Bylo to mít děti takhle rychle po sobě plánované rozhodnutí?
Ano bylo. Byla jsem na mateřské s dcerou a druhé dítě jsme chtěli. A tak se nám po čtrnácti měsících od narození dcery Lucie narodil syn Lukáš.
Jaká byla reakce okolí, když jste oznamovala, že máte doma kojence a už jste zase „v tom“?
Tehdy to tak neobvyklé nebylo. V rodině se tomu ale divili, hlavně proto, že jsem studovala na vysoké škole.
Jak jste zvládala druhé těhotenství?
Cítila jsem se mnohem lépe, a tak jsem od začátku tvrdila, že budeme mít syna. Porod byl těžší, vzhledem k synově váze.
Pomáhal vám první měsíce a roky někdo?
Ve všem jsem se mohla spolehnout jen na manžela, a to také náš vztah upevnilo. Když se měl narodit syn, odjela jsem k manželovým rodičům, aby bylo postaráno o dceru, až odjedu do porodnice. Po šestinedělí jsem se s dětmi vrátila domů a zase jsme na vše byli sami. Tchán mi jezdil hlídat děti, když jsem potřebovala odjet do školy na zkoušky. Učila jsem se většinou ráno kolem páté, když děti spaly, nebo cestou vlakem.
Které období považujete za nejnáročnější?
Po narození syna jsem byla po velmi těžkém porodu a dlouho mi trvalo, než jsem se plně uzdravila. Péče o děti je podobná jako u dvojčat, ale s tím rozdílem, že dvojčata mají ve stejném období stejné požadavky. U dětí po sobě narozených se musí ke každému přistupovat jinak. Každé má jiný režim, jídelníček atd. Jen mi je líto, že můj tchán se mé promoce nedožil. Jako děda byl naprosto úžasný!
Starala jste se po druhém porodu nějak o své zdraví se zvýšenou pozorností?
Ne, byla jsem prostě unavená, nevyspalá.
„Doběhly“ vás nějaké zdravotní problémy později?
Fyzicky jsem to nezvládla až po třetím těhotenství, kdy se dostavil syndrom únavy a na doporučení lékařů jsem přerušila ze zdravotních důvodů studium a věnovala se jen rodině a sobě.
Myslíte, že je objem práce stejný jako u dvojčat? Anebo je toto náročnější?
Objem práce je stejný, jen se musí odlišit rozdílné potřeby dětí v určitém období. Kupříkladu ale nakupování bylo s dětmi opravdu náročné. Mít děti po sobě mělo sice tu výhodu, že jsem měla ten „blázinec“ při jednom, využila kočárek, hračky i některé oblečení. Děti po sobě věci dědily, ale jen do doby, kdy syn dceru dorostl. S babičkou jsme hodně šily, jak bylo tehdy zvykem, a děti měly dost věcí podobných, tak vypadaly určitou dobu jako dvojčata... Když se mi narodil syn jako druhé dítě, byla dcera ve věku, kdy vyžadovala také víc pozornosti v komunikaci a hraní než on, v každém ohledu to bylo náročnější než dvojčata.
Doporučila byste toto věkové uskupení sourozenců svým dětem?
Kvůli zdraví bych jim to asi rozmlouvala. Na druhou stranu si spolu vyhrály, měly a mají i dnes, když jsou dospělí, k sobě mnohem blíž, než sourozenci s velkým věkovým odstupem. Asi jako to bývá u dvojčat.
Co byste vzkázala mamince, která má doma mimino a právě teď zjistila, že je zase těhotná?
Že jí držím palce a že těch pár prvních měsíců se dá zvládnout. Mít dvě děti za sebou nás s manželem neodradilo pořídit si ještě třetí.
Elen Černá (32)
Denis – 23. 7. 2003
Amélie – 14. 7. 2004
Bylo to mít děti takhle rychle po sobě plánované rozhodnutí, anebo se to tak nějak přihodilo?
Ani jedno nebylo plánované, ale o to jsme teď radši, že to tak vyšlo.
Jaká byla reakce okolí, když jste oznamovali, že máte doma kojence a už jste zase „v tom?“
Byli překvapení, skoro jako my. Vtipné to bylo v porodnici – jak tam toho mají hodně, tak některé sestřičky, když mě v rychlosti znova míjely, měly takový zmatený výraz deja vu…
Jak jste zvládala druhé těhotenství oproti prvnímu?
Stejně, jen s rozdílem, že podruhé jsem v ruce už jedno dítě měla...
Pomáhal vám první měsíce a roky někdo? A v jaké intenzitě?
To období bylo trochu náročné, stěhovali jsme se z bytu do domu, Alešovi začala sezona, takže jsem zůstala mezi krabicemi v novém prostředí sama. Měla jsem obavy technického rázu – co, případně koho dřív, které dítě kam kdy odložit při koupání apod. – tak jsme si vzali do domu paní na výpomoc, než se vše zaběhne.
Které období považujete za nejnáročnější?
První rok s prvním dítětem byl náročný, protože jsem se všechno učila a poznávala a nespala, druhý byl asi stejný, jelikož všeho bylo dvakrát tolik, i bez poznávání.
Starala jste se po druhém porodu nějak o své zdraví se zvýšenou pozorností?
Moc jsem toho nestíhala, bylo to jako dlouhodobé potápění – rychle se nadechnout a plavat a plavat a plavat… A když se to zlepšilo, dostala jsem „výborný“ nápad přijmout noční služby na ČT 24, a tím jsem se úplně odrovnala na dalšího půl roku. Nedoporučuji.
„Doběhly“ vás nějaké zdravotní problémy později?
Ano, právě po těch nočních. Do toho mi nečekaně umřel tatínek, takže se to celé nějak sesunulo a já s tím. Byl to naštěstí jen milion „drobností“, ale beru to jako varování a teď už se snažím tělu víc „naslouchat“.
Myslíte, že je objem práce stejný jako u dvojčat? Anebo je toto náročnější?
Často jsme se o tom s kamarádkami bavily – já myslím, že dvojčata jsou náročnější, ale maminky dvojčat mi zase tvrdí, že ne, že se vše dělá naráz, tak nevím, ale asi hodně záleží i na dětičkách.
Doporučila byste toto věkové uskupení sourozenců se svojí zkušeností ostatním maminkám?
První rok, rok a půl byl hodně „rychlý“ a někdy jsem měla pocit, že Aminku šidím, nebyla jsem schopná se jí věnovat tolik jako Deniskovi a hodně věcí jen odkoukala, tzv. se svezla s ním, ale teď už si to jen chválíme – děti se zabaví, vyhrají si spolu, a navíc jako rodina můžeme dělat stejné aktivity – kolo, kino, výlety, nemusíme to dělit, protože to oba zvládnou a baví je to. Takže teď už ano.
Narazila jste na názor: „Co si ta Černá stěžuje, má prachy, tak si v nejhorším zaplatí služku?“
Černá si nestěžovala, je šťastná a vděčná, a že nemá na Vánoce umytá okna, je jí fuk.
Co byste sama za sebe vzkázala mamince, která má doma mimino, a právě teď zjistila, že je zase těhotná?
Vzkázat něco univerzálního nejde, maminky jsou v různých situacích... Ale já si myslím, že pokud jsme zdraví, máme co jíst a kde bydlet, vše ostatní se dá řešit.
Alice Vlachová (32)
Dominika – 4. 11. 2005
dvojčata Michaela a Linda – 28. 3. 2007
Šlo o plánované rozhodnutí?
Plánované nic rozhodně nebylo. Prostě se nám to přihodilo.
Jaká byla reakce okolí, když jste oznamovala, že máte doma kojence a už jste zase „v tom?“
Musím to rozdělit. Přítel se smál a byl pozitivní. Řekl: „OK, všechno zvládneme.“ Chudák netušil, že budou dvě. Zbytek rodiny reagoval nejdříve negativně! Neplánovali jsme ani Dominiku, a když se s tím jakž takž smířili, teď tohle. Ale pak pomáhali ze všech sil. A kamarádi? Ti se smáli... Zvlášť tehdy, když prasklo, že z jednoho dítěte budeme mít za chvilku doma děti tři.
Jak jste zvládala druhé těhotenství oproti prvnímu?
Celkem v pohodě, jen začátek a konec byl slabší. Při Dominice jsem snad ani netušila, že jsem těhotná.
Pomáhal vám první měsíce a roky někdo? A v jaké intenzitě?
Největší oporou byl přítel Láďa. Když nebyl v práci, vařil, přebaloval, koupal a hlavně chodil na procházky s kočárkem. Měla jsem čas věnovat se Dominice a hlavně odpočívat. Rodiče z obou stran, když naše nadělení „rozdejchali“, se zapojili výrazně také. Nosili nám uvařené jídlo, pomáhali mi s domácností a úklidem, cestami k lékaři. Naše rodina je taková, že když je krize, spojí se. Funguje skvěle!
Které období považujete za nejnáročnější?
Asi současnost. Dvojčata začala chodit... Ale i když holky ještě ležely, tak to nebylo také jednoduché. Navíc Dominika žárlila...
Starala jste se po druhém porodu nějak o své zdraví se zvýšenou pozorností?
Můj jediný relax byl spánek. Snažila jsem se spát, co to šlo. Jinak se snažím dodržovat běžné prohlídky, a také se starám o psychické zdraví. Při prvním těhotenství jsem měla problémy s kojením a také psychické problémy. Poučila jsem se. Cíleně od sebe odháním všechny negativní zprávy.
„Doběhly“ vás nějaké zdravotní problémy později, po druhém porodu?
Doběhly a jaké. Dost jsem přibrala,, bortí se mi nožní klenba a mám ochablé svalstvo. Dříve jsem totiž hodně sportovala. Teď nestíhám.
Máte de facto trojčata, jak hodnotíte tuhle svoji zkušenost?
U prvního dítěte je hloupé, že se učíte a zbytečně nervujete. Podruhé už jsem měla zkušenosti, ale jen s jedním. Nedokázala jsem si ani ve snu představit, jaké to bude mít dvě plus jedno batole. I když jsem se snažila, realita je naprosto odlišná od představ. Takže ano, je to náročnější.
Doporučila byste mít děti rychle po sobě i ostatním maminkám?
Tři děti asi ne. Respektive jedno starší plus dvojčata je opravdu nářez. Jenže to většinou rozhoduje příroda. Jinak ale dvě určitě ano. Je to obohacující, rozvíjí to člověka zase jinak, musíte být pořád ve střehu. Máte krásný pocit, ale vysilující. Ideální kombinace je podle mě buď rovnou dvojčata, anebo dvě děti věkově blízké.
Co byste sama za sebe vzkázala mamince, která má doma mimino a právě teď zjistila, že je zase těhotná?
Žádný strach. Stejně není nic platný. Prostě jste hozené do proudu a plavete. Když jsou děti zdravé, je to to nejlepší, co se vám v životě může přihodit. Asi vám první roky nezbude čas na holiče, na sporty, ale moje heslo je: prachy budou, my nebudem... Kombinace dvojčata a batole natěstí zas až tak častá není. Buďte v klidu!
Text: Jana Trnková