[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Černý neboli dávivý kašel (pertusi) je velmi závažným a mnohdy život ohrožujícím infekčním onemocněním, přičemž nejrizikovější skupinou jsou novorozenci a kojenci i chronicky nemocní dospělí. Počty nakažených se u nás každým rokem zvyšují, během posledních tří let se nakazilo černým kašlem v Česku několik tisíc lidí.
Toto vysoce infekční onemocnění postihující plíce a dýchací cesty ohrožuje zejména novorozence, ty však před nákazou chrání očkování povinnou hexavakcínou. Ochránit je může také přeočkování rodičů.
Ještě v 50. letech minulého století bylo v Česku potvrzeno téměř 50 tisíc případů ročně. Počty pacientů snížilo až zavedení povinného očkování v roce 1958, kdy se množství nemocných i míra úmrtnosti výrazně snížily. I v současnosti je ale třeba počítat s tím, že bakterie, která je původcem této choroby, stále koluje v populaci.
Černý kašel patří mezi onemocnění respiračního systému způsobená bakterií Bordetella pertusis, konkrétně jejími toxiny, které bakterie produkuje a které napadají sliznici dýchacích cest. Typicky se bakterie přenášejí kapénkovou infekcí, tedy například kašlem, kýcháním, ale také mluvením a líbáním. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí sedmi až jednadvaceti dnů.
V prvním stadiu nemá nemoc téměř žádné příznaky. Pacienti se tak mohou domnívat, že jde o běžné nachlazení, virózu či chřipku. Mnozí dospělí sice onemocnění prodělají bez komplikací, ale sami se stávají hrozbou pro své okolí, a to zejména pro nejmenší děti. Ty jsou mnohem náchylnější k vážnějším průběhům nemoci, ty mohou skončit i úmrtím.
Především u dětí totiž ve druhém stadiu nemoci dochází k intenzivním záchvatům dráždivého kašle, a to především v noci. Kašel doprovázejí sípavé nádechy – lidově známé též jako „kokrhání“. „Záchvaty kašle přetrvávají v řádu šesti až deseti týdnů. Jejich vlivem dochází k vyčerpání organismu, především pak dýchacích svalů, což může mít u nejmenších za následek mělké a zpomalené dýchání. Kašel můžou doprovázet také náhlé zvracení, nevolnost nebo cyanóza – tedy zbarvení kůže a sliznic domodra,“ popisuje MUDr. Silvie Bajová, dětská lékařka z Nemocnice Na Homolce v Praze.
Počet nakažených nemocných se u nás dlouhé roky dařilo držet pod hranicí padesáti případů ročně. Od roku 1993 ovšem začal počet onemocnění opět narůstat, v roce 2021 evidoval Státní zdravotní ústav až 880 případů. V roce 2023 byla nemoc odhalena přibližně u 500 pacientů. Tento rok případů černého kašle v Česku výrazně přibývá. Od začátku roku 2024 jich lékaři zachytili už okolo 700. Podle odhadů epidemiologů jich může být až 4000 za rok. Nemoc se šíří hlavně mezi dětmi a středoškoláky.
Jedinou účinnou ochranou před závažným průběhem nemoci je očkování. Dospělí, pro které bývá průběh nemoci téměř identický s virózou, fungují mnohdy jako roznašeči. V největším nebezpečí se ocitají především děti, zejména kojenci během prvních šesti měsíců od narození.
Takzvaná hexavakcína chrání děti proti černému kašli, ale také proti záškrtu, tetanu, dětské obrně, hemofilním infekcím a žloutence typu B. Vakcína se podává ve třech dávkách v prvních měsících života dítěte. První dávku mohou kojenci dostat již v 9. týdnu po narození, druhou dva měsíce po první dávce, třetí pak mezi 11. až 13. měsícem.
Fatální následky může mít toto onemocnění zejména pro novorozence. “Děti mají očkování proti černému kašli zahrnuto ve formě hexavakcíny, která je v České republice povinná, nicméně její podávání začíná až ve 2. měsíci života novorozence. Aby do té doby nedošlo k jeho nakažení, doporučujeme nastávajícím rodičům a blízkým, kteří se v okolí miminka pohybují, nechat se přeočkovat,” říká MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono.
Podobně jako u mnohých dalších vakcín dochází časem k vyvanutí postvakcinační imunity, v důsledku čehož může člověk onemocnět již v horizontu 3 až 5 let po poslední dávce očkování. „Množství ochranných protilátek v těle se časem snižuje. To platí jak pro jedince očkované v dětství, tak pro ty, kteří nemoc za svůj život již prodělali. Přestože u očkovaných jedinců bude průběh nemoci pravděpodobně vždy mnohem mírnější, nejde o úplnou ochranu před nákazou. U dospělých v pokročilejším věku nebo v rámci rizikových skupin se proto doporučuje přeočkování,“ říká MUDr. Bajová.
Celoplošné očkování proti černému kašli u nás bylo zavedeno v roce 1958, díky čemuž výrazně klesla úmrtnost i nemocnost v dětské populaci. Onemocnění však nevymizelo a od roku 1993 zaznamenáváme jeho stoupající trend. Imunita získaná z očkování v dětství nechrání celý život, ale postupně slábne. Celoživotní není imunita ani po samotném prodělání onemocnění, proto je nutné nechat se pravidelně přeočkovat.
Přeočkování je vhodné po 10 až 15 letech. Více informací o různých očkováních poskytne praktický lékař, popřípadě pracovníci v očkovacích centrech. “Kromě očkování proti černému kašli doporučujeme velmi zvážit také očkování proti klíšťové encefalitidě, HPV, chřipce a meningokokovým onemocněním,” vysvětluje Kateřina Šédová. Termíny očkování pohlídá také nová verze aplikace Preventivka.
Jak již bylo řečeno, v největším nebezpečí jsou novorozenci do čtyř až šesti měsíců života. Až v 67 % případů se kojenci černým kašlem nakazí od svých dospělých příbuzných, nejčastěji od matky (32 %). Ideální formou ochrany pro dítě i matku je tedy očkování proti černému kašli v průběhu těhotenství. Obranné protilátky se přes placentu dostávají k plodu, který tím získává imunitu.
Vakcinace během těhotenství je statisticky účinnější a hladiny protilátek u novorozenců očkovaných touto formou jsou vyšší než u dětí očkovaných po porodu. „Děťátko touto cestou získává především ochranu v prvních čtyřech měsících od narození, kdy jinak musí na klasickou vakcínu čekat,“ vysvětluje MUDr. Bajová a zdůrazňuje, že v rámci tzv. „cocoon“ strategie mohou rodiče podstoupit přeočkování proti pertusi kombinovanou vakcínou. Získají tím také prodlouženou imunitu vůči záškrtu a tetanu. „Cocoon“ strategie umožňuje snížit počet případů černého kašle u dětí do tří měsíců věku až o 70 %.