Blogerka Sabina: Žárlivý řezník aneb Svěží svět mé sestry

Moje svobodná a zatím bezdětná sestra má v práci oblíbeného kolegu, s nímž tráví během pracovní doby plno času. A chodívají společně na obědy. Někdy i z práce a do práce, třeba do nedaleké vinárny na skleničku...
Blogerka Sabina: Žárlivý řezník aneb Svěží svět mé sestry

Jenže jen přes ulici, proti úřadu, kde oba pracují, je řeznictví. A tam si sestra sem tam zajde pro něco dobrého, nakupuje tam i cestou z práce. Řezník, kterému ten krámek patří, měl tak dost času se do ní zakoukat.

Je to prý chlap, který se za své pobláznění nikterak nestydí, což sestře imponuje, (mně taky!), dokonce si zjistil její jméno, a tak ji vždy vítá i s oslovením a během jejího nákupu jí nabízí úplně to nejlepší, co vůbec má. I své srdce.

Jenže moje sestra a řezník, to nejde dohromady. A tak si drží svého amanta pěkně od těla, a využívá jeho platonické lásky jen ve vší počestnosti.

Vyprávěla mi, že nedávno se stala taková věc. Zašel do toho řeznictví totiž ten její kamarád z práce, a ten řezník byl k němu velmi odměřený.

Prý mu řekl: Vás nemám rád, pane.

Nic netušící David se prý podivil: To jako proč?

Protože trávíte nějak moc času s mou Zuzankou!

S vaší Zuzankou?!

Ano, s mojí Zuzankou, kterou si tímhle oknem hlídám na každém kroku...

Ten kolega se rozohnil - až se zdá, že si na Zuzanku taky sám myslí, vřítil se hned k ní do kanceláře a pravil:

Nechceš mi něco vysvětlit?

Nevím co...

Řezník od naproti mi právě udělal žárlivou scénu!

Sestra se zasmála a já taky, když mi o tom vyprávěla.

Byla taková povznesená. Chlapi se o ni div nervou. Na to si taky dobře pamatuju. Kde jsou ale ty časy...

A tak jsem hned ten večer, když ode mě odešla, vytáhla své staré deníky, abych si tam přečetla, jak i já byla žádaná a ledabyle mávala rukou nad všemi těmi nápadníky, kteří nepřicházeli do úvahy, byť mě jejich přízeň nadmíru těšila.

Začetla jsem se a znova se do těch dob vžila. Málem bych podlehla pocitu, že se přece nic nezměnilo, že jsou pořád tady, kolem mě, že si mě hlídají na každém kroku, že mě sledují dalekohledem ze svých oken a zatraceně žárlí na mého muže, když...
Když jde s košem, třeba.

Zavřela jsem to a šla spát.
Těším se, až zas přijede Zuzanka a bude mi vyprávět...

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Betynka na Facebooku


Nejčtenější články