Jmenuji se Monika Slavíková a jsem mladá maminka z Vysočiny. Pokud jde o můj původ, tak pocházím z Prahy, ale jako malá jsem se po rozvodu mých rodičů s mojí mamkou a sestrou přestěhovala právě na Vysočinu. Tam jsme prožily krásné, ale někdy také velmi náročné dětství, právě kvůli rozvodu rodičů.
Mám jednoho syna, který se jmenuje Štěpán. Přišel na svět za velmi veselých okolností a za přítomnosti mé sestřenice Jany Procházkové, myslím, že na tohle téma se ještě dostane později.
Mám střední ekonomickou školu, kterou jsem si dodělávala už jako maminka. Někdy to bylo velmi náročné, ale nakonec se mi to podařilo zvládnout. Pracovala jsem vždy převážně jako kuchařka a sním o vlastním pořadu o vaření nebo o tom, že napíšu kuchařku. Možná z toho důvodu, jsem také začala psát. Zkoušela jsem nějakou dobu také pracovat v pojišťovně, ale nakonec mě vítr zavál jiným směrem. Přišla jsem na to, že bych ráda zkusila něco jiného a začala jsem po mateřské pracovat v nemocnici dlouhodobě nemocných jako ošetřovatelka. Doufám ale, že se mi podaří se k práci kuchařky opět vrátit. Také spolupracuji s neziskovou organizací jako dobrovolník pro Fokus Vysočina v Domově důchodců, ale o tom někdy později.
Miluji zvířata, jezdila jsem na koních, mám doma celkem velkého psa malamutku "Endží", s tím souvisejí samozřejmě pravidelné procházky. Do mých sportovních aktivit patří také kolo, taj-chi, joga a momentálně i saunování. :-)
Se Štěpánkem trávíme čas asi hodně podobně jako většina maminek, hrajeme si, malujeme, chodíme na procházky... Myslím, že je na svůj věk velmi vnímavý a stává se z něj malý diplomat. :-)
Před třemi lety jsme se s přítelem přestěhovali do malé vesničky kousek od Světlé nad Sázavou. Bydleli jsme ve srubu, který jsme si nechali postavit a snažili jsme se tak tvořit rodinu. Bohužel nyní po Novém roce jsem se přestěhovala se Štěpánkem zpět ke své mamce. Třeba je to jen způsob, jak k sobě s Petrem - "mým přítelem" najít zase cestu, ale to se uvidí. Je to pro mě příležitost, jak znovu objevit samu sebe, tak držte palce, ať se mi to podaří. :-)
Tak, to by pro začátek, myslím, stačilo. Budu jen ráda, když se vám mé příspěvky budou líbit.
Monika