Bez plen… hurá na nočník

Máte doma malého neposedu a možná si říkáte, že je načase pomalu ho zbavit plen. Tak se jde na to. A nebojte, zvládnul to úplně každý, hlavně trpělivost a do ničeho nenutit!
Bez plen… hurá na nočník
Rychle, neznamená správně
Možná na vás „útočí“ maminky a babičky, že by už Jenda ale opravdu v roce měl umět čurat sám. Dost možná i ve vašem okolí bude nějaká ta maminka „supermanka“, jejíž děti jsou bez plen už od deseti měsíců. Naše rada zní, hlavně je neposlouchejte. Každé dítě má svůj čas a navíc i tady platí, ne vždy dřív znamená dobře. Ty tam jsou doby, kdy se miminko začínalo učit na nočník hned po půl roce věku. Ať už to bylo z důvodu, že maminky nebavilo prát plíny, z nutnosti nástupu do jeslí nebo prostě jen proto, že to doba tenkrát žádala, bylo to řešení nesprávné a velmi předčasné. Dnes se sice již obecně ví, že doba, kdy je dítě zralé na nočník přichází někdy mezi osmnáctým a třicátým měsícem. V té době začnou děti vědomě ovládat svěrače a kontrolovat vyprazdňování.
 
Některé děti to zvládnou dříve (třeba už kolem 15ti měsíců) a jiné později. Neplatí vždy ani to, že kluci jsou pomalejší než holky. Když vystihnete ten správný okamžik, pak je dítě bez pleny doma během několika dní a během dalších dní či několika málo týdnů i na ven. S plenami na noc musíte počítat většinou do 3 let a někdy i déle. Opět musí dítě dospět do stadia, kdy je schopno se probudit, aby vykonalo potřebu na nočník a ne do postele. Samozřejmě, tato doba může přijít už před dovršením tří let.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Jak na to?
Vhodné je začít posazovat po probuzení, při každém přebalování, před koupáním, před uložením do postele, po jídle. Zkuste to hlavně pravidelně. A nenechávejte svého miláčka na nočníku zbytečně dlouho. Musí pochopit, že nočník je na čurání, a ne na hraní. Jakmile se šikula vyčurá nebo dokonce vykaká, vždy ho pochvalte, ale střídmě. Nedělejte z toho show. Dítě časem pochopí, samo si řekne a plína zůstane suchá. Pokud si během pár dní nezačne samo říkat a nevydrží bez počurání, odložte nočník a zkuste to opět třeba za měsíc.
 
Jaký nočník je ten pravý?
Na výběr máme z mnoha druhů a barev. Od úplně obyčejných až po důmyslné modely, které po vyčurání zahrají písničku nebo mají tvar autíčka či nějakého zvířátka. Důležité jsou ale hlavně praktické vlastnosti. Nočníček by měl být dostatečně veliký, aby dítě netlačil a neodradil od dalšího snažení. Pro chlapečka by měl mít zvýšený přední okraj, aby nedocházelo k nehodám. Pokud vyberete nočníček s hodně vysokým okrajem nebo například s řidítky, může se stát, že budete muset dítěti při každém posazení sundat kalhotky, protože jinak se neposadí.
 
Rada závěrem: Buďte v klidu a hlavně dítě netrestejte, když se stane nehoda. Mělo by to nedozírné následky na jeho psychiku a ještě horší dopad na počurávání. Nezapomeňte, že učení na nočník vlastně není učením v pravém smyslu slova, protože správnému vyměšování se naučí každé dítě, jakmile dospěje do určitého stadia….

Text: Eliška Zikmundová
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře