1. Uklidní se, když cítí váš dotek i teplo a slyší váš hlas
Co to dokazuje? Zpočátku jste to jediné, co na tomto světě zná. Cítí ve vás jistotu. A to je v pořádku.
Nejmenší miminka hodně pláčou. Podle nestora české dětské psychologie Zdeňka Matějčka novorozeňata spíš křičí, protože o pláč se slzami a smutkem nejde. „Je to jen hlasitý projev nějaké nepohody, třeba mokré plenky nebo tísně z velkého neznámého prostoru. A protože příroda to tak zařídila, každý křik malého človíčka hned alarmuje nás dospělé k pomoci, automaticky jej vezmeme do náruče, přivineme k sobě, a navíc na ně promluvíme tichým a vlídným hlasem.“
Není divu, že se uklidní, přestože samotné pochování ho mokré plenky ještě nezbavilo. Ale připomnělo mu to absolutně bezpečný těsný prostor ve vašem bříšku i hlas, který už také pár měsíců slýchalo. Jestliže se vaše dítě uklidní ve vaší přítomnosti, je to důkaz, že se mezi vámi tvoří dobrý vztah a miminko dokáže vnímat emoce.
2. Měníte osm až deset mokrých plen denně a dítě pěkně přibírá
Co to dokazuje? Má dostatek mléka a roste zdravým tempem, přestože se vám zdá, že někdy je u prsu delší a jindy kratší dobu.
„Eliška se narodila o čtyři týdny dřív, měla problémy s dýcháním a byla maličká,“ vzpomíná Katka z Roztok u Prahy. „Pár dní trvalo, než jsme se sladily při kojení a než začala přibírat. Dodnes mi ale připadá moc drobná, a protože často při kojení usíná, stále řeším, jestli vypila dost.“ Do prsu holt nevidíte jako do lahvičky, a tak když kojíte, je normální, že míváte pochybnosti, zda miminko vypilo dostatečné množství. Plenkový signál a váhové přírůstky vás o tom přesvědčí.
„Chodíte-li pravidelně do kojenecké poradny, lékař má vývoj dítěte pod kontrolou. A v době mezi poradnami jsou dobrým ukazatelem právě mokré plenky. Můžete jim věřit víc než odhadům, zda dítě z prsu odsálo méně či více, protože miminka rozhodně nevypijí stejně při každém krmení ani každý den. Vliv na jejich chuť pít má i období tzv. růstového spurtu,“ říká laktační poradkyně Kristýna Junová.
3. Mezi spaním a krmením i několikrát denně jen tiše leží a kouká
Co to dokazuje? První aklimatizaci zvládlo a teď už začíná pozorovat svět a učit se.
První rozmazané dny jsou ve znamení častého krmení a dlouhého, ale často přerušovaného spánku. A mezi tím jen pláč a málokdy něco jiného. Ale po pár týdnech přibývá chvil spokojeného bdění, kdy miminko leží, oči má široce rozevřené a jako houba nasává vše, co se kolem děje.
Asi měsíční dítě už i lépe ovládá svoje oční svaly, lépe zaostřuje na cíl v dosahu asi 20 cm (ne náhodou to odpovídá vzdálenosti jeho a vaší hlavy při kojení) a hledá vizuální podněty. Průzkumy prokázaly, že novorozenec raději pozoruje lidský obličej než cokoli jiného. „Když se nad ním nakloníte a našpulíte rty nebo otevřete ústa, zkusí to také. Je to zvláštní druh nápodoby, typické pro nejranější věk,“ říká dětská psycholožka Daniela Sobotková.
4. Otáčí se za každým novým zvukem, z hudby je úplně paf
Co to dokazuje? Jeho sluch je v pořádku a mozek rozpoznává jednotlivé zvuky.
Miminko slyší od narození, ale několik týdnů mu trvá, než dokáže odfiltrovat šedý hluk každodenního života mimo dělohu a začíná rozeznávat mnohem zajímavější bráškův smích od monotónního hučení klimatizace. Zvlášť přitažlivá je pro něj hudba, ať vychází z rádia, nebo hrající hračky. Jestliže vidíte, že dítě reaguje na zvuk tím, že hledá jeho zdroj, budete mít jistotu, že jeho uši jsou zdravé a že se zajímá o to, co slyší.
5. Z očí do očí rozdává úsměvy
Co to dokazuje? Získává jistotu, že je přijímané a milované a stává se sociálním tvorem.
První kontakt s novorozencem přichází obvykle kolem jednoho měsíce věku. První úsměv (nikoli novorozenecký tik) zachytíte zhruba v jeho dvou měsících. Profesor Matějček jej označil za epochální pokrok v citovém a sociálním vývoji nejmenších dětí.
Děťátko jím dává najevo radost, že vidí dospělého a navazuje s ním kontakt. Když se mu to daří a dospělý příjemně reaguje, dítě dává najevo radost celým tělem - mrská ručkama i nožkama. A také začíná broukat a uvědomovat si, že svým chováním vyvolává reakce lidí kolem.
6. Fascinují ho vzory, barvy a pohyb
Co to dokazuje? Zrak se správně vyvíjí a mozek vstřebává nové podněty.
Asi ve dvou měsících dokáže zaostřit i na vzdálenější cíle a většina kojenců začíná sledovat vzory, zářivé barvy a objekty, které rotují, jako třeba kolotoč nad postýlkou nebo ventilátor. Zatím však nedokážou dobře rozeznávat světlejší barvy ani dobře nevnímají hloubku, proto jejich pozornost upoutají spíš výrazné kontrastní barvy a pohyb na jednom místě.
7. Přestává tolik plakat a spí pravidelněji
Co to dokazuje? Jeho nervový systém se vyvíjí a zraje.
To se odráží v tom, že si dítě během dne zdřímne vždy v pravidelných intervalech a interval mezi nočním krmením se prodlužuje na čtyři a více hodin. Některé děti si nastaví pravidelný řád dřív, jiné později, ale obvykle to zvládnou do čtyř měsíců.
8. Začíná sportovat -drží hlavičku, zvedá hrudník, hraje si s nožičkama
Co to dokazuje? Jeho tělesný vývoj je správně nastartovaný. Jeho malé svaly sílí.
Spousta dětí udrží hlavičku ve středové poloze už pár týdnů po narození. Ale jen vteřinu či dvě. „Ke konci 3. měsíce už i ve svislé poloze snaží udržet hlavičku vzpřímenou a rozhlížet se, v poloze na bříšku se pokouší ji zvedat postupně stále výš a udržet se na předloktí. Tím začíná napřimování.
Zdravé dítě se narodí se správně naprogramovaným tělesným vývojem, ale aby mohlo podle něho postupovat, potřebuje dostatek volnosti k přirozenému pohybu - tréninku svalů,“ říká dětská fyzioterapeutka Dagmar Mirovská a dodává: „Dopřejte mu hodně času mimo postýlku, autosedačku, ale i mimo vaši náruč.
Důležité je, aby často leželo na bříšku, protože tím posiluje mimo jiné zádové a šíjové svaly. Děti, které tuto možnost nemají, bývají v dalším pohybovém vývoji - plazení, lezení, posazování - opožděné.