Čekání na štěstí…

Šárka Špánková a Petra Hayek měly obě problémy s otěhotněním. Nakonec vše ale dobře dopadlo a dnes z nich jsou šťastné mámy a obě hned dvou děťátek.
Čekání na štěstí…
Šárka Špánková
 
Myslela jsem, že otěhotním záhy po svatbě, ale ani po roce nic. Na radu lékaře jsme se „snažili“ podle bazální teploty, manžel absolvoval spermiogram, začala jsem užívat hormonální léčbu, podstoupila vyšetření průchodnosti vejcovovdů a stále nic. Po sedmi letech jsem změnila gynekologa a rozhodla pro umělé oplodnění v jedné z pražských soukromých klinik. Po hormonální stimulaci přišla na řadu první tzv. umělá inseminace. Bohužel neúspěšná. Další pokus znamenal umělé mimotělní oplodnění a dopravení manželových údajně pomalých spermií do vajíčka (dle prvního vyšetření byly dostatečně rychlé). Ani poté jsem neotěhotněla a dozvěděla se, že je to zcela v normě a máme to zkoušet dál.
 
V nadaci Naše dítě mne upozornili na možnost imunologického vyšetření. Po jeho absolvování u MUDr. Ulčové-Gallové, DrSc. ve FN Plzeň nám bylo řečeno, že trpím „fosfolipidovým syndromem“, takže dojde k oplození vajíčka, ale to bude následně vypuzeno. Jinými slovy, že vlastní dítě nikdy nedonosím a pokud ano, pak jen za cenu velmi náročné farmakologické léčby během celého těhotenství. Ptali jsme se, proč jsme to nemohli vědět už před oběma pokusy umělého oplodnění. Odpověď jsme nedostali.
 
Začali jsme se tedy zajímat o adopci a také zkusili na radu zaměstnavatelky zajít za paní Havlíčkovou, která pracuje s alternativní léčbou – energií a bylinami. Poprvé jsem ji navštívila v únoru a odnesla si „čaje“ na pročištění organizmu od pozůstatků hormonální léčby. Do června jsem docházela k paní Havlíčkové jednou měsíčně a před prázdninami jsem už další byliny nedostala – těhotné tělo je odmítlo. Tomu zázraku jsem uvěřila až po těhotenském testu a ultrazvuku u gynekologa. Po naprosto bezproblémovém těhotenství i porodu se nám narodil zdravý Jakoubek. Štěstí jsme si chtěli užít zatím s jedním dítkem, a tak jsem si nechala zavést nitroděložní tělísko. I přes tuto překážku jsem otěhotněla podruhé a narodila se nám dcera Kateřina. Dnes máme krásné dvě děti. Přišly po deseti letech našeho snažení.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Ještě jsme se zeptali:
 
Tři pokusy umělého oplodnění hradí zdravotní pojišťovna, přesto si páry musí pořádně připlatit. Kolik stály neúspěšné pokusy vás?
Přibližně to bylo padesát tisíc, ale víme, že mnohé páry platí ještě víc. Kdyby výsledek imunologických testů naše snažení neukončil, utratili bychom ještě víc – byli jsme ochotni si vzít i půjčku.
 
Po narození Kačenky jste založili internetové stránky www.neplodnost.org. Proč?
Chtěli jsme se podělit o štěstí a hlavně dát zoufalým lidem naději, že lze zkusit i jiné cesty. Postupně jsme náplň stránek rozšířili o praktické informace a dnes si na nich předávají zkušenosti a morální podporu snažilky, šťasntí rodiče i smutné páry, kterým to nevyšlo.
 
Petra Hayek
 
O miminko jsme se s manželem pokoušeli tři roky, pak lékaři odhalili příčiny potíží. Bylo jich hned několik: rozsáhlá endometrióza, komplikované děložní hrdlo a opakující se děložní polypy. Protože bylo jasné, že přirozenou cestou neotěhotním, rozhodli jsme se pro umělé oplodnění. Bylo mi pětadvacet.
 
Stimulaci pro IVF lékaři zahájili tři měsíce po odstranění ložisek endometriózy. Udělali mi běžná vyšetření ultrazvukem a vzali mi krev. Žádnou inseminaci jsem nepodstupovala, protože jsme díky rozsáhlé endometrióze hráli o čas.Všechno se zdálo být připravené a tak jsem absolvovala první pokus. Nevyšel… ani první ani druhý a ani třetí. Když jsem se zeptala svého lékaře na příčinu, jen pokrčil rameny a pronesl neuvěřitelnou větu. ,,Já nevim co s Váma, ale budeme to zkoušet pořád stejně dál a uvidíme.“ Vysvětlila jsem si to tak, že je to bussines a čím víckrát přijdete, tím víc peněz tam utratíte. Kdybych to absolvovala znovu, už bych věděla na jaké triky si dát pozor.
 
Někdy dokonce musíte zvážit, jestli neselhal lidský faktor. Bylo mi divné, že při třetím pokusu zavést embrya lékař najednou vstal, řekl: A je to! a ani se na mě nepodíval. Ještě dodal, že bych mohla špinit a úprkem odešel. Do deseti dnů jsem samozřejmě odmenstruovala, a to byla na oné klinice poslední kapka.
 
Rozhodla jsem se, že to tak nenechám a přešla do jiného centra asistované reprodukce. Tam pan doktor zjistil, že mám v děloze znovu velký polyp, který fungoval při mých předchozích pokusech jako nitroděložní tělísko. Nabrali mi testy na imunologii. Polyp mi odstranil přímo můj ošetřující lékař, protože chtěl vidět, v jakém stavu je také mé děložní hrdlo. Zjištění bylo šokující. Bylo tak komplikované, že se skrz něj téměř nepodařilo polyp dostat ven. Tudíž, pokud tudy chtěli lékaři zavést naslepo embrya, není divu, že se to nepodařilo. Můj poslední pokus o zavedení embryí se uskutečnil o 7 měsíců později. Probíhal tedy tak, že lékaři použili katetr viditelný pod ultrazvukem, aby se ujistili, že se embria do dělohy opravdu dostala. Já viděla na obrazovce, jak vklouzly do dělohy a od té doby jsem celých 32 týdnů nosila v bříšku svá dvojčátka. Můj obrovský dík patří profesoru Mardešićovi z kliniky Pronatal. 
 
Klepněte pro větší obrázek 

Ještě jsme se zeptali:
 
Co jste musela absolvovat, než jste konečně otěhotněla?
Laparoskopické odstranění endometriózy, 2x kyretáž dělohy kvůli odstranění polypů, 3x hormonální stimulaci vaječníků a odběr zralých vajíček a 4x IVF. Fyzickou bolest ustojíte, ale horší jsou ty momenty, když vám lékař oznámí, že musíte čekat dalších 7 měsíců a pokračovat v léčbě. Stěží si dokážete představit další měsíc, natož takovou věčnost.
 
Stává se, že ženy absolvují neúspěšné pokusy IVF bez potřebných vyšetření, která by už předem odhalila příčinu nezdaru. Nebála jste se toho?
Bála. Některá vyšetření jsou drahá a sanatoria je nechtějí provádt kvůli pojišťovnám. Jiná jsou nadstandardní a hradíte si je sama. Do těch vás zase někdy uvrtají, ač to není nutné a vrchol je, že vás na domnělý problém léčí.
 
Šla byste do toho, kdybyste neměla v rodině gynekologa, který vaše otěhotnění a těhotenství „pohlídal“?
Určitě ano. Pokud opravdu po dítěti toužíte, uděláte cokoli. Řadu věcí si dnes člověk může pohlídat sám. Na internetu je spousta informací. S lékařem v rodině jsem se samozřejmě cítila jistější.
 
Text: Hanka Bělohlávková
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře