Čekání na bobeček

Problémy s „velkou stranou“ dokážou řádně potrápit i dospělé, natož malé děti. Jak lze bojovat se zácpou?
Čekání na bobeček

Sotva se děťátko poprvé nadechne, začíná věčná starost maminek – jakpak nám drobeček kaká... Nejprve do plínek, pak na nočník a nakonec jako dospělák na záchodě. Ačkoli toto téma bývá často terčem pošklebků a zesměšňování (zvláště bezdětní nedokážou pochopit, jak mohou dospělé osoby donekonečna probírat dětské hovínko...), není radno ho podceňovat. Konzistence, frekvence, způsob kakání, ba i tvar toaletního „výdobytku“ mnohé vypovídají o zdravotním stavu dítěte a fungování jeho zažívacího traktu.

Nejednotný metr
Nejprve je třeba určit, co lze za zácpu (obstipaci) považovat. Lékaři ji defi nují jako prodloužení intervalu stolice, která je tuhá, vyprazdňování je navíc obtížné a často i bolestivé. Hlavní problém ovšem tkví v tom, že četnost stolic je velice individuální a podílí se na ní mnoho faktorů. Rozdíly se projevují takříkajíc už od první plínky.

„Plně kojený novorozenec například kaká přibližně čtyřikrát denně anebo i po každém kojení, třeba osmkrát denně, což je stále zcela fyziologický nález. Někteří kojenci mohou kolem tří měsíců procházet obdobím, kdy kakají pouze jedenkrát za sedm až deset dní, a pokud nemají žádné problémy, nelze ani tento stav považovat za patologický. Miminka mezi 6. a 12. měsícem kakají přibližně dvakrát denně, děti mezi 1. a 3. rokem jednou až dvakrát za den a děti starší tří let konají velkou potřebu klidně jednou za jeden až dva dny,“ potvrzuje individuálnost „tvoření hodnot“ dětská lékařka Martina Haaseová. Jinými slovy, některé dítko chodí každý den v pravidelnou dobu, další zase klidně jednou za tři dny a nemá s tím žádnou potíž. A tady opět vystupuje do popředí důležitá role maminky-pozorovatelky, která má návyky své ratolesti dokonale zmapované a záhy odhalí jakoukoli odchylku od normálu.

Začarovaný kruh
Zácpu lékaři nejčastěji dělí na symptomatickou a funkční. „Symptomatická zácpa je vždy projevem jiného onemocnění. Může být způsobena vrozenou vývojovou vadou trávicí soustavy, onemocněním štítné žlázy, širokou škálou neurologických onemocnění, změnami vnitřního prostředí organismu. Může být také jedním z příznaků cystické fibrózy, celiakie nebo i nádorového onemocnění,“ vysvětluje doktorka Haaseová a vzápětí uklidňuje starostlivé maminky, že 95 % případů u dětí představuje takzvaná funkční zácpa, která není příznakem jiné vážnější choroby. Ale i ta „obyčejná zácpa“ dokáže řádně potrápit, a proto žádá co nejrychlejší řešení ve spolupráci s pediatrem. K jejím hlavním příznakům patří obtížné vyprazdňování tuhé stolice, k němuž se zpravidla přidává nadýmání, bolesti bříška a nechutenství.

„Nesnadná defekace vede k zadržování stolice, protože se děti bojí bolesti, kterou jim kakání způsobí. Následně se stolice hromadí v konečníku, zahušťuje se a dochází k nárůstu jejího objemu. Nahromaděná stolice působí velký tlak na konečník a může i samovolně unikat, čemuž se říká enkoporéza,“ vysvětluje MUDr. Haaseová a dodává, že vyprazdňování je v takových případech pro dítě vždy bolestivé a traumatické. Může dojít i k poranění sliznice konečníku. Vznikají trhlinky, které se dlouho a špatně hojí a rovněž přispívají k nepříjemným pocitům při konání velké potřeby. „Dítě se tak ocitá v bludném kruhu a je potřeba mu z něj pomoci,“ říká pediatrička. 

Kde je problém?
Hledání příčin zácpy představuje skutečně detektivní pátrání, při němž přichází v úvahu celá řada podezřelých elementů:
Jídelníček – přemíra sladkostí, masa, čokolády či bílého pečiva a nedostatek tekutin a vlákniny může vést ke vzniku zácpy.

Denní režim – sezením u televize nebo počítače se dítku střeva nerozhýbou. Ke správnému fungování potřebuje dostatek fyzické aktivity.

Kakání ve stresu – pokud dítě nemá příležitost v klidu ulevit útrobám, může si vypěstovat blok a oddalovat kakání na později.

Rodinná situace – zameťte si před svým prahem, protože zácpa může mít psychický původ. Dítě tak reaguje třeba na napjatou situaci ve svém okolí, příchod do předškolního zařízení, narození sourozence.

Běh na dlouhou trať
Zácpu nelze podceňovat a návštěva lékaře je bezpochyby na místě. Ten vyloučí podrobnějším vyšetřením, že její příčinou není závažnější onemocnění, a následně doporučí nejvhodnější terapii. Jak říká Martina Haaseová, léčba zácpy u dětí je složitá a vyžaduje velkou trpělivost jak ze strany rodičů, tak i lékařů a okolí.

Úprava stravování
Dítě by mělo mít dostatečný příjem tekutin ve formě pramenité či minerální vody, bylinných čajů nebo přírodních ovocných šťáv. Je třeba se vyvarovat kakaa, černého čaje a limonád. V jídelníčku by měla převažovat vláknina ve formě čerstvé zeleniny, ovoce, ovesných vloček, celozrnného pečiva apod. Omezte konzumaci rýže, banánů, čokolády, bílého pečiva a sladkostí. Pediatři doporučují zařadit do stravy probiotika. Zvyšte podíl zakysaných mléčných výrobků s obsahem laktobacilů anebo přípravků, jejichž složení podporuje růst střevní mikroflóry a zajišťuje správnou činnost střev.

Podpůrné prostředky
Významnou úlohu hrají i laxativa – projímadla, která stolici změkčují a usnadňují defekaci. Nikdy byste je však neměli nasadit bez předchozí konzultace s lékařem.

• Pravidelnost
 Nejdůležitějším, ale i nejnáročnějším krokem je naučit dítě pravidelnému vyprazdňování. Nejlepší doba nastává ráno asi půl hodiny po snídani, kdy jsou střeva nejaktivnější. Odborníci doporučují, aby dítě bylo v klidu a rodiče na něj nespěchali.
• Motivace
Děti jedou na pozitivní pohon a cílovou prémii. Rovněž v případě kakání není od věci zavést formu odměn. Nemusejí to být pamlsky, někdy lépe poslouží navnadit na oblíbenou činnost. „Můžeme si pak jít zakopat s míčem – s prázdným bříškem se ti bude hrát mnohem lépe...“
• Ošetření prdelky
Tuhá stolice způsobuje drobné trhlinky kolem řitního otvoru. Ty se při vyprazdňování rozedírají. Po každé stolici zadeček osprchujte a namažte vazelínou či krémem s hojivým panthenolem.
• Chce to pohyb
Zamyslete se, zda je fyzická aktivita dítěte dostatečná. Peciválové mívají větší tendenci k zácpě.

Převzato z časopisu Betynka.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře