Chůzí to všechno teprve začíná...

Když pyšná máma zvolá „sláva“ nad prvním krokem svého šikuly, uběhaná matka dvouletého sprintera zkušeně pronese: „Holka, nevíš, co slavíš!“
Chůzí to všechno teprve začíná...
Čert ví, co nás „rekreantky“ na mateřské dovolené žene stále dopředu – už aby to naše děťátko samo sedělo, samo jedlo, samo si řeklo, samo si došlo... Snad je to touha trochu si ulevit ze stoprocentního nasazení při obsluze kojence nebo neodolatelná chuť „už konečně“ sklízet ovoce své péče a šikovnosti dítěte. Ve chvílích totálního nevyspání a nulové energetické zásoby doufáme, že se všechno zlepší, až dítě bude o něco samostatnější. Ale téměř jako vždycky – představa a realita jdou jinou cestou.
 
Poznávací znamení
Variantu hry „škatulata, hejbejte se!“ si vynutí už zdatný lezec, ale novopečený chodec změní vaši mateřskou rádoby dovolenou na těžkou šichtu ve zrychleném nepřetržitém provozu. Zatěžkávací zkouškou pak neprocházejí jen vaše svaly na nohou, ale i nervy drásané strachem a snahou uchránit to klubko z hadích ocásků před vážným úrazem. A tak není divu, že právě vy, které si „na prsou chováte“ neposedné batole, svůj úděl rozhodně nezapřete. Zkušený pozorovatel si jistě správně vysvětlí vaše posouvání hrnku s horkou kávou do středu stolu, krytí ostrých rohů stolu kdykoli se přiblíží menší osoba, nebo automatické zvedání všeho, co v okruhu dvou metrů spadne komukoli na zem.
 
Klepněte pro větší obrázekBezpečí nade vše
Znamení-neznamení, právě tato ochranná opatření jsou pro bezpečí vašeho mrňouse moc důležitá. Stále totiž dochází k mnoha vážným úrazům a velkým bolestem malých dětiček, které na sebe doma strhnou hrnek nebo dokonce hrnec s horkou vodou, shodí těžké ostré předměty odkudkoli, kam jen dosáhnou, zašťourají v každé i proudem nabité dírce ve zdi, nebo zdolají schody nebezpečným pádem končícím zlomeninami kostí a otřesy mozku. I když vám chodící batole může připadat přece jen rozumnější než čerstvé mimino, nenechte se oklamat. Je jen víc zvídavé, a proto i samo sobě nebezpečnější. Neváhejte proto investovat nejen více času a sil, ale i peněz na ochranné pomůcky do domácnosti: chrániče na ostré rohy stolů a skříněk, zábrany a zábradlí na schodiště či mezi dveře do rizikových prostor, třeba kuchyně, kde se zrovna vaří, „petlice“ na šuplíky, dveře i okna atd.
 
Chodecká pravidla
Aby se miminko naučilo chodit, a přitom si nešlapalo po zdraví, je namístě naše maminkovské zpomalení. Příliš tlačit na pilu se totiž nevyplácí ani při stimulaci dítěte k novým dovednostem. Když budete předbíhat jeho přirozený vývoj a posazovat ho, stavět a „rozcházet“ předčasně, tedy dřív než si na tyto polohy a činnosti přijde samo, spíše mu ublížíte, než pomůžete. „Od osmiměsíčního kojence chceme, aby lezlo po čtyřech, od devítiměsíčního, aby se samo stavělo a pomalu začínalo obcházet nábytek,“ říká fyzioterapeutka Mgr. Šárka Válková a dodává, že právě například úkroky stranou kolem nábytku či ohrádky jsou pro upevnění svalů kolem kyčelního kloubu mnohem důležitější než pasivní pohyby nožiček, které vyprovokuje maminka, když své dítko příliš brzy „tlačí“ směrem dopředu. Když se kolem jednoho roku (v 11. , ale třeba i 14. měsíci) dítě pokusí o první samostatné kroky, pomoc podané ruky je určitě namístě. Ale nemělo by to být „vláčení“ s tím, že batole už tzv. chodí za ruku. V tomto období není častý a dlouhotrvající tah za zvednutou ruku ideální. Na dva tři kroky přidržet dítě je neškodné, pokud se ručičky střídají.
 
Zrádná chodítka
Možná se ptáte stejně jako maminka Ivana z Benešova: „Co proti těm chodítkům všichni mají? Obě starší děti se v nich naučily chodit a nic jim neschází. Tak proč bych teď, když mám po letech třetí miminko, měla chodítko vyhodit? To už bych doma neudělala vůbec nic!“ Pak vězte, že věda jde dopředu, a co odborníci kdysi možná jen tušili, dnes vědí s jistotou. Chodítka dítě nenaučí chodit, naopak tuto jeho schopnost spíš oddálí. Navíc dítě v chodítku nestojí, ale je v jakémsi polosedu-polostoji, s kostrou lehce zhroucenou. „Pokud dáváme dítě do chodítka ve věku, ve kterém má ještě lézt, nebo dokonce ještě dříve, mohou se svaly zapojovat úplně jinak, než by měly. Nepracují správné svalové řetězce. To může vést k nezpevnění například břišních a zádových svalů a zaostávají i svaly kolem kyčelního kloubu,“ vysvětluje Mgr. Válková. Děti, které pobývaly v chodítkách denně či několik hodin během dne, mívají ve školním věku problémy s páteří (skoliózy, lordózy), bolesti hlavy apod., jež postupem věku způsobují bolestivé stavy zad, paží i nohou. Závěsná tzv. skákadla jsou ještě horší variantou chodítek.
 
Klepněte pro větší obrázekOdstrkovadla
Jestli vaše dítě touží po jízdě na plastovém autě, traktoru či motorce, které se dostanou do pohybu tak, že se „řidič“ odráží nohama od země, klidně jim je dopřejte. Dětem ani tato zábava naštěstí nevydrží na celý den, a tak se špatného vlivu na jejich kostru a svaly bát nemusíte. Jak říká fyzioterapeut Mgr. Tomáš Rychnovský, pokud dítě už samostatně chodí, měli bychom jej podporovat ve všestranném pohybu, tedy i v krátkodobém „ježdění“ na odstrkovadle.
 
Než začne chodit
Uspěchat chození není dobré, ale zanedbat jeho přípravu také ne! Už v prvních týdnech po narození nám sonograf i dětský ortoped sdělí, zda je vývoj kyčliček správně nastartován, zda klouby „sedí“, a zda tedy mohou i správně „dozrát“. Při odborníkových pochybnostech miminko tzv. široce balíme do více látkových plen nebo mu oblékáme speciální abdukční kalhotky s pevnou vložkou, která drží nožičky, a tedy i klouby, v požadované poloze. Ale ve hře o zdravý vývoj dětského těla jsou ještě svaly a jejich správné využití při pohybu. Ukazuje se, že právě správné pohybové návyky jsou pro budoucí stav páteře zásadní.
 
„Už u čtyřtýdenního děťátka dokážeme poznat, jestli si jeho mozek, který řídí pohyb, vybírá pro určitý pohyb správné svaly,“ vysvětluje fyzioterapeut. „Například u novorozence, který leží na zádech a má rozložené nožičky s kolínky na zemi, víme, že v oblasti kyčlí je dysfunkce. Přitom při vyšetření ultrazvukem může být vše v pořádku – ovšem pouze z hlediska kostí a kloubů. Jenže postavení kostí a kloubů spoluutvářejí tahy svalů. Takže dysfunkce se neprojeví v prvním roce, ale třeba za patnáct let, kdy bude dítě sportovat a budou ho bolet kolena a kyčle. Tomu se dá zabránit speciálním cvičením, které naučí mozek aktivovat ty správné svaly. Nejúčinnější je toto cvičení do půl roku věku dítěte, ale leccos lze natrvalo zlepšit, dokud dítko nezačne samo chodit.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře