Všechno o zvlhčovačích vzduchu

Venku je zima, doma vydatně topíme, a výsledkem je suchý vzduch, který nejen nesvědčí našim plicím, ale může způsobovat i další zdravotní potíže. A co platí pro dospělé, to pro děti platí dvojnásob. Možná je načase začít uvažovat o zvlhčovači vzduchu.

Suchý vzduch dokáže způsobit pořádný ranec problémů. Může být příčinou chronické rýmy, zánětu nosohltanu, častého onemocnění cest dýchacích nebo chronické bronchitidy. Také podrážděná pokožka, popraskané rty, pálení očí nebo zvýšená únava mohou být způsobeny suchým vzduchem. „Relativní vlhkost v  místnosti by se v zimě měla pohybovat ideálně kolem 45 až 60 procent. Zvlhčovač vzduchu ji na tuto úroveň dokáže nejen zvýšit, ale dovede ji na této hladině i udržet. Prostředí ve vytopené místnosti se tak stává zdravějším a nám se v něm lépe dýchá," říká Jindřich Valenta, majitel české značky Concept.

Parní versus ultrazvukové

Na trhu jsou k  dostání zvlhčovače vzduchu dvou skupin: ultrazvukové a parní. Parní fungují Klepněte pro větší obrázekna principu vodní páry, která vzniká odparem v tenké vrstvě na topném tělese. Ve zvláštní komoře se pak pára míchá se vzduchem a je ochlazena na potřebnou teplotu. Naproti tomu ultrazvukové zvlhčovače samy vytvářejí z vody malé kapičky o průměru asi 1–5 µm. Kapky jsou poté ventilačním systémem zvlhčovačů vyfukovány do vzduchu, kde se odpařují a zvyšují vzdušnou vlhkost. „Pokud zvlhčovač vzduchu kupujeme, doporučuji dobře si rozmyslet, kde a jak často ho budeme používat. Jestliže to bude každý den, je z  ekonomického hlediska rozhodně výhodnější ultrazvuková varianta. Počáteční investice je sice vyšší, ale vzhledem k tomu, že příkon těchto přístrojů bývá jen něco kolem 38 W, vstupní investice se určitě vyplatí. Levnější parní modely mají příkon kolem 1000 W, a hodí se tedy spíše k občasnému provozu," vysvětluje Jindřich Valenta.

Kam s ním

„Zvlhčovač vzduchu by měl být umístěn na zemi, ideálně mimo dosah oken a dveří, aby se vlivem většího proudění vzduchu nesnižovala jeho účinnost. Pozornost je třeba věnovat také pravidelné výměně vody v přístroji. Ta by měla být kvůli možným bakteriím a choroboplodným zárodkům měněna alespoň jednou za tři dny," dodal Jindřich Valenta. Zvláště pokud přístroj umístíte do pokojíku dětí, je skutečně třeba dbát na údržbu, protože jinak by děti místo vlhkého vzduchu dýchaly vzduch plný bakterií.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře