Brýle? Čím dřív, tím líp!

Když děťátko poprvé vykoukne na svět, rozezná jen světlo a tmu. Jak bude vidět v dospělosti, rozhodne prvních šest let života.
Brýle? Čím dřív, tím líp!
Zraková dráha se vyvíjí přibližně do šesti až sedmi let věku dítěte. Během této doby je třeba postupující dozrávání pečlivě sledovat a objeví-li se nějaký problém, je vhodné jej co nejdříve odstranit. Zjevné tedy viditelné vady oka obvykle odhalí lékaři již v porodnici a posílají rodiče s děťátkem na specializovaná pracoviště. Je-li oko anatomicky v pořádku, sleduje se zejména jeho funkční vývoj. Některé odchylky od správného dozrávání můžeme vypozorovat i my rodiče.

Jak mimi vidí
Jsme pyšní, když náš modrooký uzlíček upře zrak právě k nám a prohlíží si svou rodinku, ale ve skutečnosti je to trošku jinak. „Sítnice oka se vyvíjí postupně a centrum nejostřejšího vidění, tzv. žlutá skvrna, začíná svůj vývoj až po narození. Proto novorozenec rozezná jen světlo a tmu,“ vysvětluje oční lékařka MUDr. Drahomíra Uchálová-Varcholová, „Zhruba do dvou měsíců věku se miminko dívá monokulárně, to znamená: vždy jen jedním nebo druhým okem, protože oči spolu ještě neumí spolupracovat. Od čtvrtého měsíce pak zaostří dobře na blízké předměty a přibližně v půl roce života začíná být schopné vidět a vnímat binokulárně čili oběma očima jeden předmět. Tento souhyb očí se pak postupně zlepšuje asi do jednoho roku, což není náhodné, protože tehdy dítě potřebuje dobře vidět, jelikož začíná samostatně chodit.“

Vyšetření
Když se pediatrovi při běžném vyšetření během prvních tří let dítěte zdá s jeho očima něco v nepořádku, nebo se nějaká oční vada vyskytuje v rodině, na což bychom měli lékaře upozornit už při první návštěvě, pošle dítě k očnímu lékaři. Ten, je-li to třeba, doporučí vyšetření ve speciálním zařízení pro takto malé děti. „Tato odborná pracoviště využívají metody a přístroje, kterými lze vyšetřit děti, jež ještě nedokáží vědomě spolupracovat při vyšetření,“ říká lékařka. „Ve třech letech dítěte, kdy se také zrak sleduje v rámci preventivní kontroly u pediatra, je možné za pomoci rodiče dítě vyšetřit i v běžné oční ambulanci. Je to jednoduché vyšetření, při němž si rodič posadí dítě na klín a svojí velkou dlaní mu zakryje jedno oko a druhým okem děcko poznává na vzdálenost zhruba pěti metrů jednoduché obrázky. Pak se oči vystřídají. Tak se zjis-tí, zda dítě není dalekozraké (více než je přípustné v tomto věkovém období), krátkozraké nebo zda není na některé oko tupozraké. U spolupracujících dětí lze už v tomto věku provést komplexní oční vyšetření.“

Šilhá!
Na některé vady můžeme přijít sami. Nejčastěji si všimneme, když dítě šilhá, tedy když se mu oči ve vzájemném souhybu nestáčejí stejnoměrně. Do jednoho roku věku, kdy se souhra obou očí zdokonaluje, se ještě nemusíme znepokojovat. Pokud však tento jev přetrvává, měli bychom zajít za lékařem. Nejde totiž jen o „vadu na kráse“. Šilhání může mít řadu příčin, může upozornit na jiné zdravotní problémy, a pokud je nebudeme léčit, může dojít i k trvalému poškození zraku – k tupozrakosti. Šilhání se léčí různými způsoby podle příčiny, někdy stačí korekce brýlemi, jindy je potřeba okluze anebo je nutné vadu odstranit chirurgicky.
 
Jestliže oči nevidí stejně, nevytvářejí jednotný obraz jdoucí do mozku. Ten pak nedokáže takovou „zmatenou“ informaci zpracovat a automaticky potlačí zrakovou funkci jednoho oka. Když oko nepracuje, nevyvíjí se, a tak se vůči druhému oku jeho vidění zhoršuje.

Rodiče to poznají
„Vidí-li dítě na jedno oko hůř, mohou to pečliví rodiče sami rozpoznat. Dítě má totiž snahu dívat se na vše kolem sebe tím lepším okem a podle toho také stáčí a mírně naklání hlavu. Nejde o náhodný nebo dočasný pohyb, třeba když má dítě rýmu a oko mu slzí, ale o způsob, jak se dívá na blízké i vzdálené předměty. Když má lepší pravé oko, pak natáčí hlavu doleva a naopak,“ upozorňuje lékařka a doplňuje: „Tak se dívá vždy, když vidí na jedno oko hůř a nemusí přitom ani šilhat. Tehdy jde o tupozrakost. Důvodem může být například rozdíl dvou a více dioptrií mezi oběma očima. Odstranit nebo podstatně zlepšit se dá tupozrakost jen v dětství, než jde dítě do školy. S léčbou je tedy nutné začít co nejdřív. Znamená to nosit brýle, a když je třeba i okluzi, tedy zakrytí lepšího oka, aby se to slabší oko více namáhalo, a tím vycvičilo a dohnalo rozdíl.“

První brýle
Bude je nosit? To záleží jen na nás rodičích. „Když se zjistí, že dítě potřebuje dioptrické brýle, je nutná důsledná spolupráce rodičů. Čím dřív je začne nosit, tím větší je šance, že vývoj jeho zraku se správně usměrní a vidění se podstatně zlepší. Nejnižší věkovou hranicí pro nasazení brýlí bývá právě jeden rok, kdy dítě potřebuje pro zdokonalení chůze dobře vidět a dobré vidění je motivací pro další správný psychomotorický vývoj.“

Důslednost se vyplatí
Nějaký čas trvá, než si děti na brýle zvyknou, s tím musí rodiče počítat a budou-li důslední, moc svému děcku pomohou. Problémem bývá zpočátku i používání okluze. Než se dítě smíří s tím, že musí mít jedno oko zakryté, snaží se překážku si sundat a rodič na ně musí dohlédnout. Okluze je nutná na určitý počet hodin denně, které určí lékař, a bez jejího důsledného nasazování nelze očekávat dobré výsledky. Kontaktní čočky se doporučují ve speciálních případech, obvykle tehdy, když je špatný zrak součástí nějakého většího psychického či motorického postižení.

Modrá očka
Většina novorozenců má modrá očka. Některým dětem zůstanou, jiným se během několika měsíců zbarví do konečné podoby. Je to způsobeno tím, že pigment melanin, který barvu duhovky ovlivňuje, se během prvních týdnů života přesouvá k povrchu oka. Významnou roli hraje i jeho množství - v modrých a zelených očích je ho podstatně méně než ve hnědých.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře