Čtyři důvody proč chceme mít dítě

Porodnice jsou plné, mateřské školky také a do toho všichni mluví o ekonomické krizi. Nenechte se vystrašit. Čas na miminko je tehdy… když ho chceme.
Čtyři důvody proč chceme mít dítě
Celoživotní přátelství
 
Petra Streitová (29 let), děti Jakub (3 roky) a Václav (9 měsíců), nyní na mateřské dovolené, jinak tetinka v dětském domově

Klepněte pro větší obrázek
 
Děti jsem chtěla odjakživa. Ještě před pár lety jsem fungovala jako teta na hlídání a neuvěřitelně mě to bavilo. Mám v živé paměti situaci, kdy se mě jednou někdo zeptal, jestli chci mít svoje děti. Já tenkrát odpověděla, že ano a nejlépe dva kluky. A splnilo se!
 
Máme doma s manželem dva krásné chlapce. Vzhledem k tomu, že jsem nejstarší ze tří sourozenců, kdy sestra i bratr jsou mladší – sestra o čtyři roky a bratr o jedenáct let – hodně jsme se v dětství míjeli. Já si proto vždy přála mít děti v krátkém věkovém odstupu.
 
Moc mě doteď mrzí, že jsme si se sestrou od školního věku moc nerozuměly. Mně začala puberta, a ona si ještě spokojeně hrávala, a co se týče bratra, vůbec jsem si ho neužila, když mu bylo pět, tak já začala jezdit do školy a bydlela jsem na internátu, po studiích jsem se odstěhovala za prací do jiného města. Nyní v dospělosti jsme si vytvořili s oběma mými sourozenci velmi pěkný vztah. Svým dětem přeji, aby prožily dětství společně.
 
Vím, že každé dítě je jiné a nemusí si spolu vždycky úplně rozumět, ale to, že jsou dva roky od sebe a budou vedle sebe vyrůstat a prožívat vše spolu, jim snad dá dobrý základ pro vzájemné celoživotní přátelství.
 
Nejlepší rozhodnutí
 
Martina Čujanová (29 let), Gabriel (8 měsíců), nyní rodičovská dovolená, jinak kosmetička
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Myšlence mít děti jsem se nikdy nebránila, ba naopak, uměla jsem si to představit docela reálně a těšila jsem se vždy na den, až to přijde a já budu máma. Bude to výzva. A když to přišlo a já skutečně otěhotněla, byla situace úplně jiná než v mých představách o spokojeném partnerství. Musela jsem se sama rozhodnout a nebylo to lehké, věděla jsem, že na výchovu jsou ideální dva, a to bohužel v mém případě ani trochu nevyšlo.
 
Ale já už od začátku těhotenství byla přesvědčená, že to zvládnu sama a že budu bojovat, abych své dítě vychovala dobře i bez otce. Ač jsem byla celé těhotenství na všechno sama, i tak jsem si těch pár měsíců s bříškem dostatečně užívala. Po devíti měsících se mi narodil syn Gabriel a od první chvíle jsem věděla, že jsem udělala to nejlepší rozhodnutí ve svém životě. Navzdory nepřízni osudu nás potkalo velké štěstí a našel si nás mooooc hodný tatínek, který nás miluje a my milujeme jeho. Já jsem teď ta nejšťastnější, protože mám úplnou rodinu, a navíc se ve výchově Gabiho výborně doplňujeme. 
 
Radost a opora
 
Hanka Bečáková (32 let), Adélka (2,5 roku) a Ondrášek (8 měsíců), nyní rodičovská dovolená jinak bankovní úřednice
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Vždy jsem chtěla být mámou, a když jsem poznala svého nynějšího manžela věděla jsem, že to je ten pravý chlap... Narodila se nám první dcerka Adélka, tatínkův miláček, a Ondrášek – o tom jsme se nemuseli dlouho rozhodovat, to, že si pořídíme další malinký uzlíček radosti, přišlo samo sebou. Nechtěli jsme velký věkový rozdíl mezi dětmi. Na jednu stranu jsme si uvědomovali, že to přináší více práce a starostí, ale za dva tři roky budeme sklízet plody našeho snažení. Určitě si spolu vyhrají, budeme vymýšlet akční program pro dvě skoro stejně staré děti. Teda pokud budou jen dvě.
 
Já bych u tohoto stavu naší rodiny klidně skončila, ale můj manžel je ze tří bráchů, a tak by klidně šel i do třech, čtyřech… dětí. Já jsem prožila dětství se svou sestrou, která je ani ne o rok starší a máme k sobě doteď velice blízko. Tak si to podobně přeji u mých dětí, aby měli celý život někoho k sobě. Někoho, na koho se budou moci spolehnout, komu se budou moct svěřit, o koho se opřít. A taky doufám,že i mně a manželovi budou jednou naše děti oporou..
 
Důkaz lásky
 
Kateřina Houserková (24 let), Karolínka (8 měsíců), nyní rodičovská dovolená, jinak květinářka
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Mít miminko je sen snad každé ženy. Já se klidně přiznám, že jsem o tomto mateřském snu snila od svých devatenácti let. V té době jsem sice měla známost, která trvala tři roky, ale bylo patrné, že jen já si sním svůj sen o dítěti, a můj tehdejší partner rozhodně není tím pravým pro rodinu. Raději jsme náš vztah ukončili a já věděla, že je třeba hledat nejen partnera pro mě, ale člověka, se kterým budu chtít založit rodinu, muže, který umí komunikovat, pomáhat, postarat se, milovat a být mně a mým (našim) budoucím dětem oporou.
 
Když jsem kdysi potkala svého nynějšího manžela, cítila jsem mateřské pudy víc a víc. Důkaz naší lásky – Karolínka – se narodil 10. prosince 2008 a my jsme od tohoto dne ta nejšťastnější rodina. A já věřím, že se ještě časem rozrosteme a bude nás víc, protože tak bezva tátu si musí užít víc dětí a Karolínka si taky zaslouží k sobě sourozence... 
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře