Zácpa: Malé velké trápení

Hektický způsob života může být původcem mnoha různě závažných civilizačních chorob, do jejichž seznamu patří i zdánlivě nevýznamná zácpa.

Poradíme vám, jak na ni vyzrát.  Děti, zaměstnání, domácnost… Jana nestíhá. Ráno sice dohlédne na to, aby se synkové před odchodem do školy dobře nasnídali, ale sama jí až v práci v poledne u počítače. Cítí se stále unavená, protože na odpočinek a relaxaci jí nezbývá čas. Navíc ji už několik měsíců trápí zácpa...

U lékaře se nestyďte...
Zácpou prý trpí přibližně 30 % dospělých. Nejspíš je jich ale daleko více, ti však o ní s nikým mluvit nechtějí. Dokonce je jim to trapné i u lékaře, jelikož se domnívají, že bude jejich stýskání považovat za banalitu. Většinou ale vůbec netuší, jaká rizika mohou s onemocněním souviset. Stolici nemusíte mít denně, lékaře spíš zajímá, zda je vyprazdňování pravidelné a bezbolestné. Za zácpu se považují méně než tři stolice týdně doprovázené nadýmáním, pocitem plnosti v břiše a podbřišku, bolestmi v podbřišku, obtížným a bolestivým vyprazdňováním tuhé konzistence. Aspoň epizodní zkušenost s ní má snad každý – třeba při změně prostředí a stravovacích zvyklostí či v pokročilém těhotenství. Ovlivňuje ji i psychika. V těchto případech jde o akutní zácpu, které se po návratu k původním návykům snadno zbavíte. Je-li spojena s úbytkem na váze, horečkami, zvracením či krvácením, navštivte hned lékaře. Možná upozorňuje na závažné onemocnění.

Také dlouhodobější chronická varianta může být jak potíží sama o sobě, tak příznakem jiných nemocí, a to nejen trávicího traktu. Doprovází třeba nedostatečnou funkci štítné žlázy, neurologické problémy, záněty močových cest nebo gynekologická onemocnění. Velký vliv na vznik zácpy mohou mít i antidepresiva. V takových případech jde o zácpu sekundární, při jejíž léčbě bere lékař ohled na další medikaci. Některé dlouhodobější formy zácpy mohou být dědičné, proto by vás rozhodně neměla zaskočit otázka lékaře na výskyt onemocnění v rodině. Funkční či obvyklou zácpu znají ze svých zkušeností především ženy.

„Vzniká útlumem vrozeného defekačního reflexu, který se vytrácí s nedostatkem přirozených podnětů (vlákniny, tekutin či pohybu) nebo častým potlačováním potřeby ve spěchu nebo z důvodu studu. Jde tedy o druh zácpy, kterou si pacienti sami vypěstují,“ vysvětluje gastroenterolog docent Kohout a varuje: „Je to chronické onemocnění, které by v žádném případě nemělo být dlouhodobě léčeno projímadly.“

Co jíst při akutní zácpě?
Konzumujte více vlákniny a potravin s projímavými účinky, například švestky, jablka, fíky, jahody či sušené ovoce, hodně pijte. Pomoci by mohla projímavá minerálka Šaratice. Bylinkářka Venuše Studničková doporučuje: „Trápí-li vás zácpa, užívejte jitrocel blešníkový, mleté lněné semínko nebo mletá semínka pískavice – řeckého sena. Je v nich vláknina, která změkčuje stolici a zlepšuje vyprazdňování. Jedním z nejlepších regulátorů pravidelné zdravé stolice je užívání 1 až 2 lžiček rozdrcených obalů semene indického jitrocele (psyllia). Zácpa může ustoupit, užíváte-li švestkovou šťávu nebo sušené švestky ve formě kompotu; působí tak jemně, že je můžete užívat i s jinými přípravky. Projímavé vlastnosti má i čaj z pampeliškového kořene s povzbuzujícím účinkem na činnost jater.“

Převzato z časopisu Betynka.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře