Budu ještě někdy mámou?

Průměrně každá pátá žena jednou v životě potratí... Nepěkná statistika vyvolávající nepříjemné emoce. Pro každou těhotnou ženu, která se už těšila na miminko, znamená samovolný potrat velké zklamání, bolest a pocit jakési intimní ztráty části jejího já.
Budu ještě někdy mámou?
Tělo se často zahojí rychleji, než se žena s touto trpkou zkušeností psychicky vyrovná a v převážné většině případů může po relativně krátké době znovu otěhotnět. Dá se říci, že příroda je krutá, ale spravedlivá: plod, který by neměl šanci přežít, je spontánně vypuzen.

Hranice je 28. týden
Z lékařského hlediska se spontánním (samovolným) potratem označuje ztráta plodu do 28. týdne těhotenství. K 70 procentům všech potratů dochází během prvních dvanácti týdnů, přičemž přibližně do 6. týdne těhotenství mnohé ženy nestačí zjistit, že jsou gravidní. Ztrátu plodu považují za běžnou menstruaci a mnoho potratů v tomto období vůbec není hlášeno u lékaře. Po 28. týdnu se pak hovoří o předčasném porodu. (MUDr. Kateřina Křenková, gynekoložka z Prahy, ovšem podotýká: „I plod narozený před 28. týdnem, má-li zachovalé životní projevy, je živě narozený, tzn. jedná se také o předčasný porod.“ A dodává, že „pediatři dnes běžně zachraňují novorozence s porodní vahou kolem 500 g).“

Příznaky a druhy
Potrat se projevuje špiněním nebo krvácením z pochvy, bolestmi v zádech nebo křečovitými bolestmi břicha, také zmizením těhotenských příznaků (např. zmenšením prsou). Špinění a slabé krvácení ještě nemusí nutně vést k potratu. Mnohdy postačí několik dní v klidu na lůžku, případně vhodné medikamenty předepsané lékařem. Hovoří se o hrozícím potratu a gynekolog pak označí těhotenství za rizikové. Pokud již dochází ke křečovitým bolestem (způsobeným kontrakcemi dělohy), je již potrat pravděpodobně nevyhnutelný a vypuzení plodu z dělohy s velkou pravděpodobností nepůjde zabránit. Avšak lékař a příroda mohou zařídit zázraky. MUDr. Křenková popisuje i takovouto zkušenost: „Viděla jsem stavy s profuzním krvácením a masivními křečemi, které jsem sama popsala jako potrat v běhu. Kupodivu k potratu nedošlo a narodily se zdravé děti.“ Zamlklým je označován potrat, kdy dojde k odumření plodu, který ale zůstává v děloze. Někdy může placenta dále růst a známky těhotenství ještě nějakou dobu přetrvávají. Tento stav spolehlivě určí ultrazvuk. Když žena spontánně potrácí opakovaně, mluví se o habituálním potratu. Ten bývá zapříčiněn genetickými poruchami, zvláštní imunologickou reakcí nebo se jedná o anatomické příčiny.

Ohrožení
Kdy vlastně hrozí potrat? Zejména tehdy, pokud již žena opakovaně potratila, jestliže jí je méně než 18 nebo více než 35 let, u silných kuřaček, alkoholiček, žen závislých na lécích nebo drogách. K potratu může dojít při užívání hormonů, při některých virových nebo bakteriálních onemocněních (např. toxoplazmóza nebo infekce zarděnkami), při srůstech nebo deformacích dělohy, při přítomnosti myomů v děloze, při genetických poruchách, při nedostatku vitaminů a těhotenských hormonů, při inkompatibilitě Rh faktoru. Dále nevyvíjí-li se placenta normálně, aby byla schopna vyživovat plod, nebo při insuficienci děložního hrdla (děložní hrdlo je příliš slabé na to, aby udrželo plod).

Co bude dál
Po kyretáží se žena vrací do péče svého gynekologa a s ním konzultuje další možnosti otěhotnění. Většině žen se to několik měsíců po potratu za pravidelného dohledu dobrého gynekologa podaří.

Psychika
Žena často cítí úzkost a vinu, problémy se mohou objevit i v partnerském vztahu. Žena by měla mít důvěru ve svého gynekologa a svěřit se mu. Ten by měl poznat, je-li zapotřebí odborná pomoc.

Příběh Alice (27 let), 7. týden těhotenství

Večer jí začaly silné bolesti zad a podbřišku, přes noc krvácela. Ráno jako mávnutím proutku bolesti přestaly, celkově se ale cítila slabá a vyčerpaná. Její gynekoložka při vyšetření konstatovala potrat a okamžitě ji odeslala do nemocnice k chirurgickému zákroku (vyčištění dělohy). Zážitky paní Alice z pobytu v nejmenované pražské nemocnici, ve které kyretáž absolvovala, byly strašné. Popisuje: „Musela jsem čekat dvě hodiny v čekárně na chodbě, než mě přijal ambulantní lékař, a to i přesto, že jsem zdravotní sestru poprosila o přednostní přijetí. Bylo mi špatně, měla jsem zvýšenou teplotu a nemohla jsem se kvůli plánovanému výkonu ani napít. Vyšetřující gynekolog se choval velice hrubě a netaktně, dokonce mně ani neodpověděl na pozdrav a neobtěžoval se s tím, aby mi sám cokoli k vyšetření a samotné operaci řekl. Když jsem při podpisu prohlášení, že jsem byla obeznámena s výkonem, namítla, že mě ještě neobeznámil, naštvaně odsekl, že se jedná o kyretáž, která trvá zhruba deset až patnáct minut. Byla jsem psychicky naprosto zničená a rozbrečela jsem se. Na to zareagoval poznámkou, že tady nejsem sama a v podstatě mě vyhodil. Zcela vysílená jsem se nezmohla na nic, natož abych protestovala, že mi při vyšetření mezi nohy zíraly tři sestry-studentky, aniž by se mě kdokoli zeptal na svolení.
 
Další šok jsem zažila při příchodu na pokoj, resp. otřesný hangár s deseti lůžky. Sestřičky naštěstí byly moc příjemné, po únavném dopoledni balzám na nervy. O nějakém soukromí a o samozřejmosti informovat o tom, jaký lék či jaká injekce jsou vám podávány, jsem si mohla nechat jenom zdát.
Po dlouhém pátrání jsem se dozvěděla, že výkon proběhl v pořádku, že se mám nyní chovat jako v šestinedělí, to znamená nezvedat těžké předměty, sexuálně abstinovat apod. a že se můžu po třech měsících znovu pokusit otěhotnět. Dlouho po této nepříjemné události jsem přemýšlela, zdali nemám na příslušnou kliniku napsat nějaký dopis či stížnost. Nakonec můj hněv a rozčarování vyprchaly a já jsem teď, půl roku po potratu, znovu těhotná.

Odpovídá MUDr. Kateřina KŘENKOVÁ z Prahy

Z jakých příčin dochází ke spontánnímu potratu?
Příčin spontánních potratů je několik a v některých případech se na příčinu ani nepřijde. Mohou to být chyby v genetické výbavě embrya, poškození plodu a plodového vejce vlivy chemickými, fyzikálními, virovými i bakteriálními infekcemi, nevhodnými léky. Dále to mohou být vrozené nebo získané deformity dělohy a úrazy. Matčin imunitní systém také může na plod reagovat jako na cizorodý materiál.

V jaké fázi je plod potratem nejvíce ohrožen?
V samém počátku těhotenství (tam se někdy ani nepřijde na to, že potrat proběhl, a vše se odvíjí pod obrazem silnějších opožděných měsíčků), poté v druhém měsíci, obecněji v prvním trimestru.

Jaké změny konkrétně se při potratu v těle ženy odehrají?
Buď dojde k odumření zárodku již v děloze a následně je vypuzen, ale může být vypuzeno i plodové vejce vitální. Potrat je většinou provázen krvácením a bolestmi různé intenzity. Může být kompletní nebo částečný. Při kompletním potratu je vypuzeno celé plodové vejce, při částečném potratu část plodových obalů zůstává v děloze a jsou zdrojem dalšího krvácení eventuálně i zánětu.

Jaký lékařský zákrok pak žena musí absolvovat?
Musí především podstoupit vyšetření, které potvrdí, že se o potrat (a jaký) jedná. Především je to ultrazvukové vyšetření a zjištění hladiny těhotenského hormonu. V případě silného krvácení a vždy u neúplném potratu je nutno děložní dutinu vyčistit kyretáží, v případě hrozící nebo již probíhající infekce pod clonou antibiotik.

Po jaké době může žena znovu otěhotnět?
Na to se názory dnes trochu různí. Já sama se přikláním k intervalu půl roku, ale někteří kolegové povolují těhotenství již za 3 měsíce.

Je další těhotenství po potratu vždy rizikové?
Ano, těhotenství po potratu bývá označováno za rizikové, ale spíše z forenzních důvodů. Při odhadu toho, o jak velké riziko se jedná, záleží na příčině potratu.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Betynka na Facebooku


Nejčtenější články