Víte, že lze do inkubátoru pouštět váš hlas?

Věřili byste, že sotva kilovým nedonošeňátkům kromě důmyslných přístrojů a šikovných lékařů pomáhají k uzdravení i melodické zvuky? Mámina ukolébavka mezi nimi vede. 

Podobně jako budoucí život děťátka ovlivňují zvuky, které slýchalo v mámině bříšku, působí na něj i šum v inkubátoru, který se skládá z úplně jiných, ne vždy příjemných zvuků přístrojů. I proto v některých novorozeneckých odděleních pouštějí miminkům nahrávky hlasu a zpěvu maminky, případně klidnou hudbu, kterou maminka „posílala“ svému miminku už do bříška. 

Olomoucké vyhrávání
Muzikoterapii si užívají i nedonošeňátka na neonatologickém oddělení porodnice v Olomouci a dokonce přitom pomáhají výzkumnému projektu. Ten se týká dětí narozených ve 28. tt a později. „V tomto věku totiž s jistotou můžeme říct, že dítě slyší, ačkoliv rozsah slyšeného není samozřejmě srovnatelný s dospělým,“ vysvětluje autor projektu Jiří Kantor. Cílem je zjistit účinek poslechu nahrávek na stabilitu fyziologických funkcí dětí, především dýchání a práce kardiovaskulárního systému.

„Používáme zatím pouze dva druhy nahrávek – ukolébavky, které nazpívá matka pro své dítě, a nahrávky určené obecně malým dětem,“ upřesňuje muzikoterapeut. „Do budoucna bychom chtěli poznatky porovnat s účinkem mluveného slova. Předpokládáme totiž, že na děti působí odlišně, když matka zpívá a když mluví.“ Všechny děti jsou do projektu zařazeny se souhlasem rodičů a nahrávky poslouchají dvakrát denně, vždy po předchozím posouzeni aktuálního zdravotního stavu ošetřujícím personálem. Děťátka takto „pod dohledem“ poslouchají hudbu teprve půl roku, a tak si na závěry výzkumu budeme muset počkat ještě nejméně šest měsíců. 

Tóny zaplavený domov 
Zvukové vlny dokážou rozvibrovat buňky v těle a pomoci navrátit zdraví, nebo zdravý organismus posílit. I proto mnohé maminky pokračuji se svými drobečky v muzikoterapii i po propuštění z nemocnice. Některé vsází na vlastní zpěv či hru na nástroj, jiné na profi CD s hudbou pro novorozence. Ale co vlastně dětem nejvíc pomáhá – hlas matky, zvuk tlukotu srdce, šum moře, zvuky delfínů, hudba složena přímo pro miminka nebo Mozart? 

Halí, belí… 
Dosavadní poznatky zahraničních výzkumů svědčí o tom, že děti upřednostňuji živě hranou nebo zpívanou hudbu před reprodukovanou, lidský hlas před ostatními zvuky, ženský hlas před mužským a zpěv před mluveným slovem. „Nejlepší efekt mívá, když matky svým dětem zpívají, a to i v případech, kdy jsou přesvědčené, že zpívat neumí,“ dodává Jiří Kantor.

„Matka totiž dítě svým hlasem emocionálně stimuluje, a to je přesně to, co mají děti rády. Víme, že si dítě pamatuje zvuky z prenatálního vývoje a bezpečně rozpozná hlas matky od hlasů jiných žen. Ale pozitivních účinků můžeme dosáhnout i s reprodukovanými nahrávkami. Mozarta bych já osobně miminku nepouštěl – možná pouze v případě, že ho často poslouchalo během třetího trimestru v těhotenství. Pro dítě, které má jen velmi omezený frekvenční rozsah slyšení a téměř žádné zkušenosti se zvuky v okolním světě, je to příliš komplikovaná hudba. Nicméně jedna z pozitivních věcí, která se připisuje hudbě Mozarta, Vivaldiho či některých dalších, je řad a pravidelnost v rytmu a tempu, což může pomoci buňkám v našem těle vyladit jejich fungování. Každý máme pár oblíbených CD, které si pouštíme ve chvílích pohody a cítíme se při nich dobře. A to je nejlepší známka, že to dobře funguje.“ Co tedy vybrat? Jako vždy nejlépe radí zdravý rozum a mateřský instinkt – sledovat a vnímat reakce dítěte a vyjít mu vstříc.

Převzato z časopisu Betynka.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře