„Dáváte mu chleba?,“ ptala se nás paní doktorka na pravidelné čtyřměsíční prohlídce. Chtěla jsem kojit co nejdéle, dokud syn bude mlíčko potřebovat a ani mě nenapadlo mu mléčnou výživu narušit jiným jídlem. Natož pečivem, které moc nejím ani sama.
Před pár lety lékaři doporučovali potraviny, které by mohly alergii vyvolat, zařadit až co nejpozději. Dnes naopak volí cestu blízkého setkání v tzv. imunologickém okně.
Příkrmy mezi 4. a 6. měsícem
Lékaři vysledovali, že v období mezi ukončeným čtvrtým a ukončeným šestým měsícem nastává ideální čas na setkání s tzv. potravinovými antigeny a nazvali ho okno imunologické tolerance
. „Dětský organismus se seznamuje s různými látkami, učí se je rozpoznávat a zpravidla na ně reaguje bez alergie. Pokud ale v daném období nenabídneme potravinu dětskému imunitnímu systému, může se budoucí imunologické chápání posunout k atopickým pochodům a z potraviny se stane alergen.
Nabízením potravin učíme imunitní systém toleranci na složky potravy. Jejich zavádění dříve či později již může přispět k rozvoji alergie,“ vysvětluje MUDr. Eva Dědková.
Kojení vs. příkrmy
Světová zdravotnická organizace doporučuje výlučné kojení po dobu alespoň šesti měsíců a s příkrmy až do dvou let, pediatři a zejména imunologové se přiklánějí k postupnému zavádění příkrmů již od ukončeného 4. měsíce , aby dítě mělo dostatek času ochutnat většinu běžných potravin .
To se mi zdálo moc brzo, tak jsem začala s mrkví v pátém měsíci s tím, že postupně vyzkoušíme všechno. Syn celý proces dost urychlil, protože jakmile zjistil, že co je na stole, to se jí, chtěl všechno ochutnat. A protože se věnuji psaní o jídle a do restaurací se mnou chodil odmalička, v celkem rychlém sledu poznal skoro všechno.
„Mateřské mléko posiluje imunitu dítěte, souběžné kojení s příkrmy je ideální kombinací. Stačí i jen malé množství dané potraviny, třeba jen lžička, není nutné významně omezovat kojení na úkor nemléčných příkrmů. Genetickou dispozici k atopii či alergii má 30–40 % současných dětí a toto je součástí možných preventivních opatření,“ dodává MUDr. Eva Dědková.
Jím už sám
Jak děti rostou, vnímají stále více svět kolem sebe a snaží se napodobit dospělé. Většinou kolem půl roku se začnou zajímat o jídlo, dávají si ručičky do pusy, sahají do talíře, chtějí ochutnat dospělácký oběd.
Neodrazujte je a naopak jim dejte od sebe lžičkou ochutnat, nebo jim připravte na talířek vlastní jídlo. „Až do dvou let by děti neměly jíst slané, doslazované, ostré, kořeněné a mastné pokrmy, které příliš zatěžují jejich trávení, ale i později by se jim měly spíše vyhýbat.
Ledviny batolat zvládnout zpracovat maximálně 2 g soli denně, předškoláků 3 g,“ upozorňuje MUDr. Eva Dědková.
Příkrmový kalendář
Jak začít krmit kojence, který nemá zuby a ani nesedí? Tyčový mixér a polohovací lehátko se staly mými věrnými spojenci. Někdo krmí v autosedačce, mě to přišlo s barevnou rozmixovanou kaší příliš velký risk. V lehátku navíc synek pěkně pololežel v souladu se svým motorickým vývojem.
„Jako první vyzkoušejte vařenou mrkev nebo bramboru, nová potravina by měla následovat s odstupem třech dní, můžete kombinovat a postupně zvyšovat dávky podle tolerance.
Postupně zařaďte ovoce, maso včetně ryb, vajíčka včetně bílku, potraviny s lepkem - kaše, pečivo (ne celozrnné), luštěniny, jogurt, ale i stopy ořechů a semen. Vždy je však jemně rozemelte, aby se dítě neudusilo. Křupky či měkké pečivo děti také výborně zabaví,“ doporučuje MUDr. Eva Dědková.
Zdravá strava
Celý koncept imunologického okna funguje za předpokladu, že děti jedí co nejčistší potraviny. Snažte se vybírat české ovoce, zeleninu a maso, od ověřeného pěstitele či výrobce, který produktům místo chemie a vitaminů věnuje svůj čas a pravidelnou péči.
Někdo nedá dopustit na biokvalitu, já se snažím nakupovat na trhu a suroviny co nejdříve zpracovat. Nakupuji tak sice obden a vařím denně, ale mám jistotu, že je vše co nejčerstvější a neobsahuje přidané konzervanty, barviva, aromata nebo jiné obvyklé přísady průmyslových hotovek.
Pestré příkrmy
Nové potraviny nabízejte dítěti postupně, abyste mohla vysledovat případné alergické reakce, buď samostatně nebo v kombinaci s již známými nealergizujícími druhy.
„Příznaky alergie se mohou objevit hned, ale i s odstupem 2–3 dní. Může se jednat o koliku, průjem, zácpu, zvracení, hleny či krev ve stolici, ekzém, kopřivka, kašel, nechutenství, neprospívání, neklid či poruchy spánku nebo i jejich kombinaci,“ popisuje MUDr. Eva Dědková.
Začněte jednou lžičkou a další dny množství postupně zvyšujte. Tepelnou úpravou se množství alergenů sníží. „Při jen podezření na mírnou alergickou reakci - jemná vyrážka na kůži, bolesti bříška, potravinu na pár týdnů vynechte a poté ji opatrně vyzkoušejte znovu.
Při jasné významné alergické reakci je vhodné nejdříve alergologické vyšetření,“ doporučuje MUDr. Eva Dědková.
Video: Musí malé děti dostávat bio dětskou výživu?