Nejhorší prognózy praví: Pokud se někteří lékaři a pacienti neodnaučí zbytečně předepisovat a požadovat antibiotika, hrozí celé planetě „postantibiotická éra“, kdy antibiotika přestanou
účinkovat a lidi opět vážně začnou ohrožovat onemocnění, která objev penicilinu přesunul do kategorie snadněji léčitelných.
Zejména u virových infekcí dýchacích cest, při rýmě nebo nachlazení jsou antibiotika zcela neúčinná. Stejně tak se třeba dětské záněty středního ucha vyřeší ve většině případů samy a antibiotika jsou tu zbytečná. Jejich opakované nasazení vážně narušuje rovnováhu imunitního systému. Antibiotika kromě toho, že zničí bakterie způsobující infekci, zlikvidují přirozené „obyvatele“ tlustého střeva. Zároveň urychlují pohyby střev a žaludku, díky kterým se posouvá strava vpřed, takže se správně nenatráví a nevstřebá se z ní dostatečné množství tekutiny. Po podání antibiotik může dojít také k rozvoji zánětu střevní sliznice.
Určité množství antibiotik se po spolknutí tabletky dostane trávicím traktem až do tlustého střeva, kde ničí střevní mikroflóru. Zdejší bakterie pomáhají trávit zbytky potravy a umějí vyrobit vitamin K, který je nezbytný například pro srážení krve. Poškození střevní mikroflóry se projevuje průjmem, nadýmáním, plynatostí, občas i sníženou chutí k jídlu. Tyto stavy jsou nebezpečné hlavně pro děti a seniory.
Nejlepší obranou je v tomto případě ordinování antibiotik jen v nejnutnějších případech. Preparáty s živou střevní kulturou mají svůj význam při následné regeneraci střevní sliznice. Zeptejte se na ně svého lékaře.
Při užívání antibiotik dětmi je nutno dodržet celkovou dávku. Při předčasném vysazení léčby může dojít k opětovnému rozvoji nemoci. Některé děti mohou být zvlášť citlivé na penicilin. Objevuje se u nich vyrážka, nevolnost, zvracení, průjem.