[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Když se nemůžete rozhodnout, jestli potřebujete žlutý, nebo modrý svetr, ujasněte si, z jakého jsou materiálu, k čemu je unosíte, jaký je poměr mezi kvalitou a cenou, a vezměte v potaz třeba i to, jestli máte místo ve skříni nebo jestli se náhodou nechystáte svetr koupit jako nálepku na blbou náladu, která pak zapadne na dno skříně. „Toto je samozřejmě banální příklad, ale i když budete váhat mezi dvěma potenciálními partnery, vnímejte je v širších souvislostech.
Nejen tady a teď, ale i z hlediska toho,,co bude dál‘. K čemu vám budou jejich vlastnosti, jak vám naplní život? Skládejte si, jakou budoucnost vám vaše rozhodnutí přinese, pusťte se do konkrétních vizualizací, nalaďte se na obě možnosti, vžijte se do nich a pak si řekněte, ve které možnosti jste se cítila lépe,“ doporučuje koučka Martina Fau.
Rezonují vám často při rozhodování v hlavě slova „no tak, buď rozumná“? Seberte odvahu a dovolte si jim nenaslouchat. Neudělat správné rozhodnutí ze strachu, že není „rozumné“, rozumějte racionální, skutečně moc rozumné není. Nejsme jen mozek, jsme i srdce! „Když jdu do rozhodnutí rozumem, kterému srdce sekunduje, cítím se posílená a připadá mi to naprosto samozřejmé.
Když jdu s hlavou proti srdci, mám tendenci se ohlížet a bilancovat, jestli to bylo dobré rozhodnutí, nebo ne, a často pak lituji, že jsem se bála vybrat si tu opomenutou možnost,“ rozebírá Martina Fau s tím, že využití instinktu je v podstatě také vědomé rozhodnutí. „Neexistuje totiž člověk, který by, byť na okamžik, neměl pocity, dojmy, ale existuje mnoho těch, kteří je potlačí a v rozhodování uplatní zásadně racionální kritéria. Vezměte proto své pocity a dojmy a propojte je s tím, co vám říká rozum.“
Zmítáte se mezi variantou A a variantou B a vlastně ani jednu nevnímáte jako správnou? I to se stává. Ti, kteří věří v síly vesmíru, v tu chvíli pomýšlejí na to, že jim kosmos připravuje ještě jiné cesty – a své rozhodnutí alibisticky odloží. Ti, kteří věří více v sebe sama, pak jdou a najdou si třetí možnost sami. I to je velké rozhodnutí. Rozhodnutí, že se nenecháte zatlačit do kouta jen proto, že na výběr máte zdánlivě pouze dvě varianty!
Varianta C pak možná přijde trochu později, ale: „Ani večeři nesníme jedním soustem. Složitou situaci pomáhá rozdělit na malé, postupné kroky a dílčí cíle. Pokud si dobře promyslíme, jaká kritéria jsou v konkrétním rozhodování důležitá, i kdybychom je měli pro sebe podle důležitosti oznámkovat od jedné do deseti, potom na základě toho můžeme být schopni lépe pracovat s okolnostmi a nenechat se jimi převálcovat.“
Pokud vás i po třetím bodě svírá strach, že šlápnete vedle a uděláte něco, čeho budete později litovat, už jste v rozhodování nejspíš moc zamotaní a udělá vám dobře z něj na chvíli vystoupit. Nikdo vám nezaručí, že se rozhodnete správně, ale otázka Jak se dopracovat většího nadhledu je relevantní. Jak tedy? Představte si, že stejné rozhodnutí jako vy má udělat některá vaše kamarádka. Tato metoda je osvědčená, řešení vás většinou napadne téměř okamžitě. „Někdy jsme skutečně nejlepšími rádci, když nepromlouváme k sobě.
K sobě totiž míváme významně komplikovaný vztah. Jelikož sami sebe moc neznáme, pochybujeme o mnoha věcech, které děláme, umíme a víme, prostě nám chybí víra v sebe sama. Ale věřit tomu, že se dobře rozhodne náš kamarád, nám jde snáz,“ říká koučka na závěr.