Aby nešmajdalo a záda nebolela…

„Vykroč do života pravou!“ přejeme mrňouskům sotva vykouknou na svět. Při prvním samostatném kroku už je to jedno – pravá nebo levá – hlavně, aby byla zdravá!
Aby nešmajdalo a záda nebolela…
Naše princezna má prý plochou nohu, a to jí kupuji kvalitní botky,“ svěřila se po návratu od pediatra Irena, máma čtyřleté Míši. „Celý tatínek! Proč musela zdědit zrovna tohle? Ale jsou horší věci. Z Pavlovy strany mají plochou nohu všichni, snad i ten pes, a žijí spokojeně,“ uzavřela Irča s úsměvem, zřejmě netušíc, že za časté a urputné bolesti v zádech a občasné migrény jejího manžela může právě zborcená klenba jeho nohou.
 
„Zborcení podélné klenby má vliv na postavení všech kloubů nad ní, vede ke vtáčení kolenního kloubu dovnitř, přetěžování kyčelního kloubu a samozřejmě i bederní páteře, kde se objevují blokády, potvrzuje fyzioterapeut Tomáš Rychnovský, a dodává, že takováto nestabilita nohy často vyvolává problémy v celém pohybovém aparátu, špatné držení těla, bolesti nejen v kloubech a zádech, ale i hlavy.“
 
Baculka mlčí
Jestli vás teď napadlo pomazat si nohy barvou a z otisku sledovat, zda i vy nechodíte na původcích bolestí zad, udělejte to a při pozitivním nálezu navštivte ortopeda, nechte si na míru zhotovit ortopedické vložky a každý den cvičte speciální cviky. Ale hlavně se zaměřte na svého prcka. Právě v miminkovském věku se dá zabránit trápení, které nás pak provází většinu dospělého života. Na  mini nožce sami nic nepoznáte, ale zkušený fyzioterapeut zjistí už předem, jestli se z měkoučké, jakoby vypolštářkované miminkovské a batolecí „tlapičky“ vyklube zdravá, správně vyklenutá noha. Jak se bude dále vyvíjet, vyvodí odborník z kojencova držení trupu, pánve a kyčlí už ve 2. nebo 3. měsíci věku a nemusí čekat, až se vada na nožce ukáže, tedy někdy na konec batolecího období.
 
Na tvar a vývoj nožičky mají totiž vliv i svaly kolem kyčelního kloubu nebo břišní svaly, a také vývoj kyčlí. Je tedy nejlepší pohlídat celý motorický vývoj už od prvních měsíců věku u specializovaného fyzioterapeuta. „Plochou nohu, případně vbočený kotník ve starším věku způsobuje v prvé řadě kvalita svalové koordinace, dále mají vliv i genetické dispozice a celkově všechny podněty, které na plosku působí. Samozřejmě dobré je kontrolovat materiál a tvar botičky, ale nebývá to primární a hlavní důvod vady postavení plosky“, shrnuje fyzioterapeutka kojenců Dagmar Mostecká, z Centra AVETE OMNE (kde se zdravému zapojování správných svalíků učil a naučil i Betynkou sledovaný Lukášek Novák).
 
Fajfky z bříška
S vývojem pohybu a se stupňující se zátěží dostává nožička tvar, jaký všichni známe. Očividně se zborcená klenba, případně vbočení kotníčků začíná objevovat až s přicházející zátěží na nohu. Maminky tedy mohou sledovat osu celé dolní končetiny při zatížení až od doby, kdy dítě vstává. „Něco jiného je ale tzv. polohová deformita nohy, která vzniká uložením nohy v děloze,“ zdůrazňuje Tomáš Rychnovský. „Lze ji diagnostikovat krátce po narození, co nejdřív začít s cílenou fyzioterapií a nespoléhat se pouze na rozmasírování nožičky, které se obecně doporučuje jako jediná léčba. Naštěstí už máme mnohem efektivnější způsob nápravy. Jde o speciální cviky z Vojtovy reflexní terapie.“
 
Co s chodcem?
V době, kdy už batole chodí, má na další vývoj postavení nožičky blahodárný vliv i časté chození bez bot a střídání terénu. Bosá nožička je stále stimulovaná a to obecně zlepšuje její funkci. Nemusíte ani čekat na léto a vyhřátou travičku. Dobře poslouží i pevný drsnější, nebo naopak měkký koberec, gumové podložky, provázkové rohože nebo kamínková, tzv. vymývaná dlažba na balkoně či terase.
 
První botky
Zatoužili jste džínovou soupravičku svého mrňouse doplnit pěknými botkami? Jestli ještě sám nechodí, je to zbytečné, možná i škodlivé. Má-li totiž obuté boty lezec, je při pohybu noha v botě vytočená do strany víc, než by měla a dochází k jejímu nepřirozenému zatěžování. Obout byste měli dítě, až když dokáže samostatně chodit. „Na trhu jsou spíše botičky s rovnou stélkou, což není ideální. Ale ani atesty „zdravých“ botiček nemusí být zárukou, že jsou vhodné právě pro nožičku vašeho dítka, zejména z pohledu tvaru jeho nožní klenby,“ říká fyzioterapeut. Obecně jsou vhodnější botičky měkké a lehké. Nevhodné boty mohou také zhoršovat chůzi, např. když dítě v botách vtáčí špičky dovnitř, zatímco když je naboso, směřují špičky správně dopředu. Pokud nožka není zdravá, jsou na místě boty kotníčkové.“
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Koukněte na paty
Až budete sledovat šikulovy chodecké pokroky, koukněte mu na paty i kotníčky. Nebudou-li v rovném postavení, upozorněte na to svého pediatra a jím doporučené cvičení nebo návštěvu ortopeda či fyzioterapeuta nehoďte za hlavu. Je-li nožka špatně nasměrovaná, není šance, aby se sama od sebe srovnala. Naopak, pokud ji nebudete správně stimulovat, bude se její stav zhoršovat a ve školním věku se zanedbání vrátí s plnou parádou v deformitách páteře. Ne náhodou trpí špatným držením těla celá polovina školáků. Jestli pediatr ani na vaše upozornění nezareaguje odkazem na odborníka, najděte si fyzioterapeuta, ortopeda nebo rehabilitačního lékaře sami.
 
Celý svět v pokoji
Možná sbíráte drobné oblázky a z cest jste si jich už navozili velkou mísu. Pak je zbavte pouhé dekorativní funkce a využijte pro stimulaci potomkových nožiček. Potřebujete jen velkou krabici, kterou upravíte tak, aby měla nízké mantinely. Oblázky do ní vysypte a pak nechte svého malého chodce se po nich „proběhnout“. Dle zkušeností vynalézavých maminek je dobré, abyste mu zůstali nablízku, protože „výběh“ není velký a o mantinely by mohl snadno zakopnout.
 
Jindy můžete použít větší korálky nebo velké fazole. Dejte však pozor, aby je nechtěl chodec průzkumník ochutnat.
 
Nebojíte-li se většího úklidu, zkuste do krabice nebo nafukovacího bazénku (který mimo sezonu stejně zahálí) nasypat mulčovací kůru ze zahradnictví. Pro nožičky je příjemná a potřebně „provokující“. Až se s ní vyřádíte, můžete ji, nemáte-li vlastní zahrádku, přesypat do ozdobného sáčku, zavázat mašlí a darovat kámošce, která zahradničí.
 
Pro zpestření zábavy i stimulace nohy naházejte na zem polštářky a molitanové podložky a nechejte ho tuto „opičí dráhu“ zdolávat. Spolu s procvičením plosek nohou se naučí i rozeznávat různé materiály a vnímat pocity při došlapu.
 
Názor odborníka
 
Mgr. Tomáš Rychnovský, fyzioterapeut, Praha
 
Co můžeme dělat s dětskou nožičkou od kojeneckého věku?
Je nutné si uvědomit, že postavení plosky nožičky je závislé na postavení celé dolní končetiny a ta zase na postavení pánve (její sklopení). Její poloha je pod značným vlivem tahu břišních svalů a dalších navazujících svalů. Takže postavení nožičky je komplexní problém a podle toho by se měl také řešit. Odpovědí tedy je, že nejlepší je, pokud celý pohybový vývoj je již od tří měsíců věku dítěte v pořádku. Pokud tomu tak není, je u starších dětí třeba samozřejmě situaci řešit podložením klenby, příp. cvičením, ale to už nemusí mít ten efekt, který to mohlo mít v raném stadiu vývoje. Cviky je možné provádět takové, které zvyšují pohyblivost nohy, trénují úchopovou funkci prstů na nohou a zvyšují citlivost plosky.
 
Chodidlové pexeso a spol.
 
Dítě bude víc bavit cvičení, když se k němu přidáte i vy.
 
Palcem i ostatními prsty jedné nohy se pokuste svléknout ponožku z druhé nohy.
 
Mezi palec a prsty nohy uchopte tužku a něco nakreslete nebo napište.
 
Zavažte si oči a bosýma nohama opatrně „ohmatejte“ různé předměty na podlaze a pokuste se je poznat.
 
Zatáhněte do hry i ostatní členy rodiny, nabarvěte svá i jejich chodidla nezávadnými barvami (každý bude mít svoji barvu), otiskněte vždy jednu plosku na jednu čtvrtku papíru a vyrobte tak „chodidlové pexeso“ a už jen hledejte ke každému otisku druhý do páru. Všimnete si, že každý má nohu jinak vyklenutou.
 
Text: Hanka Bělohlávková
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře