Pořídily jsme si diáře a notebooky, najaly chůvy k dětem a vedeme si celkem dobře v mužském světě, kde vládne technika, byznys, vztahy má dáti – dal a kde se štěstí měří výkonem. K roli milenky, manželky a matky jsme částečně nebo plně přibraly i povinnosti živitele rodiny. (A muže o ni často připravily.) Jsme schopné, samostatné, téměř superženy. Ale mnohým z nás ke štěstí stále něco chybí. Možná je to ona žena jako intuitivní bytost, pro kterou už v diáři nezbylo místo.
Jak ji získat zpět?
● Napojit se znovu na cykly přírody a schopnost intuice využívat ve vztazích, v rodině, v práci.
● Každé ze zlomových období v našem životě (dospívání, mateřství, odchod dospělých dětí, menopauza) nám přináší zkušenosti a je cestou k probouzení ženských instinktů. Proto je důležité, abychom jej prožily naplno se vším, co s sebou přináší.
● Chránit si „svoji kuchyni“, v níž se odedávna vařily bylinky, vychovávaly děti, rozhodovaly důležité věci, zkrátka „vařila rodina“. Matka totiž ovládala alchymii rodinného jídla, pití i žití. Obrazně řečeno, čím žena rodinu „nakrmí“, taková rodina bude. Matka, vědoma si své role, poskytuje vlídnou, chápavou a konejšivou náruč svým potomkům, protože ví, že její náruč, pohlazení a útěcha mají obrovský léčivý potenciál. Pak i snáze předává správné „kódy“ rolí svým dětem.
„Ženy neřídí ekonomiku, vládnou ale erotikou, tedy silou, která mocně působí v naší společnosti i v našich životech. To, co se odehrává v nitru žen, utváří to, co probíhá na povrchu společnosti a určuje, do jaké míry se cítíme šťastni, kolik máme energie, jak jsme tvůrčí a solidární.“ George Gilder