10. měsíc - co už umí?

Čas lezení – čas stěhování. Těšili jste se, až bude z vaší „píďalky“ skutečně mobilní rarach? Tak teď to máte. Z plazivce je lezec, který míří za všemi těžkými, ostrými a zvrhnutelnými předměty, které ve svém okolí vidí
10. měsíc - co už umí?
Přestože „jde“ po velkých, dosud nedostupných věcech, jeho zájem o drobné předměty a schopnost je uchopit a strčit do pusy nezmizela. Téměř každý desetiměsíční zvědavec se už dokáže chytit opory a zvednout se do stoje. I díky tomu se zvětšuje pole jeho působnosti, takže žádný předmět zhruba do výšky jídelního stolu před ním neobstojí a nebezpečí úrazu se zvyšuje. Proto vše, co by mu mohlo ublížit, stěhujte někam do vyšších sfér. Naopak dosud neznámé, ale neškodné věci mu poskytněte k průzkumu. Čím více materiálů s různými povrchy si osahá, tím lépe. Krabičky, kbelíčky, misky různých velikostí prospějí jeho prostorovému vnímání.Vařečky, lžičky, houbičky podpoří rozvoj jemné motoriky – šikovnost rukou.

Že tě chytím...
Kolikrát už jste spolu s myškou uvařili kašičku a „zapápali“ tátovi při odchodu do práce? Asi tolikrát, že by malá změna neškodila. Lezení nabízí třeba honičku nebo schovku. I po čtyřech vám mrně uteče a dokáže odhalit skrýše. Když mu budete schovávat věci, aby je hledalo, dávejte je nejprve nápadně na určité zakryté místo a pak je sami najděte. Tím dáte mimču návod a hra může začít. Budete-li se schovávat sami, nenechte dítko dlouho hledat. Mohlo by se bát, že jste jej opustili, a bylo by po legraci.

Hra s tátou
Na kosmonauta. Táta chytne dítě oběma rukama za pánev a zdvihne je zády k sobě do výšky svého hrudníku. Ručky i nožky kojence visí volně dolů, ale jakmile táta začne mimi naklánět k jedné straně dítko protisměrným pohybem „horní“ ruky a nohy udržuje rovnováhu. Pokud mimi neprotestuje, je dobré strany několikrát vystřídat. Zatímco si dítě užívá jako kosmonaut na trenažéru, taťka posiluje.

Klepněte pro větší obrázekZvířátka, kde jste?
Schovejte plyšového pejska, kočičku, nebo kterékoli zvířátko, jehož projev umíte napodobit, za polštář či pod šátek a společně je zavolejte charakteristickým zvukem (haf-haf, chro-chro) a pak „objevte“. Brzy bude mrňous volat na své zvířecí kamarády sám a na vás zbyde jen odhalovat jejich skrýše. Nezapomeňte každé zvířátko správně a zřetelně pojmenovat.
 
V nejlepším přestat
I ta nejveselejší zábava by měla včas skončit, aby zůstala zábavou. Nové schopnosti děťátko baví, ale také více vyčerpávají.
U dětí a zvláště těch nejmenších se mnohem rychleji než u dospělých střídá fáze vnímání s fází útlumu.
Proto je důležité, abyste na miminku včas rozpoznali signály únavy, předešli jeho „přetažení“ a následné protivné náladě.
 
Co je nového?
S pomocí opory se s jistotou postaví, zkusí i jeden dva úkroky stranou a má-li se čeho přidržet (nábytku nebo vašeho těla), vydá se možná už na delší výlet kolem pokoje. Asi budete mít touhu mu pomoci, ale v téhle fázi dítě potřebuje volnost, a tak se ho nesnažte vodit ve snaze  jeho pokusy o první krůčky urychlit. Za ručku jej chytněte, až samo udělá několik kroků do volného prostoru.
 
Sedá si „žuchnutím“ na zadeček, a to obvykle tehdy, když se nožky unaví, když ztratí rovnováhu nebo když chce rychle (tedy lezmo) pryč. Na židličku nebo jiné určité místo se ještě zadečkem nestrefí.
 
Uchopí i malé předměty, vysype krabici s hračkami, ale nedokáže je ještě pomalu položit.
 
Zkouší říkat první slovo.
 
Ukáže na známou osobu nebo předmět.
 
Náš tip
Zpívejte. Stačí jednoduchý nápěv a slova můžete doplnit podle toho, co zrovna děláte. Můžete zapět o oblékání, stavění kostek, mytí rukou, sbírání hraček i o vaření. Hudba je základ pro rytmus a intonaci řeči.
 
Text: Hana Bělohlávková

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře