexistuje domácnost, jejíž součástí by nebyl vlastní malý kousek přírody. Rostliny zpříjemňují interiér a zvlhčují vzduch. Květiny však nejsou jen užitečným a krásným společníkem, mnohé z nich mohou způsobovat dýchací nebo alergické obtíže, nebo jsou dokonce i jedovaté. Dokud vaše dítko ochutnává vše, co má kolem sebe, odstraňte květiny z jeho dosahu. A ty, které ponecháte, byste měli dobře znát.
Mezi rostliny, které jsou pro nenechavé dítě či domácí mazlíčky nebezpečné, patří například: difenbachie, scindapsus (potos), kala, amarylis, monstera (filodendron) či anturie. Tyto rostliny způsobují otoky, křeče a dýchací potíže až dušení a jejich eventuální požití vyžaduje bezpodmínečně lékařské ošetření. Potíže se dostavují zpravidla do 15 minut po nehodě, a čím je dítě menší, tím větší existuje hrozba těžkého průběhu. Jedovatý a navíc špičatými listy zraňující je také oblíbený tchynin jazyk (sansevieria). Pozor musíme dát i na dracény, bramboříky, petúnie, okrasné papričky či některé sukulenty. Africké fialky mohou například způsobit alergické reakce, o vánočních svátcích se mějte na pozoru i před oblíbenou vánoční hvězdou (pryšec).
[UniverzalArticleBox Brambořík: Péče je snadná, hlavní je správné zalévání a teplota. A co s ním po odkvětu? | https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/bramboriky-motyli-zimy | 295747398]
Kterých rostlin se tedy není třeba obávat?
Například begonií, voděnek, ibišků či většiny kapradin. V dětském pokoji můžete mít také třeba citrusy, kvalitě vzduchu napomohou cypřiše či eukalypty.
Dejte pozor také na balkonové rostliny. Dveře na balkon nebo terasu zabezpečte proti otevření řetízkem nebo speciální pojistkou. Nikdy nenechávejte dítě na balkoně bez dozoru.
Zahrada
Zásadní je věnovat pozornost také výběru rostlin a keřů – pozor i na zdánlivě nejedovaté rostliny – mohou způsobit alergii nebo trávicí obtíže. Některé rostliny obsahují jedovaté látky. Mohou ovlivňovat nervovou soustavu, způsobit zvracení, průjem, nevolnost, ztížit dýchání. Jiné mají vliv na srdce, dráždí sliznici nebo pokožku. Děti nemusejí nutně takové rostliny nebo jejich části pozřít – někdy stačí pouhý dotek či dlouhé přivonění. S tím souvisejí také možné alergické reakce.
Příklady rostlin, o nichž víme, že jsou jedovaté, ale i těch, u nichž bychom žádné nebezpečí zřejmě nečekali:
Tis – svými bobulemi často láká děti k hrám na „vaření čaje“, ale pozor, jsou prudce jedovaté!
Konvalinka – jedovatý je stonek, listy, červené plody, srdeční komplikace může způsobit i voda z vázy po kytičce konvalinek.
Šťavel kyselý – obsahuje mírně jedovatou kyselinu šťavelovou.
Náprstník – roste volně na pasekách, ve své okrasné verzi je oblíbenou ozdobou zahrad, způsobuje však otravy.
Vlaštovičník – často ho vídáme jako plevel na zahradách, u plotů či cest, obsahuje jedovaté alkaloidy podobné opiu, které především dráždí pokožku.
Lýkovec – kvete časně zjara a jeho červené plody jsou rovněž jedovaté.
Pámelník – bílé plody tohoto podzimního keře mají děti v oblibě: po šlápnutí zvukomalebně prasknou, malé hospodyňky z něj panenkám vaří „oběd“. Je třeba však dát opět pozor, požití bobulí způsobuje zažívací potíže.
Ptačí zob – černé plody tohoto v srpnu kvetoucího keře vyvolávají trávicí obtíže.
Břečťan popínavý – patří mezi ta méně zjevná nebezpečí, málokdo ví, že jeho bobule jsou pro člověka jedovaté.
Černý bez – kůra a listí jsou jedovaté, dětem uškodí i požití většího množství syrových černých bobulek s červenou šťávou.
Fazole – koho by napadlo, že syrové lusky a boby mohou způsobit těžké průjmy a odvodnění?
Mezi jedovaté rostliny, které mohou doslova „otrávit“ naše veselé chvilky s dětmi na zahradě, patří dále například: sněženky, bledule, tulipány či pivoňky. Pozor je také třeba dát na přezrálé plody meruněk a broskví, které často skrývají prasklou pecku – jádro uvnitř pecky je rovněž jedovaté. Nepodaří-li se vám zahradu uchránit před výskytem nebezpečných rostlin, o to bedlivější musíte dávat pozor na aktivity dětí, které se v ní pohybují, zvláště těch menších.
Při otravě nebo zasažení pokožky jedovatou látkou je třeba vyhledat lékařskou pomoc. Zkontrolujte vnitřek úst dítěte, nechte ho vyplivnout (eventuálně vyzvrátit) zbytky rostliny a uchovejte je, abyste je mohli ukázat lékaři. Kontrolujte průběžně stav dítěte a jeho změny.