Dítě, kterému nonstop vymýšlíte zábavu a organizujete program a den, si v budoucnu nebude umět samo hrát. Takové děti totiž očekávají, že jim stále bude zábavu vymýšlet někdo jiný. A ten jiný není nikdo jiný než vy - maminka.
Přílišná pozornost škodí, učte se od babiček
S prvním synem jsem neustále řešila různé aktivity, chvíli jsme kreslili, pak zase stavěli kostky, pak jsem hrála divadlo a procvičovali jsme spolu hlasy zvířátek. Bylo to krásné, ale bylo to také úmorné. Když jsem si na chvíli chtěla oddychnout, syn nevěděl "co má dělat", "jak si má hrát", neuměl vlastně být sám se sebou a neustále chodil za mnou a dožadoval se nějaké hry a zábavy. Považovala jsem to ale za normální a kromě vymýšlení zábavy pro prcka jsem absolutně nic nestíhala.
A pak jednou přijela babička. Chvíli si společně hráli s kostkami a jakmile viděla, že staví a zabavil se sám, ihned si odcházela sednout na gauč a četla si knihu. Až tehdy, kdy jí syn zavolal, tak zvedla hlavu a povídala si s ním, ještě se ale nezvedla a nešla k němu. Mnohdy ho jen slovně navedla, aby vyzkoušel ještě nějakou variantu a dál si četla. Případně vyčkala, až dítko přijde za ní.
Viděla jsem sebe, jak vstávám a běžím k němu pokaždé, když promluví. V tu chvíli mi to hezky zapadlo do sebe. Být trochu línější rodič není vůbec na škodu. Naopak. Vytěžit z toho můžete oba dva - vy i vaše dítě.
Co (ne)dělá líný rodič?
1. Nevymýšlí organizovanou zábavu
Je prima jet na výlet. Ale takové celodenní výlety za zábavou umoří spíš rodiče než dítě. Tom Hodgkinson v knize Líný rodič radí se zastavit. Zklidnit. Nehledat zábavu a vnější podněty "venku". Ale doma. V sobě. Podle něj má v sobě každý obrovskou, dosud nevyužitou zásobu tvůrčích sil. Je to výzva ji objevit!
2. Chodí do přírody a povaluje se na gauči
Neorganizovaně. Když se mu chce. Procházky přírodou, oheň na zahradě, povalování se na gauči, polštářová válka a lechtání - to všechno je zábava, kterou dítě ocení. Společný smích a pohoda je prostě víc než strhaná máma, která chce za den stihnout několik aktivit dohromady a je ve stresu, že se jí to nedaří.
3. Nesoustředí se na to, jak dítě zabavit
Chová se spontánně. Z domácích prací dělá to, co je potřeba, potřebuje-li si odpočinout, ulehne na gauč. Říká se, že není třeba dítě nějak speciálně vychovávat. Je třeba pěkně žít a dítě se přidá. Vsaďte na intuici.
4. Chce pro svoje dítě hlavně radost
Radost a ambice se někdy nemusí mít zrovna v lásce. Pamatujte na to, když přemýšlíte nad tím, do kolika kroužků bude váš drobeček chodit.
5. Neorganizuje aktivity strojeně
Potřebujete upéct bábovku? Prima, tak do akce zapojte děti. Menší mohou do hrníčku nabírat mouku, větší rozbíjet vajíčka, všechny určitě zvládnou těsto zamíchat. Důležité je, že pečete bábovku tehdy, kdy chcete vy a ne proto, abyste dětem vyráběla zábavu.
6. Nechá své dítě se klidně nudit
Jen ho nechte, ať se nudí! Ona totiž nuda, tedy čas, který není vyplněn žádnými úkoly, je strašně důležitá. Proč? Myšlenky volně plynou, tu si vzpomenete na pěkný, tu na ošklivý zážitek. Dítě se pak může rozčílit nebo být smutné a často cítí potřebu s tím něco udělat. Děti mohou v takové situaci vyjádřit své pocity nejrůznějšími způsoby - některé se dají spontánně do pohybu, jiné si raději kreslí nebo otevřou krabičku s plastelínou. Určitě v takových chvílích nezapínejte dětem televizi.