Vyplývá to z nedávného průzkumu, který mezi českými maminkami realizovala Síť mateřských center ve spolupráci se značkou Rajec. Podle něj si např. stále každá třetí matka myslí, že se během těhotenství nemusí ve stravě vůbec omezovat a téměř každá čtvrtá věří tomu, že se z kohoutkové vody stane po převaření kojenecká voda.
Mýtus, který nejvíce přežívá mezi českými maminkami, se týká jejich stravování během těhotenství. 36 % matek si myslí, že by se v tomto choulostivém období neměly ve stravě omezovat. Praxe je pak ještě více alarmující. Zásadami zdravé životosprávy a správného pitného režimu se během těhotenství striktně řídilo pouze 12 % dotázaných maminek.
Další mýty, které nadále ve velké míře přežívají v povědomí českých maminek, se týkají zásad pitného režimu nejmenších miminek. Pouze 62 % maminek ví, že kojeným miminkům se v prvních měsících jiné tekutiny než je mateřské mléko nepodávají. „Kojené dítě dostává vše potřebné z mateřského mléka. Zařazovat jiné tekutiny se proto doporučuje až ve druhém půlroce v závislosti na frekvenci kojení a zavádění nemléčných příkrmů,“ vysvětluje pediatr a autor populárně-naučných knih pro rodiče Martin Gregora.
Třetina matek se také mylně domnívá, že počínaje prvními narozeninami si již jejich potomek sám vyžádá pití, pokud dostane žízeň. To je však naprostý nesmysl. „Dítě si v tomto věku opravdu není schopno o něco takového říct. Pitný režim svých dětí by měly maminky naopak hlídat minimálně i po celý batolecí a předškolní věk,“ nabádá MUDr. Gregora.
V oblasti pitného režimu nemají matky jasno ani v tom, jaké tekutiny by měly svým dětem podávat. Přestože drtivá většina z nich zná kojeneckou vodu, která je dle odborníků pro děti v tomto věku nejvhodnější, některé matky stále slepě věří zavedeným mýtům. Téměř čtvrtina matek neví, že převařením vody z vodovodu se z ní nestává kojenecká voda. Tím, že se z kohoutkové vody nestane po převaření kojenecká voda, si je úplně jistá pouze necelá polovina dotázaných matek. Není divu, že na základě tohoto mylného předpokladu podávají vodu z vodovodu i kojencům.
Kojenecká voda je však jen taková voda, která splňuje řadu přísných kritérií vymezených českou legislativou. Ostatní druhy vod mohou v některých kritériích dosahovat vyšších hodnot, problematické může být především množství dusičnanů, ale také obsah rozpuštěných látek, sodíku, nebo fluoridů. Kvalitu vody z vodovodu můžou v případě starých domů ohrozit také neprověřené a často zastaralé rozvody. Ty mohou i kvalitní vodu znečistit látkami, které sice nemusí ublížit starším dětem či dospělému, ale mohou být nebezpečné pro nejmenší děti.
Pokud přesto chtějí matky používat kohoutkovou či studniční vodu pro kojence a nejmenší děti, měly by si nechat udělat její rozbor na příslušné hygienické stanici. Rozhodnutí o používání či nepoužívání těchto druhů vod by posléze mělo vycházet pouze z výsledků rozboru, nikoli z domněnek či rad kamarádek.
V souvislosti s těhotenstvím se traduje celá řada rad a „zaručených“ receptů, které si často i protiřečí a dokážou maminky pořádně zmást. „Maminky dnes čelí přetlaku informací, které na ně útočí ze všech stran. Měly by se proto především naučit tyto informace třídit,“ radí MUDr. Martin Gregora a dodává: „Naprosto nejdůvěryhodnějším zdrojem by pro ně měli být jejich ošetřující lékaři.“
6 mýtů o životosprávě a pitném režimu, které stále nejsou překonány:
1. Těhotné ženy se mají řídit těhotenskými choutkami a neomezovat se.
2. Kojící maminky nemusí nijak upravovat svůj pitný režim ani stravovací návyky.
3. Tvorba mléka (laktace) je geneticky dána a nedá se ovlivnit pitným režimem.
4. Miminkům lze podávat tekutiny hned od narození.
5. Dítě od jednoho roku si řekne o pití samo, pokud má žízeň.
6. Převařením vody z vodovodu se z ní stává kojenecká voda.