Co řeší prvomáma? Zakázané dobroty

Stravování dětí je jedním ze základních pilířů jejich vývoje.
Co řeší prvomáma? Zakázané dobroty

Někdo to, co dítěti přistane do úst, vůbec neřeší, jiný se rozkmotří s rodinou jen proto, že dá babička dvouletému vnoučkovi ochutnat svou vyhlášenou bábovku. Nakonec nejlepší cestou, stejně jako v mnoha jiných případech, zůstává ta zlatá střední.

Jak asi chutná úplně první vložení slaďoučké čokolády do úst? Kdyby měl odpovědět náš syn, jistě by řekl něco ve smyslu: blééé. Když totiž dostal možnost poprvé ochutnat kousíček mléčné čokolády, bez váhání jej vyplivl a zakroutil hlavou. Vypadá to, že má již v patnácti měsících jasno: „Na sladké moc nejsem, maso si dám rád.“ Co totiž Eliášek nadmíru miluje, je dětská šunka. Dostává ji občas s pečivem a může se po ní utlouct. Rohlík přitom nějak přetrpí, ale jakmile dostane do ručky kousek šunky, šup a už ji má v pusince a blaženě ji přežvykuje.

Téma stravování bylo a je pro mou rodinu vcelku zásadní. S manželem se snažíme jíst podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí a vedeme k tomu i Eliáška. Nástup příkrmů v synově půlroce byl i u nás velkým zlomem. Elda postupně ochutnával vše, co mohl, z řady takzvaných zdravých potravin. Koupila jsem kvůli němu dokonce i červenou řepu, kterou nemám v oblibě, nicméně malému chutnala a já si mohla udělat nový zářez – měli jsme vyzkoušené další jídlo.

Hřešit je lidské
Samozřejmě i my rádi zhřešíme a ne vždy se nám daří krotit chutě, a tak Eliáš sem tam dostane ochutnáno i to, co si dáváme my rodiče. Do jeho rejstříku pokrmů tak už přibyla již zmiňovaná čokoláda, tvarohový narozeninový dort, ovšem domácí, nanuk a sem tam nějaká ta sušenka. Ode všeho dostal Eliášek vždy jedno dvě kousnutí, případně líznutí, aby se mu trochu rozšířily obzory, ale zase aby jeho malý žaludek nebyl zbytečně zatěžován tím, čím rozhodně zatěžován být nemusí.

Mám ale kamarádku, jejíž dítě chce jíst zásadně jen to, co maminka a tatínek, oni ale trvají na tom, že jejich potomek do tří let „zakázané“ potraviny neochutná. A tak oba celý den pojídají dětské kukuřičné křupky, k snídani chléb s lučinou, k obědu mají jen mírně ochucené jídlo sestávající z vařeného masa, zeleniny připravené v páře a nějaké té přílohy, k svačině jogurty bez éček a k večeři instantní kaši. Respektive tu si dokonce s chutí dává jen otec rodiny, kamarádce kašička nejede. Ovšem večer se u nich pořádají téměř lukulské hody sestávající ze slaných brambůrek, čokoládových bonbonů, ovarových kolen a párků… Inu, trochu paradox, ale co bychom pro děti neudělali, že?

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře