Podle světových statistik se alergie vyskytuje u 2 až 10 % obyvatel, v naší populaci jí trpí nejméně 3 % osob, přičemž je daleko více postižena mladá generace a obyvatelé velkoměst. Úspěšnost léčby závisí na včasné diagnóze a léčbě.
Pyl, dědičnost a ti druzí
Příčinou obtíží jsou pylová zrnka, která se zvláště za suchého, slunného a větrného počasí uvolňují z prašníků rostlin a roznášejí převážně větrem, v menší míře i hmyzem nebo dalšími mechanismy. Na sliznici spojivek nebo dýchacích cest pylové zrnko nabobtná a během pěti minut praskne. Na vzniku alergie se podílejí jednotlivé alergeny, kterých má každé zrno mnoho druhů. Přestože procento postižených pylovou alergií je relativně velké, většina lidí jeví přirozenou toleranci a i po masivním kontaktu s nimi neonemocní. Z toho vyplývá, že na vzniku nemoci se podílejí i další důležité faktory, jako je např. dědičnost, změny nervového systému, abnormality hormonální, cévní a kožní.
Kdy je nejhůř
V našem klimatickém pásmu nastává maximální pylení rostlin v červnu. Většina nemocných má potíže v období od poloviny května do poloviny července, i když v menším procentu případů mohou být někteří přecitlivělí na pyly rostlin kvetoucích na jaře, jiní na rostliny podzimní.
Nejčastější projevy
Nemocní udávají tlak v oblasti nosního kořene, pocit ucpání a svědění nosu, poruchu čichu. Dostavují se záchvaty kýchání. Z nosu vytéká velké množství vodnatého sekretu. Sliznice je zduřelá a zarudlá, její povrch je hladký. V čelistních dutinách může natolik zduřet, že vzniknou až polypy, prokazatelné rentgenologicky. Při uzavřeni nosních průduchů je nemocný nucen dýchat více ústy a tím přichází i ostatní sliznice do většího styku s pyly. Vzniká pocit lechtání a škrábání na patře a v krku, vzácně i polykací potíže a snížení chuti k jídlu. Bývá přítomna nedoslýchavost jako následek otoku Eustachovy trubice. Sliznice hrtanu však není postižena nikdy.
Může být hůř
Polinóza je onemocnění chronické, obtížně léčebně ovlivnitelné. Pokud se projevuje pouze jako senná rýma nebo alergický zánět spojivek s mírným průběhem, bývá často rodiči podceňována a veškerá léčba je soustředěna pouze na léčení potíží v sezóně. Takto vlastně neléčená alergie se může časem vyvinout ve velmi těžkou a mnohem obtížněji zvládnutelnou formu. Hrozí riziko vzniku pylového astmatu, které může časem přejít i v astma celoroční. Zvýšení alergizace pyly u neléčených někdy napomáhá i vzniku jiných forem alergie. To jsou důvody, proč je třeba hned, ještě při mírných projevech pylové alergie, začít s léčbou. Pokud máte tedy podezření na to, že vaše dítě uprostřed rozkvetlých stromů začíná příliš často kýchat nebo mu otékají oči, je na čase vyrazit k lékaři.