Po celou dobu svého bydlení v děloze vnímá dítě všechny matčiny emoce, nebo chcete-li její hormonální rozpoložení. Poskytuje mu ve své děloze první domov a záleží jen na ní, jestli to bude prostředí pohostinné, nebo ne.
Komunikace mámy a miminka probíhá permanentně, a to na několika úrovních. 1. fyziologická komunikace – hormonálně, přes krevní řečiště. Stres matky vyvolává nadměrné vylučování adrenalinu, naopak spokojená máma – s nadsázkou řečeno – posílá svému dítěti esemeskou pozitivní endorfinky. 2. smyslová komunikace – dotykem, mluvením apod.. 3. citová komunikace – matka předává dítěti svůj emocionální a rozumový přístup ke světu, k sobě samé, k miminku.
I když nevedete vědomý dialog, ve spojení jste stále. Signál máte, zavěsit nemůžete, ale zmeškat hovor ano. Nezapomeňte tedy alespoň jednou denně, třeba večer před spaním, něžně zavolat: „Mám tě ráda a těším se, až tě k sobě přivinu!“
Pro nevěřící Tomáše
Embyologové a prenatální psychologové pracují s fakty. Vědci dnes už dokážou mapovat reakce dítěte na různé podněty – naměří frekvenci srdečních tepů, motorické projevy, mají k dispozici záznamy z ultrazvuku. A komu by snad připadalo povídání o citovém (hormonálním) ovlivňování dítěte matkou příliš nehmatatelné, ubezpečí ho možná následující.
Studie dr. Gerharda Rottmanna ze salcburské univerzity dokazuje, že nenarozené dítě rozlišuje i velmi jemné emocionální podněty. Vědec sledoval 141 žen a rozdělil je do skupin podle jejich emocionálního postoje k těhotenství. „Ideální matky“, které si vědomě i podvědomě dítě přály, měly lehčí průběh těhotenství, porody bez problémů a narodily se jim po fyzické i psychické stránce zdravé děti. „Katastrofální“ matky (ženy s negativními postoji) měly v těhotenství zdravotní problémy, často rodily předčasně, jejich potomci měli nízkou porodní váhu a emocionální poruchy.
SMYSLY NENAROZENÉHO DÍTĚTE
V komunikaci s miminkem vám možná pomůže, budete-li vědět, jak a čím vás dokáže vnímat.
Hmat
Ve 3. měsíci těhotenství se na kůži miminka vytvářejí první nervová zakončení, díky nimž vnímá, že je obklopené teplou plodovou vodou (nevnímá ji jako mokrou). Propojení s mozkem podle odborníků ještě není úplné, takže pociťuje sice dotyk, ale nerozezná kde přesně.
Těhotné ženy obvykle cítí pohyby dítěte od 20. týdne těhotenství, druhorodičky už od 18. týdne, kdy měří asi 16 cm a váží 250 gramů. Od té doby se začínají více dotýkat svého bříška, což je jedině dobře. Vědci potvrzují, že taktilní stimulace podporuje vývoj nervového systému.
RADA: Pozvěte k prenatální dotykové komunikaci i partnera. Miminko chce vnímat i tátovo šimrání!
Čich
Ve 20. týdnu těhotenství má jeho nosánek velikost čočky. Dokáže cítit nasládlou vůni plodové vody, případně i aroma, která se do vody dostanou z matčiny stravy. Po narození se orientuje hlavně podle vůně – mámu poznává nosánkem.
RADA: Nepoužívejte po jeho narození agresivní parfémy, miminko potřebuje cítit vaši autentickou přirozenou vůni.
Chuť
Chuťové pohárky se na malinkém jazýčku začínají tvořit už od 6. týdne, od 4. měsíce dítě občas polkne plodovou vodu. V ní převažuje sladká chuť, ale cítit může i mírně slanou (sodík) nebo hořkou chuť (vlastní moč).
RADA: Pokud možno eliminujte během těhotenství výrazně kořeněné a slané pokrmy. Pravý ořechový není ani cukr, ať potom váš potomek neohrnuje nosík nad dobrotami nemastnými a neslanými.
Zrak
Od 6. týdne se vyvíjejí oční bulvy a od 16. týdne zrakové tyčinky, velmi brzy tedy může zrakový nerv přenášet impulzy do mozku. Miminka od 30. týdne otevírají očka a obracejí se za světlem. Kolem sebe vidí vše růžovočervené.
RADA: Miminku bude svědčit, necháte-li na holé bříško svítit slunce.
Sluch
Vývoj uší je dokončen zhruba ve 20. týdnu těhotenství, kdy jsou ušní boltce asi 8 mm velké. Nejvýraznějšími zvuky jsou tlukot matčina srdce, šumění její krve, kručení v žaludku. Vnímá je intenzitou 60 až 100 dB, což můžeme přirovnat k hlasitosti blízké dálnice. Zvuky zvnějšku mají hlasitost 20 až 30 dB. Bezpečně pozná hlas matky. Pozná taky, jestli mluví právě na něj nebo na někoho jiného. Rozpozná i tátův hlas.
RADY:
- Bezprostředně po porodu položit dítě na hruď, tlukot vaše srdce dítě uklidňuje.
- Pouštějte v těhotenství klidnou hudbu, která je vám příjemná, po narození na ni bude miminko reagovat pozitivně.
- Mluvte na miminko, zpívejte mu, čtěte nahlas.
Představujete si, co tam dělá?
Pohybuje se! V raném období (kolem 3.měsíce) dochází k náhlým trhavým pohybům, zvaným „startles“. Čím vyvinutější centrální nervový systém, tím jsou pohyby koordinovanější a plynulejší. Sahá si na hlavičku, zívá, polyká, škytá, cucá si palce, dělá kotrmelce. Ve 25. týdnu už je mnoho pohybů řízeno mozkem – např. vědomě sahá po pupeční šňůře a hraje si s ní.
A představujete si, jak vypadá? Všechny 3D a 4D ultrazvuky jsou sice fajn, ale pro vaše vnitřní souznění je spíš než supermoderní technologie přínosnější vaše vlastní představivost, vaše vlastní promítání. Nemusíte být zrovna mistrem v relaxaci nebo meditaci, abyste si svoje vlastní dítě mohla vizualizovat, myslet na něj a posílat mu pozitivní energii…
Přečtěte si:
- Gertrud Teusen a Iris Goze-Hänel: Prenatální komunikace (Portál)
- Vnitřní rozhovor s miminkem (rozhovor s Katarínou Zátovičovou) v srpnové Betynce.
Pro zajímavost
Psychiatr českého původu Stanislav Grof, který se v USA proslavil svojí kontroverzní metodou holotropního dýchání, rozděluje období těhotenství a porodu na tzv. matrice. Jeho teorie mnozí odborníci důrazně neakceptují.
- I. matrice = období od početí na začátku prvních děložních kontrakcí. Dítě prožívá symbiózu s matkou, její fyzické i psychické rozpoložení. Pokud je toto období harmonické, promítne se to do pocitu bezpečí a jistoty v budoucím životě. Pokud je však dítě nechtěné, pokud ho matka vnitřně odmítá, může být zárodkem depresí.
- II. matrice = období od prvních porodních stahů, trvá celou 1. dobu porodní. Podle Grofa je pro dítě tato fáze bezvýchodná a strašná. Neví, co se s ním děje a po celou dobu musí pasivně odolávat silným tlakům. Pokud probíhá 1. doba porodní fyziologicky a trvá 8 až 12 hodin, posiluje v jedinci vůli. Trvá-li však příliš dlouho, pak ji psychika dítěte nezpracuje a je zárodkem těžkých (endogenních) depresí.
- III. matrice = období, kdy dítě porodními cestami sestupuje ven (2. doba porodní). I přes fyzickou náročnost pro matku i dítě, přináší úlevu. Dobrý průběh přináší do budoucnosti smysluplnost, pevnost a vnitřní sílu. Komplikace (např. dušení, přílišné stlačování některých částí těla) může mít za následek koktavost, psychosomatické potíže jako např. astma, problémy s hrtanem a se zažíváním.
- IV. matrice = období od narození po okamžik přestřižení pupečníku. Dítě prožívá spoustu smyslových změn, přičemž důležitou roli na pozitivních vjemech hraje např. tlumené světlo, tiché hlasy, položení dítěte bezprostředně po narození na břicho matky, jemné pomalé dotyky. Tato matrice je důležitá pro přijetí sebe sama. Její neblahý průběh se podle Grofa projevuje častým upadáním do sklíčenosti a přílišným odevzdáním se.
Převzato z časopisu Betynka.