1. Od jakého okamžiku se mohu považovat za těhotnou?
Pomocí těhotenských testů je možné prokázat těhotenství již několik dnů po oplodňujícím pohlavním styku. Je třeba si uvědomit, že při vynechání menstruace jste už asi dva týdny těhotná a ve vašem těle již od 6. až 7.dne po oplození probíhá proces uhnízdění neboli nidace vajíčka v děloze, které končí 12. den po oplození.
Nidace je skutečným počátkem těhotenství. Začíná se vytvářet specifická bílkovina (označovaná jako lidský choriový gonadotropin neboli hCG) a na jeho přítomnosti v krvi nebo moči matky je založena většina těhotenských testů.
2. Jsou spolehlivé domácí těhotenské testy z moči? A kdy je možné udělat krevní test?
V soupravě pro domácí těhotenský test je proužek obsahující chemikálie, který ve styku s močí ukáže za minutu až dvě výsledek. Proužek ukazuje přítomnost hCG. Jestliže se vám měsíčky zpozdily a chcete použít domácí test z moči, počkejte s jeho použitím nejdříve pět až sedm dnů po vynechání menstruace.
Pokud domácí test z moči ukázal pozitivní výsledek, navštivte lékaře. Ten může provést test na hCG z krve, který je přesnější.
3. Jak se mění zrak u těhotné ženy?
Těhotenství váš zrak nijak zásadně neovlivní a ani naopak vážné oční onemocnění nenaruší průběh vaší gravidity. Rozpory ale panují ohledně těžké krátkozrakosti a rizika odchlípení sítnice v těhotenství a během porodu. Pro rodičku, která má refrakční vadu (potřebuje korigovat zrak dioptriemi), postiženou sítnici, nebo je po keratoplastice, je během porodu vhodné využití epidurální analgezie.
Císařský řez je pro krátkozrakost indikován výjimečně, a to většinou u žen, které byly pro odchlípení sítnice už operovány. Většina krátkozrakých žen může rodit vaginálně.
4. Proč nevolnosti trápí některou těhotnou několik měsíců a u jiných se neobjeví vůbec?
Od chvíle, kdy se oplodněné vajíčko uhnízdí v děloze, dochází k hormonální změnám, které se liší od běžného menstruačního cyklu. Některé ženy jsou na tyto změny hladin hormonů citlivější.
Drobné potíže, včetně žaludeční nevolnosti provázené zvracením, se začínají objevovat u některých těhotných už od 6. až 7. týdne gravidity a trvají až 12 týdnů. Ve většině případů jsou neškodné, ale pokud vás trápí urputné zvracení, určitě o tom řekněte gynekologovi.
5. Jaké jsou příčiny pocitů úzkosti a strachu v prvním trimestru?
Psychické změny přicházejí společně s tělesnými, a to u všech těhotných už od samého začátku. Těhotenství, i když je vytoužené, představuje jednu z vývojových krizí v životě ženy.
Je to totiž období, kdy se nachází mezi tím, čím byla, a tím, čím se má stát. Přivyká nové životní roli. A to může někdy vést k pocitům ztracenosti, úzkosti, zmatku, únavy, nemocnost. Typickými projevy jsou rozladěnost a náladovost.
6. Otoky - proč vznikají a kdy jsou nebezpečné?
Zvýšený tlak těhotné dělohy na žilní systém, který odvádí krev z dolní poloviny těla, má vliv na tvorbu otoků dolních končetin v pozdním stadiu těhotenství.
Otoky prstů ruky či v obličeji mohou být pouhým důsledkem hormonálních změn, je však potřeba vyloučit například poruchy ledvin či některá interní onemocnění.
7. Je test na těhotenskou cukrovku důležitý?
Gestační diabetes neboli těhotenská cukrovka se vyskytuje pouze v těhotenství v důsledku hormonálních změn a po porodu odezní. Přesto je důležité ji odhalit a řešit. Zjistí se při tzv. zátěžovém testu (oGTT) mezi 24. až 28. týdnem.
U nezjištěné a neléčené těhotenské cukrovky hrozí samovolný potrat, vývojové vady nebo nadváha plodu. Kontroly u diabetologa během těhotenství jsou nezbytné, s postupujícím těhotenstvím se totiž tolerance k cukru zhoršuje.
8. Proč neudržím moč?
Za nekotrolovatelný únik moči v těhotenství do jisté míry může tlak rostoucí dělohy na močový měchýř. Proto nejpozději po šestinedělí tyto problémy zmizí. Ale lékař by měl vyloučit zánět močových cest, který také může prudké nutkání na záchod a občasné učurnutí způsobit.
Navíc zánět močových cest je nutné přeléčit, aby se nerozšířil do ledvin a nezpůsobil vážné zdravotní komplikace. Po porodu bývá svalstvo pánevního dna široce roztaženo, což ovlivní i svěrače, a tak by měla maminka tyto svaly posilovat cíleným cvičením. To zabrání vzniku takzvané stresové inkontinence.
9. Nepříjemnost zvaná karpály… co s tím?
Karpální tunel na zápěstí, kudy prochází nervus medianus a šlachy ohybačů ruky, může být zúžen v důsledku těhotenských změn (nárůst hmotnosti, otok) a tím vznikne bolestivý syndrom karpálního tunelu.
V graviditě je vzácný, častější je u starších těhotných s otoky. Příznaky až v 80 % dokáže odstranit noční používání ortézy, která zápěstí neznehybní a udrží v neutrální poloze a tím karpální tunel maximálně zprůchodňuje.
Nejčastější výskyt je v posledním trimestru těhotenství, obtíže ustupují obvykle do dvou týdnů po porodu. Pokud žena ale kojí, mohou obtíže přetrvávat i několik měsíců.
10. Které orgány těhotenství nejvíce zatěžuje a jak je šetřit?
Zhruba od 5. měsíce se objevují bolesti v zádech, nárůst hmotnosti má vliv na držení páteře a těhotenské hormony způsobují uvolnění vazivového aparátu, zejména páteře a pánve. Doporučuji chvilku každodenního cvičení pro posílení břišního a zádového svalstva.
Vhodné jsou předporodní lekce pod dohledem odborníka.Po 32.týdnu gravidity již musí podávat nejvyšší výkon oběhový a dýchací systém ženy, páteř, klouby a svaly jsou nejvíce zatíženy poslední dva měsíce před porodem. Proto je v tuto dobu vhodné odejít na mateřskou dovolenou a odpočívat.
11. Může těhotenství zhoršit chronické nebo autoimunitní onemocnění maminky?
U těchto chorob se mohou v těhotenství objevit první klinické příznaky. Léčbu je třeba přizpůsobit těhotenství, což může být velmi obtížné. U mnohých onemocnění je třeba se předem na těhotenství připravit léčbu upravit.
U chronických stavů dochází během gravitity ke vzplanutí choroby asi v 15 % případů, tedy dvakrát častěji než u netěhotných žen. Těhotenství končí často císařským řezem a kojení není doporučováno (některé nezbytné léky, například kortikoidy, přecházejí do mateřského mléka).