Barbora Šťastná Petrová: Na mateřství se nelze připravit

Právě teď herečka Barbora Šťasná Petrová naplňuje význam svého prvního příjmení, když říká, že prožívá šťastné období. Může za to téměř tříletý syn Ondra a spokojené manželství. To, že kariéra byla chvíli na druhé koleji, bere s nadhledem.
Barbora Šťastná Petrová: Na mateřství se nelze připravit

Ondrášek se vám narodil v pětadvaceti letech, což je na současné poměry hodně brzy. Plánovala jste to?

Abych pravdu řekla, tak úplně jsem to neplánovala, ale dítě jsem si přála, to ano. Když ta situace nastala, ani na chvíli jsem neuvažovala o tom, že bych ho nechtěla.

Sehrál v tom roli i fakt, že váš partner (herec Jan Šťastný) je o dvacet let starší?

Asi to trochu roli hrálo, ale ne zásadní. Opravdu jsme si dítě oba přáli a nezáleželo na tom kdy.

 

Na mateřství se nedá připravit. Mě zaskočilo vědomí, že už navždy budu mít o dítě strach. Cítila jsem obrovskou zodpovědnost a najednou mi došlo, že už to bude napořád.

 


Neměla jste pocit, že tak časným těhotenstvím o něco v životě přicházíte?

Zpočátku jsem s pocitem, že o něco přicházím, opravdu trochu bojovala. Říkala jsem si, že jsem se mohla ještě chvíli rozvíjet sama. S odstupem času vím, že mě to osobnostně posunulo dál. Zpřeházely se mi priority, získala jsem pevný životní základ a uvolnila se, protože do té doby jsem byla workholik. Celkově se teď cítím šťastnější a vyrovnanější.

Kvůli rodině jste ale přerušila slibně rozjetou hereckou kariéru. Ani to vás nemrzí?

Já myslím, že mě to zase tak moc v kariéře nezbrzdilo. Před porodem jsem byla ještě hodně mladá na charakterní postavy, které bych chtěla hrát, a proto si myslím a doufám, že moje vytoužené role na mě teprve čekají.

Myslíte, že vám teď budou režiséři nabízet role maminek?

To nevím, ale pokud bude mít ta postava zajímavý příběh, budu za ni ráda. Ať už to bude maminka, nebo ne. Myslím si, že mateřství je jen jedna z ingrediencí ženského života a charakterizovat roli postavy pouze jako „maminka“ je příliš málo. U nás je to ale také hodně o typu. Jakmile se dostanete do nějaké škatulky, je těžké se z ní vymanit. Dříve to tak nebylo. Nezáleželo až tolik na vzhledu, který by vás zařadil do určitého typu rolí. Herci hráli různé charaktery a dostávali i protiúkoly. Dnes je to složitější. Nechám se překvapit, co mi budoucnost přinese.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
 

Jak se žije ve dvoukariérovém hereckém manželství?

Vzájemně se podporujeme a role si přejeme, to by jinak ani nešlo. Na úplném začátku, když byl Ondra malinké miminko a já byla většinu času sama doma, mi ale bylo trochu líto, když jsem viděla, jak jde manžel z role do role a já jsem uvězněná v kolotoči přebalování, koupání a uspávání. Přála jsem mu to, ale měla jsem pocit, že mi pracovní život utíká mezi prsty. Na druhou stranu jsem samozřejmě byla ráda, že Ondráška mám, a byl to on, kdo mě vždycky dokázal rozveselit.

Pociťujete v přístupu k výchově syna dvacetiletý věkový rozdíl mezi vámi a manželem?

Honza je svým založením pořád velmi mladý. Myslím, že rozdíly, které mezi námi jsou, proto nelze přičítat věku.

 

V synovi mám nejlepšího parťáka, kterého budu vždy bezpodmínečně milovat. Otevřel mi nový pohled na svět a zpřeházel priority.

 


Máte v péči o syna rozdělené role?

Čím je Ondra starší, tím víc se Honza do péče o něj zapojuje. Myslím, že chlapi první rok dítěte tak nějak nestíhají, nejsou na něj tolik napojeni jako máma. Čím je ale dítě starší, tím je to lepší. Dneska mám pocit, že jsou z nich spojenci, kopou si, hrají si spolu, vzájemně se našli a mají pevný vztah. Já s ním zase maluju, modeluju, tancuju, zpíváme si.

Nabízí se otázka, jestli ho povedete k herectví?

Když bude sám chtít hrát, bránit mu nebudu, ale abych ho tlačila do konkurzů, to určitě ne. Zatím ani sama nedokážu objektivně posoudit, jestli má talent. Baví ho písničky, básničky, ale jestli to jsou herecké geny, to nevím. Nerada bych ho nějak přeceňovala. Jsem jako matka nekritická, takže by ho museli hodnotit jiní. Šikovný asi je a neříkám, že ho někdy nevezmu s sebou, když budu něco hrát nebo režírovat a bude se tam hodit, ale jen když bude sám chtít.

Po kom vlastně je? Co zdědil po vás a co po manželovi?

Po mně zdědil to dobré a po Honzovi to špatné. (smích) Ne, po obou má to dobré, samozřejmě. Po manželovi je silný, chlapácký a má tah na branku takovým tím přímočarým klukovským způsobem. Je po něm také sportovně založený, zatímco já jsem sportovní hlavně duchem. (smích) Miluje hmyz, auta, motorky, i v tom je po Honzovi. Je hodně zvídavý, pozitivní, do všeho jde s nadšením, nic předem nezavrhuje, všechno chce zkusit, prozkoumat. S Honzou jsme si ale jinak povahově dost podobní, takže není úplně jasné, po kom z nás dvou některé vlastnosti má. S určitostí však můžu říct, že po mně je hodně citlivý až přecitlivělý a má smysl pro detaily.

Říkáte, že jste přecitlivělá. Znamená to také, že se o Ondru až příliš bojíte?

V tomhle ohledu se snažím přecitlivělá nebýt. Ne že bych se o něj nebála, ale naučil mě, že ho nemůžu pořád zachraňovat. On se totiž chce přizabít neustále. Umím už selektovat situace, které jsou skutečně nebezpečné. Když je dítě aktivní, jako je Ondra, musíte prostě některé věci neřešit. Kdybych byla přecitlivělá a všechno prožívala, měla bych z toho infarkt.

Chápu to tak, že zbytečnosti neřešíte. Jak se stavíte třeba k výživě?

Pokud se ptáte, jestli jsem takzvaná biomatka, jak je dneska moderní, tak to nejsem. Samozřejmě že chci, aby byl zdravý, ale nic se nemá přehánět. Nemusím mít všechno v biokvalitě. Mnohem víc přemýšlím nad jeho psychikou. Snažím se, aby neměl zbytečné bloky, zajímá mě jeho celkový rozvoj a chci ho uchránit před vším, co by mu mohlo ublížit. Tady se určité přecitlivělosti neubráním.

Od koho jste čerpala rady, jak se o dítě starat?

Nejvíc od maminky, které se pořád na něco ptám. Stejně tak od sestry, která má dvě děti. A samozřejmě mi pomáhal i manžel.

Váš muž má z předchozího vztahu dva syny, nevadilo vám to? Jak spolu vycházíte?

Vycházíme spolu výborně. Ani na chvíli mě nenapadlo, že by mi to mělo vadit. Manželův syn Honza si s Ondráškem umí hezky hrát a on ho zbožňuje. Stejné je to i s druhým nevlastním synem Markem, i s ním má Ondra skvělý vztah. Jsou to prostě bráchové.

Plánujete pořídit Ondrovi v dohledné době sourozence?

Teď žádné dítě neplánujeme, což neznamená, že bychom ho někdy nechtěli. Přála bych si ještě holčičku, ale kdy, to netuším. Teď se však chceme věnovat Ondráškovi, a ne si rychle pořídit druhé dítě a dostat se znovu do toho kolotoče. Nerada bych se dotkla někoho, kdo má děti brzy po sobě, určitě to má své výhody, ale pro nás to není.

Barbora Šťastná Petrová (28)

Vystudovala Pražskou konzervatoř a už v sedmnácti letech se představila ve vinohradském divadle. Zahrála si například ve filmu Vy nám taky, šéfe! nebo v TV cyklu Aféry. Popularitu jí přinesl seriál Ordinace v růžové zahradě. Vedle herectví se věnuje i režii. V současné době ji můžete vidět v představení V Paříži bych tě nečekala, tatínku zájezdové agentury Harlekýn. V roce 2011 se vdala za herce Jana Šťastného. Mají spolu syna Ondřeje.

Foto. Ondřej Košík

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře