Batole - už je to osobnost!

Máme osmnáctiměsíční dvojčátka – chlapce a děvče, která jsem rodila císařem. Perou se o hračky, neumí se dělit, vše musí být dvakrát.
Batole - už je to osobnost!
Jak jim vysvětlit, že se mají dělit? Také se navzájem koušou. Co s tím? Všem maminkám dvojčátek přeji mnoho trpělivosti a pevné nervy!
Denisa Chládková, Slaný
 
Odborník: Milá Deniso, chápu, že neustálé řešení konfliktů mezi tvými dvojčátky je vyčerpávající. Možná k vyřešení situace může přispět její lepší pochopení. Z praxe i výzkumů vyplývá, že největší žárlivost a soupeřivost vzniká mezi dětmi, které jsou si věkově blízko, protože se nejsnadněji srovnávají a jsou nuceny mnoho sdílet. Zvlášť pro dvojvaječná dvojčata je důležité, aby každé z nich mělo jen něco svého, co ho bude charakterizovat a odlišovat. I když jsou jejich osobnosti na začátku svého vývoje, dovolila bych jim hračky nebo prostor, o které se dělit nemusí, pokud nebudou chtít. Ukazuje se je, že čím méně tlaku vyvíjíme na nutnost sdílení a vzájemné náklonnosti dětí, tím lépe nakonec sourozenecký vztah funguje.
 
Klepněte pro větší obrázek
Dvojčata Chládkových pózují fotografovi
 
„Proč se vzteká se a dělá scény?"
Chtěla bych se zeptat, co mám dělat, když můj dvouapůlletý syn Dominik se vzteká, když mu řeknu, ať si uklidí hračky. Když má jít spát, dělá hrozné scény. Co mám dělat?
 Jana Hadravová, Praha
 
Odborník: Milá Jano, Tvůj syn právě prochází tzv. obdobím vzdoru, které nastupuje zpravidla mezi druhým a třetím rokem a přináší mnoho výchovně nelehkých momentů. Je dobré mít na paměti, že dítě se nevzteká proto, aby nás rozčílilo, ale proto, že ještě neumí zvládnout situaci zralejším způsobem. Někdy se dá výbuchům dítěte předejít, pokud ho například včas upozorníme, že bude za chvíli muset ukončit hru a začít uklízet. Malé dítě se totiž hůř přizpůsobuje, když musí náhle přerušit činnost, do které bylo zabrané. Pak mu nabídneme pomoc a s uklízením začneme společně. Pokud už malý vztekloun spustil, bývá nejúčinnější se hned na chvíli vzdálit. Když se výbuch vzteku nesetká s žádnou odezvou, nemá pro dítě smysl v něm pokračovat.
 
Klepněte pro větší obrázekMgr. Barbora Downes, dětská psycholožka
 
 
 
 
 
 
 
Mámy radí:
 
Prožíváme teď období vzdoru a vztekání a věru to není lehké pro nikoho z nás. Malá dokáže být moc hodná, chytrá a vnímavá holčička, ale pokud si postaví hlavu, tak s ní nic nehne a vzteká se, dokud nepovolím, pozná, že vztekáním nic nezíská. A musím říct, že i já mám nervy na pochodu. Bohužel na vztek v našem případě nepomáhá ani domluva, ani přes zadek, no a zakřičet, to je to nejhorší. Takže moje jediná rada je: nech dítě vyvztekat. Držím všem maminkám a tatínkům, kteří prochází stejným obdobím jako my, palečky!
Hana Burmannová, Příbram
 
Klepněte pro větší obrázek
Klárka Burmannová

Náš dvouletý Péťa teď aktivně všechno prozkoumává. Asi to znáte: rozsvěcování a zhasínání, zapínání DVD nebo rádia atd. Když mu to nedovolím, vyvádí. Nezbývá, než to vydržet. Když už nebudeš mít nervy na to, aby si tvoje batole hrálo s mobilem, dej mu na hraní nějaký starý telefon, který už nepoužíváš. Nám se to osvědčilo.
Mirka Vodňanská, Olomouc

Milé mamky, děti obvykle zlobí, když se nudí. Snaž se batolátko něčím zabavit, věnuj se mu, uvidíš, že bude „milionové“!
Jana Zlatničková, Slatiňany

Když dítě začne chodit a mluvit (tzn. stane se z něj batole), začíná pro rodiče to nejnáročnější (ale i nejkrásnější) období! Snad nikdy už nebude máma potřebovat tolik trpělivosti jako právě nyní. (I když co já vím, co budeme řešit v pubertě…) Mám drobnou radu pro mamky: když dítě začne ječet, mrskat kolem sebe hračky, vydržte a nerozčilujte se. Když nepomůže klidná domluva, začni si dělat svoji práci a řvouna si nevšímej. Brzy ho to přestane bavit. Navíc vás můžu uklidnit, že těch velkých hysterických záchvatů zas tolik nebude. U obou našich dětí jich nebylo víc než deset. A ty drobné „nepříjemnosti“ vám bohatě vynahradí jejich roztomilost!
Nina Poledňáková, Praha
 
Jestlipak víš, že...
 
- když se dítě vzteká (batole, které sebou praští o zem, kope nohama a buší rukama o zem, není žádnou výjimkou), nereaguj. Klidně na chvilku odejdi do jiné místnosti. Když jeho vztek nebude mít odezvu, přestane.
 
- můžeš vyzkoušet i druhou variantu: předveď ho. Lehni si na zem a spusť! Nejlepší je nakonec celou situaci převést v legraci.
 
- když dítě pláče (tobě se zdá, že úplně zbytečně), může být třeba jen unavené. Nebo jsi ho vyrušila při zajímavé činnosti a nese s nelibostí odpoutání od hry. Může se také právě cítit opuštěné a potřebuje tvoji pozornost. Pochovej ho a zeptej se, s čím potřebuje pomoci.
 
- dítě má na občasný rozmar právo. To, že mu dáš najevo svoji lásku, ještě není rozmazlování! Snaž se respektovat, že i „děti mají někdy své dny“. :-)
 
Mámy radí 10/2008
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře