Ze seriálu Ulice vás známe jako kadeřnici. Vy sama ale s účesem neexperimentujete. Nepatříte k ženám, které si občasnou změnou účesu potřebují provětrat hlavu?
A víte, že máte pravdu? Jsem už taková přestárlá rusalka. Navíc čerstvá třicátnice, takže – je čas na změnu. Dlouhé vlasy jsou pro mě typické a hlavně jsou mojí předností, takže si je užívám. Ale už bych asi měla být více za dámičku a zvolit nějaký trendy účes. :-)
V jaké svojí divadelní, respektive televizní roli jste prolila nejvíc slz a v jaké jste se naopak nejvíc nasmála?
Slziček na jeviště jsem pustila už opravdu mnoho, např. v Julii nebo Ofélii, která se zoufale snažila získat lásku Hamleta. Ale nejvíc legrace asi zažívám při natáčení seriálu Vyprávěj, kde se potkáváme s Romanem Vojtkem a Zuzkou Kajnarovou. A to se rozjede takový vír energie a vtípků, že kolikrát nemůžeme pokračovat v práci. Posledně jsme točili v tělocvičně 80. léta, všichni pěkně v modrých tepláčkách a cvičkách, a Romana Vojtka jsme vyhecovaly takovým způsobem, že se rozběhl a skočil v těch jarmilkách dvojité salto s dokonalým doskokem. A to prosím bez rozcvičky.
S režisérem Davidem Drábkem máte dceru Justýnku. Kdybyste byla sudičkou, co byste jí vetkala do vínku?
Přála bych jí, aby všechny životní kopance, které nás ženy potkávají, zvládla se zdravou duší, elegancí a šarmem. Aby se příliš dlouho netrápila pro žádného muže ani neplakala kvůli momentálnímu neúspěchu. Přála bych jí profesi, která ji bude bavit a hnát k sebezdokonalování. A zdraví, kterého není nikdy dost.
Dříve jste se věnovala horolezectví. Jakého nejvyššího vrcholu jste dosáhla? Čeho byste chtěla dosáhnout jako herečka? A do třetice: co považujete za svůj „majstrštyk“ ve výchově?
Jééé, to už je dávno a na nic velkého jsem nikdy nevylezla. Byl to kroužek na téma „Jak přežít v Krnově“. Můj sen v herectví je najít kolektiv, ve kterém se budu cítit dobře. Kde se budou mít lidi rádi se vším všudy. Nesnáším pletichy, pomluvy a drbárničky, které bohužel často divadlem hýbou. Přesto divadlo miluji – je to takové mé naivní hledání. A co se týče výchovy, tak jsem ráda, že jsem ráda. Justýnka je divoška, kterou musím držet zkrátka, proto základ naší výchovy je důslednost a respekt. Pořád se nás snaží nenápadně manipulovat, obejít pravidla a přešlápnout hranice.
Máte také zkušenosti s prestižní reklamní kampaní. Jak byste formulovala reklamu na Janu Bernáškovou?
Bernie je nezlomná optimistka, která se pořád směje. Věří v dobro a spravedlnost. Což už hraničí s naivitou a blbostí, ale přesto miluje svou víru v lepší zítřky. Má ráda život se vším, co přináší, a je naprosto nepolapitelná.
Máte prý ráda šperky. Co podle vás – obrazně řečeno – nejvíc zdobí ženu?
Optimismus. Smích, který ženám sluší. Je úžasné dívat se na vtipnou ženu, které se blýskají zuby až na dálku. Ženy by měly nosit do života děti, radost a lásku. I když je to někdy moc těžké, já vím, ale nikdo jiný to za nás holky neudělá.
Jsou muži jednodušší tvorové z jiné planety, nebo silnější polovina lidstva?
Muži jsou jiný živočišný druh, který tady na zemi má odlišné úkoly než my ženy. Ale mám je moc ráda a bylo by mi bez nich smutno.
A ještě...
Nejpřekvapivější reakce publika: Jednou jsem dostala pětikorunou do čela. Bylo to školní představení a asi děti moc nebavilo. :-)
Nejvíc mému sluchu lahodí: Ticho a tok vlastních myšlenek. Hrozně ráda se vracím do situací, které jsem zažila.
Největší kýč, jaký znám: Jsem sama trochu kýčařka. Mám ráda anděly a doma jich mám poměrně hodně. Takové ty sádráky se zlatými křidélky. Já vím, nic moc, ale mě uklidňují. :-)