Možná máte anorexii a další poruchy příjmu potravy spojené s pubertou a adolescencí a nikdy by vás nenapadlo, že ohroženo může být i vaše šestileté dítě. Výsledky nového výzkumu však ukazují, že poruchy příjmu potravy si vybírají své oběti mezi stále mladšími dětmi.
Výzkum před několika lety odhalil, že v Británii a Irsku bylo s poruchou příjmu potravy (PPP) léčeno dvě stě šest dětí mladších dvanácti let včetně jedné šestileté holčičky. Téměř polovina z těchto dětí přitom cíleně a nadměrně cvičila, aby snížila svou váhu. O tom, že situace je vážná, navíc svědčí i skutečnost, že polovina z podchycených dětí byla doporučena k hospitalizaci v nemocnici. Z výsledků dále vyplynulo, že na sto tisíc dětí připadají téměř čtyři, které se léčí s anorexií, bulimií, nebo záchvatovitým přejídáním.
Ohroženy jsou hlavně dívky
Poruchami příjmu potravy trpí mnohem víc děvčat než chlapců, na které připadá pouze osmnáct procent případů a porucha se u nich většinou projevuje až v pozdějším věku. Nejmladším zachyceným dítětem s PPP byla šestiletá holčička, která byla kvůli vyhýbání se jídlu hospitalizovaná v nemocnici. Protože její tělesná hmotnost ještě nedosáhla hranice podváhy, nebyla u ní sice diagnostikována anorexie, ale objevoval se panický strach z váhového přírůstku a nadměrné cvičení, kterým svou váhu korigovala. Nejmladší dítě, u něhož byla diagnostikována přímo anorexie, bylo osm let staré.
Většina rodičů ale i lékařů si PPP spojuje spíše s pubertou, kdy dochází k výrazným změnám v tvaru těla a tedy i v jeho vnímání. Navíc jsou dospívající prakticky denně konfrontováni s nezdravým a nerealistickým ideálem, který reprezentují vyhublé celebrity.
U dětí je ale situace komplikovanější, jelikož i děti jsou si samozřejmě vědomy svých těl a změn, které se s nimi dějí, ale podle vědeckých studií se v těchto případech projevuje silný vliv genetiky a psychologické a sociální faktory vstupují do hry až jako druhé v pořadí. U dětí také porucha příjmu potravy postupuje jinak než u dospělých.
Odmítá i laskominy?
PPP u dětí začíná většinou tak, že dítě začíná zničehonic odmítat svá oblíbená kalorická jídla jako například sladkosti a brambůrky, ale ostatní příznaky poruchy jsou zatím nezřetelné. To je také důvod, proč většina doktorů často vůbec neuvažuje o tom, že příčinou váhového úbytku u dítěte by mohla být anorexie. Přitom však psychické změny spojené s nastupující pubertou se mohou u dítěte projevit někdy i o dva roky dříve, než se objeví změny tělesné. Právě tento věk je proto z hlediska rozvoje PPP klíčový a kritický.