Blogerka Andrea: Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody

Je tolik věcí, které máme tak zažité, že nad nimi už ani nepřemýšlíme. Jsou součástí naší doby, našeho životního stylu, vyspělosti civilizace. Většinou vůbec nepochybujeme o jejich užitečnosti. Kdyby se přeci jen našel někdo, kdo by chtěl pochybovat – přesvědčí ho média, že se mýlí.
Blogerka Andrea: Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody

Ať už se to týká čehokoli; najde-li se přeci jen nějaký ten pochybovač, najde-li přeci jen nějaké své stoupence, je rychle a kontrolovaně reklamou vystrnaděn z většinového pole na okraj. Zbytek lidstva je pak utvrzen v tom, že není dobré respektovat názory tak jiné, tak odlišné, tak divné!

O to víc jsme pak překvapeni, když na povrch vyjde názor odborníka, do té doby uznávaného, že přeci jen v nějaké věci není pravda to, co jsme dosud hlásali. Odborník je potom buď zatracen nebo začne celá společnost pochybovat. Např. nedávno zveřejněné přiznání, že hormonální antikoncepce způsobuje mrtvici. O něco později je zveřejněno přiznání, že hormonální antikoncepce známé značky může způsobit mimo jiné smrt. Naši lékaři však radí – ženy, zachovejte klid, polykejte dál, Francouzi jen „plaší“, nic není dokázáno vědecky...

Je však třeba zmínit, že pohodlné řešení je lidstvu tak příjemné, že riskuje i zdraví. Přes všechna přiznání a varování – je spousta žen, které dál polykají pilulky jednu za druhou, denně; kolik jich je za rok, kolik jich je za deset let? Sotva se dopolykají, abychom neotěhotněly, polykáme další na zmírnění příznaků klimaktéria... Je to totiž TAK pohodlné! Jako pilulky na hubnutí – přeci se nebudu potit v posilovně nebo běhat po lese, když to jde snadněji a bez špíny! Vážně si někdo myslí, že se to nikde neprojeví? Že můžeme tělo ládovat pilulkami a ono bude fungovat jakoby nic?

A takových nástrah je všude kolem nepočítaně, není divu, že už je ani nevnímáme. Padají vám vlasy? Lámou se vám nehty? Dejte si pilulku, za pár dní bude líp. A co klouby – vezměte pilulku, určitě to bude lepší...

Nebyla jsem jiná. I já brala hormonální antikoncepci. Dokonce přímo onu značku – na doporučení lékaře – mám totiž těžké akné. Mmch, nepomohla mi. Co se týče očkování – bila jsem se za a pro, to když jsem měla jen jedno dítě, které bylo zdravé. Lékařskou péči jsem měla na piedestalu jako něco nepřekonatelného. Slepě jsem věřila pilulkám, mastičkám, hadičkám. Dnes je to jiné. Čím to?

Znáte ten názor, že postižené dítě mají lidé za trest, že pykají z minulých životů za těžké hříchy? Případně názor, že ho mají jako vykoupení za ty, kteří by to nezvládli? Nesmysl. Taky se říká, že postižené dítě má ten, kdo je vyšší mocí vybrán, že je to silný jedinec, který to zvládne. Taky nesmysl. Naopak někdo hlásá, že postižené dítě má jako dar. Já mám postižené dítě a tvrdím jedno – je pravda, že mám díky takovému dítěti rozšířené obzory. Kdyby Tonička byla zdravé dítě, nikdy bych se nedozvěděla tolik, co vím teď.

Jen díky Toničce vím, že pilulky jsou svinstvo a to stejně ty, které tlumí bolest jako ty, které brání početí. Že lékaři nemají vždy pravdu, vážně! Že není nutné, aby ve vánočce z obchodu byly barvící, chuťové a konzervační látky. Že očkování ne vždy chrání... A spoustu dalších věcí.

Dnes vím, jak by měl život fungovat, že základní ženské věci v životě bych se neměla učit z knih, ale od žen. Že prevence – úprava životního stylu - je mnohem důležitější než následné léčení, kdy už je pozdě. Sama jsem se přesvědčila, že odborníci leckdy jen papouškují definice a nesnaží se sami hledat a naslouchat pacientovi. A jak mi to takové jedno postižené dítě mohlo poskytnout? Jednoduše. Nejde s ním totiž žít „normálně“, „většinově“. Člověku nezbývá, než hledat alternativy i k takovým běžným věcem jako je komunikace, koupání, přemisťování, speciální i školské zařízení, když nemůže brát nějaké léky a při tom se potřebuje něčeho zbavit... To se teprve dozví člověk věcí! A samozřejmě sdílení informací od podobně postižených rodin. Namátkou – autismus není vrozený, ale jedná se o metabolickou, upravitelnou poruchu; s velkým podezřením na příčiny právě v očkování. Malé procento dětí zůstane po očkování trvale upoutáno na lůžko – tzv. ležák. Veškeré chemické látky obsažené v běžně kupovaných potravinách (které bychom si rozhodně dokázali vyrobit sami doma) se ukládají v těle a za pár let, jak u koho, vyvolají vleklé zdravotní komplikace, které lékař falešně vyhodnotí a léčí člověka opět nežádoucím způsobem...

Pokud žijeme stylem – po nás potopa – pak zdar a sílu do marodění. Pokud chceme něco změnit – hledejme. Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře